9. prosince 2012

Red Hills - 14.

Autor: Akame Sora
Překlad: Nade

Opět děkuji všem komentujícím, kteří mě podpořili : Lafix, Saskya, mariaa, Bobo, Achája, Jutaki, Zuzana, bacil, Káťa, Charli, kali, Jája, Rejsek009, Anna, minimar, Dorea a dva anonymci. Vřelé díky. :-D
Užijte si další dílek.




14. kapitola


Tmavovlasý muž si pod sebe silněji natlačil zmačkaný polštář a přetáhl si pokrývku přes hlavu, aby si chránil obličej před srpnovým sluncem. Se sténáním se protáhl, cítil jak jeho svaly protestují. Neochotně otevřel jedno oko a ihned ho zamhouřil před nadměrným světlem. Když pominul ospalost, která ho přemáhala navzdory pozdnímu odpoledni, cítil se skvěle. Posadil se, s dalším zasténáním si prohrábnul vlasy trčící na všechny strany a pomalu se rozhlížel po svém županu. Když ho neviděl nikde v dohledu, obrátil se na pravou stranu a překvapivě zjistil, že se opírá o něčí nohu visící z postele. Co je? Očima putoval po lehce svalnatém lýtku, přes světlé stehno, až k mléčnému, šťavnatému zadku a ... prudce vyletěl. Nedbaje na svou nahotu, spěchal do koupelny, kde se opřel o zeď a lapal po dechu.

„Haaarry“, zavylo zrcadlo. „Vypadáš, jako bys šukal až do úsvitu!“

„Sklapni, buď tak laskav.“ Potterovy myšlenky putovaly ke včerejší noci, jak se snažil najít dostatečné vysvětlení pro své chování.

„A pobíháš tu nahý.“ Zrcadlu ležela nálada majitele někde. „Ne, že bych si stěžoval.“

„Pošlu tě do Siriova domu“, vyhrožoval Harry.

„Přiznej, že bys mě nedokázal nechat v prázdném bytě, samotného, ztraceného, abych zíral na studené dlaždice a padal na mě prach…“

„Daruju tě Hermioně.“ Muž se konečně odlepil od zdi a rozhodným krokem přešel do sprchy. Odtáhl závěs a otočil kohoutkem na studenou vodu.

„Ale to už bylo hnusný!“ utrhlo se na něj zrcadlo. „To mi nemůžeš udělat! Prasknul by mi rám! Nejspíš by si při pohledu na mě cvičila svou řeč. Jsem si víc než jistý, že trpí samomluvou! Rozhodně odmítám viset na stěně jako odraz někoho, kdo rád poslouchá vlastní hlas! A navíc ... Ona má prsa! To je tak neestetické a ...“

Harry přestal vnímat stížnosti zrcadla a ponořil se do myšlenek.

Měl jsem sex. Na koberci, v posteli a ... Merline! Byla to ta nejžhavější noc v mém životě! Ať na mě někdo vrhne Obliviate ...

Černovlasý mladík udeřil čelem do mokré zdi. Bylo mu jasné, že musel konzumovat svazek, aby získal právní sílu, ale rozhodně to nemusel udělat takhle.

A to potom, co jsem mu kázal, že sex bez citů je špatný. Harry, jsi pokrytec!

„Je to tvůj manžel!“

„Já nemám manžela!“ V hlase zrcadla zazněl podezřelý tón. Harry si uvědomil, že poslední větu řekl nahlas. „Jsi si jistý, že jsi při tom píchání neupadl na hlavu? Ne, že bych tě podezříval, že bys byl až takové nemehlo, ale ve víru prožitků ...“

Harry zrcadlo ignoroval, ponořil se zpět do svých myšlenek a přitom si na ruce nalil hojné množství šampónu. Neměl by se stydět? Nevěděl, jak se teď Malfoyovi podívá do očí.

Zmijozel rozhodně nebyl pasivní.

Možná ne, ale je to Fretka! Je zvyklý na rychlý sex, ale on? On tohle nedělá! S Michaelem to bylo úplně jiné. Měli se rádi, cenili si svého přátelství. A Draco? Draco si neváží nikoho jiného než sebe sama.

Vypnul vodu, vyšel ze sprchy a energicky se utíral. A co jestli toho teď lituje? Co když mu tu noc bude vyčítat? Bude žádat satisfakci ... Při Dobbyho děravých ponožkách, to je tak komplikované.

„Ať mi sklo praskne!“ Hlas zrcadla ho přiměl sejmout ručník z obličeje. Tázavě na něho pohlédnul a strnul v polovině pohybu. V zrcadle se odrážela rozespalá tvář jeho manžela. Prudce se otočil a zahalil se ručníkem kolem boků.

„Malfoyi! Co tady u Merlina děláš?!“

„Smilování, Pottere, nemusíš se rozrušovat od samého rána“, zabručel muž a pevněji se ovinul prostěradlem. „Jestli jsi po ránu vždycky tak hlučný, budu nucen soucítit s Weasleym, a to mě opravdu naplňuje hrůzou.“

Draco na něj kriticky hleděl. Své blonďaté vlasy měl rozcuchané, rty mírně oteklé a na obličeji měl otisk od švu polštáře. Vypadal ... Vypadal jako někdo, kdo právě prožil velmi vášnivou noc. A aby toho nebylo málo, byla to naprostá pravda.

„Harry, víš, že sex ve sprše je jedním z erotických snů většiny dvounohých?“ zeptalo se zrcadlo sladkým hlasem.

„Zapomeň“, zavrčel a stále nespouštěl oči z Malfoye.

„Ty odporný lháři! Já moc dobře vím, co jsi včera v noci dělal s tím bohem sexu!“ povzdechlo si.  „A ubohému zavěšenci nechceš věnovat ani trochu potěšení.“

„Víš, Potty...“, ušklíbnul se Draco ironicky. „Vážně jsem si nemyslel, že si sem sebou přitáhneš tuhle věc. Ty opravdu musíš být lačný po pozornosti.“

„Nepřeháněj!“ Harry, naštvaný ze dvou stran, utáhnul pevněji ručník kolem boků. „Co tady vůbec děláš?“

„Přišel jsem se osprchovat. To je, zdá se, přirozený řád věcí“, pokrčil Zmijozel rameny, přešel kolem něho a zamířil ke sprchovému koutu.

„Nemůžeš u sebe?“

„Pottere, nehodlám se promenádovat po chodbách v tomhle stavu jenom proto, abych tě potěšil, tak mi udělej tu radost a odejdi. Leda, ...“, naklonil hlavu a hleděl na něho s otevřenou provokací, „…že se chceš dívat.“

Harry si odfrkl a vykročil ke dveřím. Vůbec se nechtěl dívat! Copak nahého Fretčáka už neviděl?

Ve sprše? Pod tekoucí vodou? Ne.

„Do prdele, to manželství je tak matoucí“, povzdechl si hořce. Rozčileně vzal za kliku a vrhnul zlostný pohled na nevinné zrcadlo. V tu chvíli za sebou uslyšel zašustění padající látky.

„Sladký Merline“,  zasípalo zrcadlo a ... zapařilo se.

Harry zařval zlostí, vypadl z místnosti a zabouchl za sebou hlasitě dveře. Byl by přísahal, že zlacený rám zrcadla se zavlnil.

..........

Draco mířil rychlým krokem do sklepení. Ve skutečnosti si název "sklepení" spojoval s tmavými, ponurými chodbami, podobným těm v Bradavicích, ale tady to bylo jiné. Stěny ze světlého kamene osvětlovaly magické pochodně, obrazy na stěnách mezi sebou rozmlouvaly a vesele se smály. Občas bylo slyšet řinčení mečů, když rytíři ve zlatých zbrojích pořádali souboje. Také se tu rozléhaly pijácké písně bardů za doprovodu hihňání rozjařených dam. Zmijozel konstatoval, že pokud se týká jeho nepříliš přátelské nálady, je tady příliš světla a příliš veselo.

Magické ochrany před Snapovým bytem ho propustily s pocitem jemného tření o kůži. Obraz, na kterém se hrdý orel posměšně díval na lovce stojícího pod stromem, se s tichým zašustěním posunul.

Muž, který seděl za stolem a četl nějaké papíry, zvedl hlavu a vážně se podíval na příchozího.

„Vypadáš jako oběť osudu“, řekl nakonec a ukázal na jedno z křesel, stojících u krbu.

„Díky, Severusi, taky tě rád vidím“, odfrknul si Draco, zaujal své místo a hned sáhnul po výtisku Denního věštce, který ležel na stolku. „Vidím, že reportéři neztráceli čas“, povzdechl si při pohledu na titulní stranu novin, na které právě on a Potter opouštěli svatební komnatu. Na fotografii dole vířili v rytmu valčíku uprostřed velkého sálu. „Myslím si to jenom já, že náš Vyvolený vypadá trochu zmateně?“

„Potter vždycky vypadá zmateně.“ Snape se s šálkem kouřící kávy usadil proti němu. „Všechno vyřízeno?“

„Samozřejmě, za koho mě máš“, Draco zvedl noviny a zakryl si tvář.

„Překvapuje mě, že ještě můžeš fungovat. Že by se Potter aspoň jednou choval normálně a nevrhnul na tebe kletbu už jenom za samotnou myšlenku na zkažení jeho ctnostné osoby?“

„Neřekl bych normálně, stejně jako bych na tvém místě nesázel, že byl svatý chlapec bez poskvrnky“, povzdychl si a odložil Věštce na stůl.

„Ach, takže noviny o jeho dobytí mluvily pravdu. Slečna Ginevra vypadala poněkud zdrceně“, Severus se napil kávy a zlomyslně se zašklebil.

„Vypusťme otázku Weasleyovky.“ Malfoy si upravil šaty, pohodlněji se usadil a přeložil si nohu přes nohu. „Potter se jí nikdy nedotkl. Jemně řečeno, nebyla jeho gusto.“

Snape zvedl obočí a zvědavě se na kmotřence zahleděl.

„Nemá rád zrzavé ženy?“

„Pokud z toho prohlášení vyjmeš slovo "zrzavé", tak zbytek se shoduje“, usmál se mladík.

„Oh ...“

„Severusi, tak omezená forma projevu se k tobě nehodí“, prohlásil posměšně.

„Takže pan Potter upřednostňuje...“

„Muže“, dokončil klidně Draco. „Což mi, přiznávám, značně zjednodušilo život.“

„A ta noc ...“

„Byla jednou z nejlepších v mém životě, ačkoli mi to přiznání způsobuje jisté psychické nepohodlí.“ Malfoy zvedl ruku a prohlížel si své pěstěné nehty.

„No, jsem rád, že tě vidím v dobrém zdravotním stavu. Tvůj výraz v obličeji mě přinejmenším oklamal. Nevypadáš na někoho, kdo právě prožil hmm ... jak jsi to popsal, nejlepší noc tvého života. To vytváří dobré podmínky pro sjednocení, i když to říkám velmi nerad.“

„Nic to nevytváří.“ Draco sklonil ruku a kousl se nervózně do rtu.

„Tomu nerozumím.“

„Nemusíš.“

„Draco!“

„No dobře!“ Mladík vstal a přistoupil ke stolu, zvedl jeden z pergamenů a ledabyle si ho prohlížel. „Potter je nevychovaný hulvát, ráno mě vyhodil. Chápeš to? Mě!“

„Přikázal ti opustil jeho ložnici, jestli tomu dobře rozumím...“, zavrtěl hlavou Snape.

„Ne tak docela. Prostě se zeptal, proč se musím sprchovat u něho. Připadal jsem si jako použitá věc, která se odhazuje. Věř mi, to nebylo milé. Pouze vlastní sebekontrole vděčím za to, že jsem ho neproklel.“

Severus ho sledoval s pobavením i mírným znepokojením, které číhalo v koutcích očí.

„Co jsi čekal? Polibek na dobré ráno? Promiň, Draco, ale to, že ta noc k svému překvapení nedopadla jako katastrofa, nemusí nutně znamenat, že ti Potter, okouzlený tvým tělem, začne nosit snídaně do postele.“

„Pojďme změnit téma, nemám zájem o tvůj výsměch. Nech si to pro své budoucí studenty.“ Draco se k němu netrpělivě obrátil. „Co teď?“

„Máš problém.“ Snape okamžitě věděl, o čem kmotřenec mluví.  „Magické svazky jsou velmi vzácné a prakticky nerozbitné.“

„Skvělé! Takže jsem na Pottera uvázaný na celý život?“ Malfoy lehce zezelenal ve tváři. „Musí být nějaký způsob!“

„Smrt jednoho z manželů?“, navrhnul muž.

„Och, v zásadě to není tak špatný nápad, obětuji se a udusím Pottera polštářem. Nevtipkuj, musíme něco udělat. Nehodlám se s Vyvoleným obtěžovat celý život.“

„Polštářem?“ Snape se na něho podíval s odporem. „Vždycky jsem tvrdil, že ty mudlovské knihy na tebe mají špatný vliv. Vraťme se zpět k tématu ...“, vzdychl a dlouhými prsty si promnul spánky. „Samozřejmě prostuduji ve starých spisech vše o rituálech magických spojení, ale pokud si vzpomínám, tak byl pouze jeden případ rozvodu. Skončil tragicky pro oba manžele.“

„Skvělé, to mě naplňuje nadšením.“ Draco mávl rukou a přivolal si talíř s ovocem.  „Když jsem naštvaný, dostávám hlad“, zamumlal, když viděl překvapený výraz na Severusově tváři.

„Odkdy ti bezhůlková magie nedělá problém?“

Malfoy zamrkal a překvapeně se podíval na talíři.

„Nepřemýšlel jsem o tom, prostě jsem jenom chtěl ty hrozny... Ale když se ptáš... Poprvé se to stalo minulou noc, ráno jsem tomu nevěnoval pozornost, až teď... Nevím, jak to, že najednou...“, vyskočil z křesla a začal nervózně kroužit po místnosti. „Něco se muselo stát!“

„To něco se jmenuje Potter“, ušklíbl se mírně Snape. „Zdá se, že ve chvíli spojení vašich mocí se jeho schopnosti staly dostupné i pro tebe. To je svým způsobem fascinující.“

„Takže Potter...“

„Ano, s největší pravděpodobností dokáže to, co ty. I když, pokud jde o něho ...“, na chvíli zaváhal. „Tvůj manžel byl už dřív velmi silný.“

„Chceš říct, že si změny dokonce ani nemusí všimnout“, konstatoval kysele mladší Zmijozel.

„Mám-li být upřímný, tak ano.“

„Připomeň mi, že se na tebe mám obrátit, až zas někdy budu hledat útěchu.“

Snape protočil oči a sáhl po hroznu. Chvíli ho obracel v prstech, nad něčím uvažoval, pak se podíval na svého kmotřence a v jeho černých očích se objevila spokojenost.

„Dívej se na to jako na dar, nejeden kouzelník sní o moci Zlatého chlapce.“

„Lžíce medu v sudu dehtu“, odfrkl. „Nevím, jestli je to dostatečné odškodnění. Musím se nějak vybít, mám pocit, jako kdyby mě něco těžkého přimáčklo k zemi.“ Vstal a šel ke dveřím. „Myslím, že návštěva starého přítele je skvělý nápad.“

„Draco!“ Severusův hlas ho zadržel na místě. „Zřejmě o magickém poutu nevíš všechno. Dovol, abych tě informoval...“

..........

Harry vešel do jídelny a nervózně se rozhlédl kolem sebe. S úlevou si oddechl, když Ginny nikde neviděl. Ve chvíli, kdy Malfoy opustil jeho pokoje, vrátily se události předešlého dne s dvojnásobnou silou. V hlavě měl zmatek a nevěděl, co si má o tom všem myslet. Dívčino konání ho opravdu zaskočilo. Samozřejmě věděl, že k němu cítila něco hlubšího, ale nikdy by ho nenapadlo, že by ji vedlo k takovému jednání. To, jak jí vyhrožoval, v něm probouzelo nechuť k sobě samotnému. Jako bystrozor byl občas nucen sáhnout k násilnějším metodám, zvláště během výslechů, ale nikdy nikoho nemučil. Tormente rozhodně nebyl jeho oblíbeným přesvědčovacím prostředkem. Chtěl jen vetřelce vyděsit, aby mluvil. Byl naštvaný a možná zareagoval přehnaně.

Povzdechl si a posadil se ke stolu. Krátce se přivítal s dvojčaty a Ronem, kteří tam seděli. Hermiona stála u okna a rozmlouvala s rodiči Weasleyovými a Lupinem.

„Tak?“ podíval se na něho přítel soustředěně.

„Tak co?“ předstíral, že nerozumí otázce.

„Žiješ“, pokrčil Ron rameny a Fred s Georgem se přisunuli blíž, aby jim neuniklo ani slovo z té velmi intelektuální konverzace.

„Už jsi mi kopal hrob?“ Harry si na talíř naložil toust a několik plátků sýra. Neměl hlad.

„Jestli tomu rozumím, Malfoy se má taky dobře?“, jeho otázka zněla spíš jako konstatování.

„Když jsem ho viděl naposledy, byl živý a zdravý.“

„Och ...“, Ron očividně očekával podrobnější popis a byl zklamaný. „No, ale ...“

Jeho řeč byla přerušena přilétající sovou. Pták měl šedo-černé peří a k jeho nožce byla přivázaná zlatá obálka. Přistál před Harrym a jemně ho šťouchl zobákem do ruky. Mladík odvázal zásilku a nabídl mu kousek chleba.

„To je z ministerstva“, prohlásil při pohledu na adresu odesílatele.

„Já vím“, Ron, trochu zelený ve tváři, odsunul talíř s jídlem. „V takových obálkách zasílají potvrzení o platnosti svazku.“

„Jak... nenápadné“, zamumlal Harry a zasunul obálku do kapsy. Nehodlal ji otevírat u stolu.

„Haaarrry ...“, zamrkal na něho Fred a ovíval se rukou. „Ty hřebče!“

„Prozraď nám, kdo byl nahoře? Máme paní Potterovou nebo paní Malfoyovou?“, George si podepřel bradu dlaní a zíral na černovlasého mladíka toužebným pohledem.

„Bylo to dlouhé a intenzivní, nebo jsi mu hodil pytel na hlavu a s výkřikem "Za vlast" jsi se obětoval pro dobro lidstva?“

Harry nevěděl, jestli se má začít smát, nebo plakat. Dvojčatům slovo "takt" nic neříkalo a společně byli horší než španělské inkvizice. Podíval na Rona, který vypadal, jako by snědl něco velmi nestravitelného.

„Je Malfoy všude tak bledý?“

„Štíhlý?“

„Jemný?“

„Je přírodní blonďák?“

„Viděl jsi všechen porost Fretky?“

„Myslíš, že tam ho má taky?“

„No... ale třeba si pomáhá holícím kouzlem, nebo mu možná nenarostlo?“

„Aristokrati to možná nemají?“

„Nevím, nikdy jsem nebyl s aristokratem.“

„A zbytek měl?“

„Většinou.“

„Frede?“ Harry konečně přišel k sobě a přerušil tuto bizarní výměnu názorů.

„Co?“ podívalo se na něho dvojče tázavě. Vedle přešel Ron ze zelené do světle fialové.

„Neřekl jsi právě, že...“

„Spím s muži? Myslel jsem, že to každý ví“, pokrčil mladík rameny.

„Já jsem to nevěděl!“ Jeho mladší bratr chtěl zřejmě zakřičet, ale vyšlo z něho jen ochraptělé zasípání.

„Protože ty, Ronánku, jsi jako tlustočerv na salátovém záhonu. Je to slepé, hluché a těžko chápající.“

„No ...“, potřásl Fred hlavou. „Jednou jsem byl v mudlovském kině, tam byl takový bezva film o robotech. Ty to máš podobné, reaguješ jen na slova jídlo a famfrpál.“

„Byl jsi v mudlovském kině?“ Harry byl evidentně překvapený.

„Jo, jednou jsem chodil s mudlou“, zazubil se šťastně starší Weasley.

„Vážně? A nepoznal, že jsi čaroděj?“ Potter už zapomněl na předchozí rozmluvu dvojčat, jak byl tím objevem zaujatý.

„Bylo to těžké, ale poradil jsem si, ale pak jsem potkal Rufuse a rozešli jsme se.“

„Takže teď máš partnera kouzelníka?“

„Je to míň obtížné.“

„Ty jsi gay?“ podařilo se Ronovi konečně zakřičet.

„Ano“, odpověděl Harry automaticky současně s Fredem a příliš nevěnoval pozornost svému okolí.

U stolu zavládlo ticho.

Tři páry očí se na Vyvoleného dívaly s jasným překvapením a nevírou.

„Harry ...“, polkl nasucho přítel a otočil se k němu. V očích měl čistý, ničím neředěný šok.

„No kámo, kdybych to věděl dřív...“ Fred táhle zahvízdal. George se zaklonil na židli a začal se smát jako potrefený.

„Malfoy teda věděl, co dělá“, zalapal po dechu, skoro se dusil.

„Takže Fretka taky?!“ Ron byl blízko mrtvice. „Ale Harry, no... Harry ...“

„Co Harry?“ zamručel Harry netrpělivě. Rozhodně nechtěl svého kamaráda o své orientaci informovat zrovna takhle. „A jak víte, že Draco...“

„Draco?“ zrzek zalapal po dechu. Skutečnost, že Zlatý chlapec vyslovil jméno jejich největšího nepřítele, zřejmě překročilo mez jeho odolnosti, takže se začal houpat na židli a vypadal při tom jako osiřelé dítě.

„Potty, už ti někdo řekl, že jsi osel?“ pronesl Fred a protahoval samohlásky v naprosto malfoyovském stylu. „A nedívej se na mě těma velkýma zelenýma očima, nebo se začnu červenat a já nesnáším červenání“, dodal a pak pokračoval normálním hlasem. „Malfoy je naprosto zjevný.“

„Merline...“, zhoupnul se Ron ještě víc.

„Zřejmě se dobře bavíte“, dorazila ke stolu Hermiona, současně se zbytkem společnosti.

„Harry je gay“, informoval je nadšeně George a Potter se chtěl v tu chvíli propadnout pod zem.

„Harry! To je úžasné!“ usmála se Hermiona potěšeně.

Z místa, kde seděl Ron, se ozval rachot padající židle.

..........

Krátce po jejich rozhovoru došel Potter k závěru, že Malfoyovu orientaci znali všichni, kromě něho a Rona. Jedinou útěchou byl fakt, že teď nikdo nepochyboval o tom, že do tohoto svazku šel Harry s otevřenýma očima a vypadalo to, že to dobře věděl. Ani se je nesnažil vyvést je z omylu. Nakonec, kolikrát v jeden den ze sebe můžete udělat blázna?

Když kráčel do svých pokojů, přemýšlel o své budoucnosti. Když je teď Malfoyův manžel, neznamená to, že by měli bydlet spolu? Upřímně řečeno, život s Dracem si nedokázal představit. Společné pokoje, snídaně, konverzace. Ne, to rozhodně překračovalo hranice jeho představivosti. Měl pocit, že ráno Zmijozela nějak urazil, ale při zpětné analýze celého koupelnového rozhovoru, na svém chování nenašel nic špatného. Přece Draco nemohl čekat, že se mu na přivítanou vrhne kolem krku. Nebo to očekával?

„Ne, určitě ne“, zabručel si, když zdolával poslední schody.

„Pottere, copak ti osamělost po odjezdu Weasleyových pomíchala poslední zbytky rozumu, které ti zbývají?“

„O co ti jde?“ povzdechl si. Nechtěl bojovat.

„Mluvit sám se sebou je první známkou šílenství“, zkřížil Draco ruce na prsou. Počkal, až ho Harry dojde a pak šli společně k pokojům.

„Hele, nechci se hádat.“ Černovlasý mladík zašeptal heslo a vešel do svých pokojů.

„Neignoruj mě!“ Malfoy vešel za ním a se zarputilým obličej se zastavil uprostřed obývacího pokoje.

„To jsem neměl v úmyslu.“

„Samozřejmě, že měl! Nejsi tu jediný s pohnojeným osudem. Jsme v tom oba, ať se ti to líbí nebo ne.“

„Vím o tom až moc dobře“, zavrčel.

„Takže víš, že...“

„Ž e co? Že jsem s tebou svázaný? Samozřejmě. Naplňuje mě to neskutečnou hrůzou, ale uvnitř stále živím naději, že to budeme schopni nějak zvrátit.“

„Spojila nás magie, to není tak jednoduché“, zamračil se Draco. „Nevím, jestli je to vůbec možné.“

„Och... úžasné“,  Harry se posadil na okraj pohovky a zabořil obličej do dlaní. „Řekni mi, Malfoyi, věděl jsi to?“

„O spojení mocí? Ano“, přiznal neochotně Zmijozel. „Je to stará rituální přísaha, velmi nebezpečná. Pokud se něco pokazí, může zabít nebo úplně zbavit magie.“

„Tak proč?“ zvedl Potter hlavu a vyčítavě na něho hleděl. „Proč jsi tu frašku nezastavil?“

„Měl jsem své důvody“,  řekl blonďák.

„Důvody? Jaké kurva důvody pro tebe byly tak důležité, ty jsi podstoupil takové riziko?“ Harryho hlas se třásl těžce potlačovaným vztekem. „Peníze? Tolik ti bylo líto bohatství, které jsi do té školy investoval, že jsi se rozhodl zničit naše životy?“

„Ty mě opravdu nenávidíš, viď?“, naklonil Draco hlavu a zkoumavě ho pozoroval. „Jako každý chlap, bez ohledu na to co říkáš, neodhodíš šanci na dobré šukání, ale nic víc se ti do hlavy nevejde.“

„Tak to není!“

„A jak?! Jak, sakra? Myslíš si, že jsem z toho nadšený? Myslíš si, že jsem štěstím bez sebe, protože jsem vyhrál ikonu kouzelnického světa? Vážně, i když mám velké ambice, tak manželství s tebou je poslední věc, kterou bych pro peníze nebo slávu udělal!“ otočil se a rychle kráčel k baru, aby si nalil sklenku koňaku. „Kurva, kvůli tobě se stanu alkoholikem“,  zavrčel a všechno vypil jedním douškem.

„Nesvaluj vinu na mě, kdybych věděl... Kdybych to tušil, nikdy bych tu přísahu nevyslovil!“ třásl se Harry vztekem. „A není to tak, že bych tě nenáviděl. Možná kdysi to tak bylo, ale teď už tě jen nemám rád. Troufám si říct, že ty taky nechceš každodenně koukat na můj obličej, takže nechápu, proč jsi udělal takové závažné rozhodnutí za nás oba. Musel jsi vědět, že nemám ponětí, do čeho jsem se dostal!“

„V noci jsi si nestěžoval.“  Malfoy položil sklenici na pult a otočil se k němu.

„To byl sex! Obyčejné šukání! Není důležité jak dobré, ale tohle lidi nespojuje! Nezpůsobí, že se do sebe zamilují, protože zažili nejlepší orgasmus svého života!“

„Máš pravdu, nezpůsobí“, souhlasil muž.

„Tak proč...?“

„Řekl jsem ti, že jsem měl své důvody.“

„Seru na tvoje důvody, nerozumím jim, tak mi to sakra vysvětli!“ zařval vztekle.

„Ta škola je důležitá, je bezpečná...“

„Bezpečná?“

„Musím se dívat do budoucnosti. Jednou ti to vysvětlím.“

„Merline, ty jsi takový sobec!“ povzdech si Harry a prohrábl si vlasy. „Myslíš jenom na sebe.“

„V tomto případě nejen na sebe“, zašeptal Draco jakoby pro sebe.

„A co teď? Budeme celý život předstírat, že je všechno v pořádku? Žít vedle sebe, ale ve skutečnosti spolu nežít? A co když jednou opravdu potkáme někdo, koho bychom mohli milovat? Nevím, jestli budu schopen zničit té osobě život tím, že se s ní budu stýkat tajně, na chvilku zapomnění.“

„Nebudeš moci.“ Malfoy odvrátil hlavu a zadíval se na protější zeď.

„Asi ne...“

„To jsem nemyslel. Nebudeš moct mít ty okamžiky zapomnění, pateticky řečeno, jsi nucen k věrnosti.“

Harry se na něho vyplašeně podíval.

„Nedonutíš mě...“

„Já?“ odfrknul si Draco. „Věř mi, Pottere, kdyby bylo po mém, byl bych se teď s jedním ze svých přátel a oddával se chvilkám rozkoši, abych na tenhle mizerný svazek zapomněl. To magie!  Magie nám to nedovolí. Stručně řečeno, jestli se dobrovolně nerozhodneš pro celibát, což mi upřímně zní směšně, jsme odkázáni sami na sebe.“

„Merline ...“, zasténal zničeně Harry. „To je tak paranoidní.“

„Věř mi, já jsem šokovaný stejně jako ty.“

„Tohle jsi nevěděl?“

„Dověděl jsem se to před chvílí.“

„Nedá se to nějak obejít?“ Harry nemohl uvěřit tomu, co slyšel.

„Měl bych se cítit uraženy“, zašklebil se Draco. „ Den po svatbě a ty už myslíš na nevěru. Ne, nedá se to obejít. Pojí nás vazba moci. Když se s někým miluješ, uvolňuješ svou magii, to se nedá ovládat. Energie je úzce spjata s mocí a ta ti nedovolí, abys se spojil s někým, kdo s tebou není kompatibilní.“

„Ty jsi ...“

„Ano, já jsem. Naše magická jádra se sloučila, já jsem klíč od zámku. Je mi líto, ale jiné dveře neotevřeš. Energie okamžitě vycítí magický podpis jiného kouzelníka a odmítne ji.“

„Takže co? Nepostaví se mi?“ zasmál se hystericky Harry.

„Nebuď vulgární. Nemám ponětí, jak to funguje. Může to ublížit tvému partnerovi, může to ublížit tobě, možná... jak jsi naznačil, způsobí, že nebudeš schopen.“

„Je mi dvacet dva let, Malfoyi. Kdybych měl v úmyslu žít v celibátu, stal bych se mnichem!“

Draco se na něho podíval s ironií.

„Byl to opravdu nejlepší orgasmus tvého života?“ zeptal se s pozvednutým obočím.

„Velmi vtipné.“ Harry děkoval Merlinovi za svou snědou pleť, která zakryla jeho červenání.

„Já nevím jak ty, ale já jsem nebyl stvořen pro to, abych byl mnichem“, pokrčil rameny Zmijozel.

„Takže jak? Měli bychom...“

„Víceméně, pokud nemáš touhu posilovat svaly na jedné ruce“, protočil Malfoy oči. „Prober se, Pottere, jsme na sebe odkázáni.“

„A co ty?“ podíval se na něho Nebelvír zvědavě.

„Já? Nemám rád vynucený sex, moji partneři byli obvykle nadšení. Pokud se rozhodneš pro abstinenci, nejspíš tě prokleju.“

„No ... to je velmi motivující, máš neuvěřitelný dar přesvědčování“, odfrknul černovlasý mladík.

„Jsem prostě jen praktický, vždycky jsem dokázal oddělit ložnici od každodenního života.“

„To je cynické.“

„Nikdo netvrdil, že život je pohádka.“

„S tebou po svém boku?“ Harry vstal a přešel k baru, ale místo koňaku si nalil vysokou sklenici džusu. „Nemožné.“

„Oba se shodujeme v tom, že si jdeme na nervy. Současně však... což včerejší noc dokázala, hmm... můžeme spolupracovat.“

„Nabízíš mi klid zbraní, Malfoyi?“ Zlatý chlapec zvedl svou sklenici ke rtům a přes sklo si muže prohlížel.

„S velkou bolestí musím uznat, že tvá panensky neposkvrněná mysl se občas probudí z letargie. To neznamená, že tě budu mít najednou rád, nic si nenalhávej. Ale okolnosti, ve kterých se nacházíme, nás poněkud nutí dělat jisté ústupky.“

„Chápu“, přikývl Harry, když pozorně vyslechnul Zmijozelova slova.

„Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli pro tento riskantní krok a jsme v tom oba, přál bych si, aby si se aspoň pokusil zachovat zdání na veřejnosti.“

„To je jasné“, zamumlal Potter. „Ale nevzbuzuje to ve mně příliš mnoho optimismu.“

„V této souvislosti jsme se shodli.“

„Chystáš se ke mně nastěhovat?“ Harry se nemohl udržet, aby nepoložil tuhle otázku.

„Oddělené ložnice jsou ve vyšších kruzích dokonce žádoucí prvek.“ Draco přešel k baru a nalil si sklenici džusu. „Myslím, že si můžeme dovolit trochu soukromí a nechat naše pokoje beze změny.“

„Takže ty u sebe, já u sebe?“ ujišťoval se Potter.

„Přesně tak, pokud ...“, Malfoy se na něho obrátil a vyzývavě povytáhl obočí. „Pokud bys nechtěl, abych trávil noci s tebou.“

„Nevím, kde jsi přišel na takový nápad“, odfrknul Harry a odvrátil hlavu.

„Pottere!“ To jedno slovo vyjadřovalo vše.

„Nelichoť si.“

„Pottere...“

„A přestaň dokola opakovat moje jméno!“

„Víš, v čem je tvůj problém? Stydíš se přiznat, že ti v noci bylo skvěle“, Malfoyovi se mírně zvedl koutek úst.

„Včerejší noc ...“

„Byla ...“, zavrněl Draco.

„Nedorozumění.“

„Ha!“

„Byla to pracovní nehoda.“

„Ha!“

„Draco!“

„No prosím, znáš moje jméno“, odfrkl si. „Zlatý chlapče, i když to popíráš, včerejší noc byla něčím, na co dlouho nezapomeneš.“

„Mluvil jsi o sobě, ne?“ zašklebil se Harry, ale pak zvážněl, když viděl, jak se Malfoy pohnul jeho směrem. Zaťal pěsti, když ucítil tu povědomou vůni. Zmijozel se zastavil těsně před ním, mírně se naklonil dopředu a když se jeho rty přiblížily k jeho uchu, ucítil něco jako elektrický šok, který prošel podél jeho páteře.

„Poslední noc jsi se svíjel a sténal na tomhle koberci. Tvoje tělo bylo jeden chtíč, vzdychal si a prosil o víc. Včera v noci jsem ti dovolil vzít si mě v posteli, objímal jsem tě nohama a ty jsi mě poháněl tím, že jsi vydával zvuky svědčící o nadpozemské rozkoši. Minulou noc jsi uzavřel smlouvu s ďáblem, prodal jsi mi svou duši, stejně jako já jsem ti prodal svou, podepsali jsme pekelný úpis. Nelze utéct, nelze zapomenout. Takže otázka zní: chceš víc, Harry?“

ooOoo

20 komentářů:

  1. Ano, ano, ano! Ano, CHCE! :D Harrouši, opovaž se říct ne, nebo ti přijedu zaříznout a přetáhnout tvoje aktuální trenky, přes hlavu! :D

    Cheché, Voldy je zvrácená duše :D Já tu povídku žeru, je to fakt luxus a ten překlad... nevím, jestli bych si to se svojí znalostí angličtiny tak dobře přeložila... Takže... Děkujeme :-*

    you-kNow-Who

    OdpovědětVymazat
  2. Wau, tak tohle bylo něco :), jsem moc zvědavá, co odpoví....honem další kapču

    Lafix

    OdpovědětVymazat
  3. :-) áááno, krása :-D to bude ešte zábava :D :D
    veľmi pekné :)

    OdpovědětVymazat
  4. Co je to za konec??? Jinak užasná kapitola dvojčata jako inkvizice a ten jejich rozhovor do toho Ron prostě dokonalé. Už se moc těším na pokračování a Harry opovaž se odpovědět něco jiného než ano nabo jiný souhlas. K těm Dracovým důvodům nepatří i Sam?

    OdpovědětVymazat
  5. Tak já se rozpustila při čtení téhle kapitoly.
    Ronova rekace mně dostala. Málem jsem taky spadla ze židle,ale jenom díky tomu jak jsem se mu smála. A dvojčat s jejich rozhovorem. Jo jupííí to bylo něco. A na závěr Draco s jeho "chceš víc?" Tohle musím jít rozchodit. Nádhera :-D
    Budu se moc těšit na Harryho odpověď.

    OdpovědětVymazat
  6. Ať už je příští neděle :D - opět skvělý dílek a já ti za něj moc děkuji :).
    mariaa

    OdpovědětVymazat
  7. Božínku, tak to zas byla kapitola. Opravdu jsem dopadla podobně jako Ron, když jsem si četla rozhovor mezi Harry a dvojčaty....Děkuji moc za překlad a těším se zas příště.

    OdpovědětVymazat
  8. Jestli něco zbožňuju, tak je to Ronova obvyklá "homosexuální" reakce:D Rozhovor s dvojčaty a ten pád to zabil! Harryho zrcadlo bych nejspíš brzo vyhodila do povětří, protože tak pervérzní zrcadlo jsem opravdu dlouho neviděla a neslyšela:D Kdyby Harry ke konci Dracovou otázku odmítl, byl by blázen. Líbí se mi, jak se dostáváme přes počáteční nenávist až k tělesné přitažlivosti a těším se, až přijde i ta "psychická" část:) Jako vždycky to bylo naprosto perfekní a všechny superlativy bych asi brzo vypotřebovala☻

    OdpovědětVymazat
  9. Nejdříve rozhovor se zrcadlem, potom dvojčata a nakonec Harry a Draco,křením se tady jak blbec :-))))))

    Bobo

    OdpovědětVymazat
  10. To zrcadlo nemá chybu a Ronova reakce na Harryho homosexualitu teprve ne =D, och a ten konec...

    Tuhle povídku zkrátka miluji =*

    OdpovědětVymazat
  11. Ach ten Ron... :-D doufám, že to rozdýchal :-P

    Dohadování těch dvou je úžasný! A to zrcadlo to fakt nemá chybu!!! xD

    OdpovědětVymazat
  12. Naprosto fantastické,to zrcadlo je nepřekonatelné,ale mým dnešním vítězem sou rozhodně dvojčata a jejich srovnání Ronánka s tlustočervem :).Jo tohle rozhodně rozjasnilo můj den,děkuji :)

    OdpovědětVymazat
  13. No rozhodně Draco ví co chce a jak toho dosáhnout..:) pěkné, jsem zvědavá jak jim to půjde dál..:))

    Lily

    OdpovědětVymazat
  14. samozřejmě, že chce víc! nebuď labuť, Harry!
    moc se mi líbily dialogy, většinou s nima mám problém, protože mi připadají značně toporné a nereálné, ale tady se četly bez obtíží a lehce jako po másle, přirovnání Rona k tlustočervovi bylo skvělé! takže díky za další kapitolu a nemůžu se dočkat pokračování!

    OdpovědětVymazat
  15. Ty dvojčata neměly chybu :D

    OdpovědětVymazat
  16. Draco je nádherne rozumný, Harry sa hrá na blbca ale dúfam, že si vyberie spoločné noci. Nemôže predsa odolať niekomu ako je Draco :)
    Táto kapitola bola skvelá... vlastne oni sú také všetky, ale tu... rozhovor ráno po so zrkadlom bol perfektný, potom s Dracom a dvojičky...
    Ďakujem za preklad a už teraz sa nemôžem dočkať pokračovania.
    __________
    Zuzana

    OdpovědětVymazat
  17. Zvrácená ale boží :D

    OdpovědětVymazat
  18. A Harry by mal odpovedať ÁNO! A bez premýšľania, lebo to mu evidentne škodí :D Krásna kapitola, ráno po tom bolo roztomilé a to zrkadlo fakt nemá chybu! :D

    OdpovědětVymazat
  19. líbí se mi to a moc. Díky

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)