3. září 2014

10. Neočekávané věci

Autor: malika-azrael
Překlad: Nade

Děkuji za vaše komentáře a tuto kapitolku věnuji Jenny, Jáje, Bobo, Jane, Jutaki AiShine a Zuzanke. :-D
Věřím, že si ji užijete. :)



xxxxxxxxxxxxx

Kapitola 10

Bylo to poprvé v jeho životě, kdy si Harry mohl svobodně užívat. K Dursleyům se už vracet nemusel, takže svůj čas trávil střídavě mezi Doupětem a Grimmauldovým náměstím. Často také chodil do mudlovských čtvrtí Londýna, aby poznal místa, která jako dítě nikdy nenavštívil. Naštěstí pro Harryho se útoky Smrtijedů snížily na nulu, takže si nemusel dělat příliš velké starosti. Ačkoli věděl, že určitě něco plánují. Neexistovala žádná zatracená možnost, že by Bellatrix v tichosti přešla smrt svého pána. Ale teď se rozhodl užívat si prázdniny a během nich tyto ponuré myšlenky nechal stranou.

Harry už měl všechny své domácí úkoly hotové a teď se povaloval v posteli. Zítra budou jeho sedmnácté narozeniny. V kouzelnickém světě bude dospělý. Paní Weasleyová pro něj bude v Doupěti pořádat narozeninovou oslavu. Byl tím skutečně nadšený, protože to bude poprvé v jeho životě, kdy bude mít narozeninovou párty.

Harry už dárky k narozeninám od svých přátel dostal. Od Rona a Ginny dostal kromě čokoládových žabek také dárky související s famfrpálem. Fred a George mu poslali kolekci svých výrobků z Kratochvilných kouzelnických kejklí. Od Hagrida dostal obvyklý dárek, dort, který byl tvrdý jako kámen. Luna také poslala dárek, roční předplatné Jinotaje, což bylo fajn. Opravdu se mu teď hodilo trochu zábavy. A od Nevilla dostal užitečnou knihu o rostlinách, které se daly využít při léčení.

Remus mu dal knihu o zvěromagii a od Hermiony dostal stříbrný náramek s galvírováním v sanskrtu. Ve svém dopise vysvětlila, že náramek obsahuje kouzlo ochrany, takže se nemusí obávat, pokud by ho někdo chtěl zezadu omráčit kouzlem. Podobný náramek koupila i sobě a Ronovi. To byl docela dobrý nápad, pomyslel si, bude to užitečné, pokud by se dostal do křížku se Smrtijedem.

Nicméně Harryho čekalo překvapení, když přišel jeho dopis z Bradavic. Jmenovali ho Primusem. Měl pocit, že ví docela přesně, kdo byl vybrán jako Primuska. Ron s ním sdílel stejný názor.

„Musí to být Hermiona,“ prohlásil rusovlasý chlapec.

Harry s ním upřímně souhlasil. Pak řekl: „Ale já jsem nebyl prefekt.“

„James také předtím nebyl prefekt,“ vysvětlil Remus. „Ale byl jmenován Primusem a Lily byla Primuskou.“

„Opravdu?“ zeptal se Harry.

Remus ho pak bavil příběhy o Siriovi a Harryho rodičích ze školních časů v Bradavicích. Do postele pak šel se vřelým pocitem v hrudi. Druhý den ho probudilo Remusovo klepání na dveře. „Jsem vzhůru, Remusi!“ zavolal.

„Budu čekat dole, Harry,“ odpověděl Remus.

Společně se odletaxovali do Doupěte, a když tam dorazili, místo už bylo plné lidí. Jak si Harry všiml, pokud by se to dalo říct podle množství jídla, tak paní Weasleyová celé dopoledne ze všech sil vařila. Dráždivé vůně Harrymu přivodily kručení v žaludku.

Harry si povídal s Fredem a Georgem o jejich žertovném obchodě, když na něho zavolala paní Weasleyová. Otočil se a uviděl, že je tam kouzelnický doručovatel z magického zvěřince, který nesl krabici.

„To je pro vás, pane Pottere,“ řekl muž.

Přešel k Harrymu a podal mu krabici, která měla v horním víku otvory.

Harry ji pomalu otevřel a nahlédl dovnitř. Zalapal po dechu a zvedl malé klubko chlupů. Malé černé štěně otevřelo své šedé oči a podívalo se na něho.

„Harry,“ přišli se za ním podívat Remus s Ronem. On stále zíral na štěně a na tu zvláštní podobnost, kterou měl se Siriovou zvěromágskou formou.

„Čmuchal,“ zašeptal Harry a otočil se čelem k nim. Remus, který také viděl podobnost mezi štěnětem a psí podobou svého nejlepšího přítele, zůstal zticha. Chápal Harryho důvod, proč štěně pojmenoval právě takhle.

Harry kouzelnickému doručovateli poděkoval. Muž vykoktal svou odpověď, zřejmě ho ovlivnilo, že je tak blízko Vyvoleného, a než opustil Doupě, požádal Harryho o autogram.

„Kdo ti ho dal, Harry?“ zeptal se zvědavě Ron.

„Můj známý,“ odpověděl s úsměvem Harry, když držel Čmuchala v náručí. Čmuchal si ho zřejmě oblíbil, protože mu pořád olizoval tvář. Harry se tomu zasmál. Tentokrát Lucius opravdu překonal sám sebe.


xxxxxxxxxxxxxxxxxx

Při večeři přiletěly do Doupěte dvě sovy a hodily Harrymu do klína dopisy. Zmatený Harry si je vzal. První dopis přišel od Gringottových s tím, že od svých právě nabytých sedmnácti let má plný přístup ke svému trezoru Potterů. Také má teď přístup k trezoru Blacků. Dopis ho rovněž požádal o jeho přítomnost u Gringottů, aby legalizoval všechny potřebné dokumenty.

Druhý dopis měl modrou pečeť se stříbrnými písmeny SKA. SKA se ukázala být Švýcarská kouzelnická banka. I oni ho žádali o jeho přítomnost kvůli konzultaci, jak naložit s majetkem Blacků, který tam schraňovali.

Bill, který si všiml jeho viditelného zmatku, se zeptal. „Co se děje, Harry?“

„Gringottovi a SKA. Požádali mě, abych se dostavil,“ odpověděl, stále ještě v transu.

„Co je to vlastně SKA?“ zeptal se zamračeně Ron.

„To je Schweizerische Kreditanstalt. V překladu Švýcarská úvěrová instituce,“ vysvětlil Bill. Protože pracoval pro Gringottovy, věděl hodně o bankovním sektoru. „Díky svým aktivům je to druhá největší kouzelnická banka na světě. A číslo jedna v oblasti správy majetku. Bohaté kouzelnické rodiny z celého světa si tam ukládají své peníze, protože je známá pro svou diskrétnost a bezpečnost. Slyšel jsem, že její operace a služby se příliš neliší od mudlovských bank.“

„Ale proč tam Harryho chtějí?“ Ronovo obočí se prudce stáhlo k sobě.

„Protože Harrymu je sedmnáct a tím pádem je považován za dospělého. Proto očekávají, že Harry potvrdí všechny právní dokumenty.“

„Ale já o tom vůbec nic nevím,“ řekl Harry.

„No, jestli chceš, můžu ti s tím pomoct,“ nabídl se Bill. „Poté, co s nimi budeš párkrát jednat, všechno pochopíš a pak už to budeš schopen dělat sám.“

„Díky, Bille,“ řekl Harry. Po té nabídce se mu docela ulevilo, protože o financování nevěděl vůbec nic.

Po projednání tohoto problému s panem Weasleym a Remusem se dohodli, že nejdřív se postarají o záležitosti u Gringottových.

Druhý den zašel Harry v doprovodu Remuse ke Gringottovým. Setkali se s Griphookem, kterého si Harry ještě pamatoval ze své první návštěvy.

„Jakmile podepíšete tento dokument, pane Pottere,“ informoval ho Griphook, „stanete se hlavou rodiny Blacků a veškeré její bohatství bude patřit vám.“

Harry vzal brk a podepsal jej. Pak předal dokument Griphookovi, který provedl jeho legalizaci.

„Velmi dobře, pane Pottere,“ pokýval Griphook hlavou. „Gratuluji. Teď jste hlavou rodiny Blacků, a stejně tak rodiny Potterů.“

Najednou si Harry na něco vzpomněl. „Kdyby Sirius neměl závěť, komu by dědictví připadlo?“ zeptal se.

„Právem prvorozeného by se jeho dědicem stala buď paní Bellatrix Lestrangeová, jeho nejstarší sestřenice, paní Andromeda Tonksová, jeho druhá nejstarší sestřenice, nebo pan Draco Malfoy, další starší muž z rodiny Blacků přes jeho matku, Narcissu Malfoyovou, rozenou Blackovou,“ odpověděl Griphook. „Ale právní nárok paní Lestrangeové je zpochybněn kvůli jejímu zavraždění pana Blacka. Vražda hlavy rodiny jejím dalším členem je těžký hřích. A paní Tonksová byla vyděděna, takže ani ona na dědictví nemá nárok.“

Malfoy junior? Neexistuje k čertu žádná možnost, že by Harry někdy dovolil, aby se fretka dotkla čehokoli, co patřilo Siriovi.

„Nicméně jejich práva byla nahrazena vůlí Siria Blacka, ve které vás, pane Pottere, určil jako dědice všech svých pozemských statků. Touto závětí patří veškeré jmění Blacků vám.“

„Takže to znamená, že když budu chtít, můžu vyloučit Bellatrix Lestrangeovou a vrátit zpět do rodiny Andromedu Tonksovou, je to tak?“ zeptal se Harry.

„Ano, pane Pottere, je-li to vaše přání,“ potvrdil Griphook.


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V ten samý čas popíjela Narcissa Malfoyová, rozená Blacková, svůj čaj v soláriu na Malfoy Manor a přemýšlela o všem, co se stalo. Přestože navenek projevovala klidné a chladné vystupování, ve skutečnosti byla rozpolcená mezi svou sestrou a svým manželem. Bellatrix byla její sestra a byly jedna rodina. Na druhou stranu, Lucius byl její manžel. Měli spolu syna.

Od chvíle, kdy Temný pán zemřel, měla Bella sklon ze všeho obviňovat Luciuse. Dokonce zašla tak daleko, že tvrdila, že kdyby se Luciusovi podařilo získat proroctví, tak by Potter nebyl schopen Temného pána porazit. A když zjistila, že její manžel přijal místo učitele v Bradavicích, její urážky se znásobily. Samozřejmě, že to Bella neřekla před jejím manželem. Nadávala na něho jen před ní. Byla to skutečná zkouška trpělivosti, když musela poslouchat, jak její vlastní sestra uráží jejího manžela.

Doposud byl Lucius k Bellině přítomnosti ve svém domě velmi shovívavý, ale Narcissa mohla říct, že mu začíná docházet trpělivost. Bylo jen otázkou času, kdy její manžel dosáhne svého limitu. A ona nechtěla myslet na to, co by se pak dělo. Pokud by došlo k nejhoršímu, mohl to Lucius všechno ukončit tím, že její sestru zabije. Narcissa moc dobře věděla, že by s něčím takovým neměl problém. Její manžel, jak dobře věděla, dokázal zabít bez jakýchkoli výčitek. Koneckonců, co byste očekávali od následovníka Temného pána?

Narcissa, stejně jako celá její rodina, kromě Siria a Andromedy, pevně věřila v nadvládu čistokrevných, i když se ona a ani její rodiče nikdy nestali Smrtijedy. Voldemort se dovolával jejich smyslu pro čistokrevnou hrdost, ale nemohla popřít, že Voldemorta viděla jako odrazový můstek k prosazení jejich moci a bohatství. Zpočátku bylo všechno v pořádku; byl to velmi okouzlující muž, který byl schopen pouhými slovy přesvědčit kohokoliv. Ale pomalu ukázal svou pravou barvu a v tu dobu už bylo příliš pozdě na to, aby někdo couvl, protože on nestrpěl zradu. Voldemort by pro dosažení svých cílů udělal cokoliv, což mnohé, kteří byli svědky jeho krutosti, vyděsilo a někteří z nich se z toho pokusili vymanit. Ale byli brutálně zavražděni, stejně jako její bratranec Regulus, po čemž už se nikdo neodvážil Temnému pánovi vzepřít.

Pak byl Voldemort zabit Potterem. Narcissa si dobře pamatovala na ten chaos, který v té době zavládl. Mnozí byli pochytáni a zavřeni do Azkabanu. Luciusovi se naštěstí díky uplácení podařilo tomuto osudu uniknout. Ale Bellatrix, která před Starostolcem odmítala lhát, byla odsouzena k doživotnímu pobytu v kouzelnickém vězení.

Roky plynuly a pak, když Potter vstoupil do Bradavic, pověst o návratu Temného pána zesílila, zejména proto, že Potter sám tvrdil, že to právě Voldemort posedl Quirella ve snaze ukrást Kámen mudrců. Tři roky nato se Voldemort vrátil, připraven pokračovat ve svém dobývání kouzelnického světa. Ale Potterovi se ho opět podařilo zabít. Byl Temný pán opravdu tak silný, když ho roční dítě, které pak vyrostlo v patnáctiletého chlapce, bylo schopno porazit ne jednou, ale hned dvakrát? Ale Narcissa svůj názor na věc nikdy neřekla nahlas. Věděla, že i jediné slůvko pochybnosti ohledně Temného pána by mohlo ohrozit celou její rodinu.

Stále souhlasila s nadřazeností čistokrevných, ale už ne do takové míry, jako dřív. Voldemort ji po svém vzkříšení velmi vyděsil. Žádal, aby mu Lucius vydal artefakt, který mu dal do úschovy, a když byl Lucius nucen přiznat, že ta věc byla zničena, jeho hněv byl velkolepý. Bylo to poprvé za Luciusovu službu, kdy se bála o jeho život. Je to něco úplně jiného, když je to váš manžel, kdo je v ohrožení. V tu chvíli si Narcissa uvědomila, že jedna jediná chyba může Luciuse změnit z Voldemortovy pravé ruky do ničeho.

Dalším faktorem byl její syn. Draco nechápal, co je to být Smrtijed. Měla by z toho vinit Luciuse. Její manžel zřejmě syna od začátku špatně informoval. Draco byl zcela jiný než on. Dobře si vzpomínala, že Abraxas Malfoy byl velmi přísný rodič a od svého jediného syna požadoval jen to nejlepší. V Dracově věku už Lucius věděl, co se od něho očekává. Lucius, pod Abraxasovou rodičovskou péčí, nikdy nebyl dítětem, na rozdíl od Draca, který od ní ještě teď každý týden dostával sladkosti a dortíky.

Bála se o Dracovu bezpečnost. Voldemort několikrát přišel na panství a pokaždé, když se ukázal, ji to zneklidnilo. Bylo to, jako kdyby byla vězněm ve svém vlastním domě a Voldemort tu byl pán. A občas se jí dokonce na jejího syna vyptával. Jako by jí nad hlavou visela stálá hrozba. Jedna chyba, a Draco by zaplatil za chyby svých rodičů.

Pak dal Voldemort jejímu manželovi za úkol získat proroctví z Odboru záhad. Kdyby Lucius selhal, hrozilo mu přísné exemplární potrestání. Její manžel při tom úkolu skutečně selhal, ale Voldemort byl té noci zabit, takže se jí vlastně tajně ulevilo.

Několik týdnů po tom Luciuse znenadání kontaktoval Brumbál, aby mu nabídl místo profesora Obrany proti černé magii a Lucius to přijal. Uplynul rok a kromě toho, že zvolili Brouska ministrem kouzel, se nic zvláštního nestalo. Tehdy jí Lucius oznámil, že od nynějška musí být velmi opatrní, protože už neměl pod palcem Popletala. Proto Lucius nařídil Belle, aby se ukryla na jednom z jeho letohrádků ve Středomoří, a její sestra, potom co ji sama přesvědčila, nakonec souhlasila.

Kromě toho ten jeden rok proběhl pro Narcissu Malfoyovou docela v poklidu. A teď se chystali, že následující den vyrazí na letní dovolenou na francouzskou Riviéru. Ona a Draco pojedou napřed. Lucius se k nim přidá hned poté, co dokončí nějaké obchody, kterým se musel věnovat.

Když už mluvíme o Luciusovi... všimla si obrovského množství dopisů, které její manžel dostával. První den prázdnin přiletěla neznámá sova a doručila mu dopis. Její manžel ho otevřel, krátce do něho nahlédl a pak ho zastrčil do kapsy. Tvrdil, že je to od jeho obchodního partnera, ale po letech společného života už poznala, když lže.

Dopisy už nikdy znovu nepřišly u snídaně. Místo toho chodily do Luciusovy pracovny. Byla zrovna na zahradě, když sova zaletěla přímo tam. Ta samá sova odletěla o několik minut později a nesla nový pergamen. To se stalo běžným jevem. Měla podezření, že Lucius má poměr, a podle ní už bylo načase. Po letech jeho příležitostných známostí doufala, že najde někoho, s kým se usadí.

Takový přístup by někomu mohl připadat divný. Co je to za manželku, která si přeje, aby si její manžel našel jinou ženu, nebo muže? Ale ve starých čistokrevných rodinách to bylo běžné. A ona už si svého vlastního milence našla. Na jednom charitativním plese, které často navštěvovala, poznala před lety jednoho francouzského kouzelníka. Protože v čistokrevných manželstvích málokdy docházelo k rozvodu, zřejmě zůstanou manželé navždy, ledaže by Lucius požádal o rozvod. Bylo by legrační, kdyby k tomu došlo. Ve vyšší kouzelnické společnosti by to byl obrovský skandál. Poslední čistokrevný, který se rozvedl, byl jistý Eleuthère Eaglefield. Poté se, pouhý jeden měsíc po rozvodu, znovu oženil a jeho manželka vdala. V kouzelnické společnosti to způsobilo pěkný poprask a média se toho nemohla nabažit. Pokud se s ní Lucius rozvede, nemohla se dočkat, až pozná osobu, které se podařilo dobýt srdce chladného a nemilosrdného Luciuse Malfoye. A samozřejmě, že by to způsobilo rozruch, proti kterému by Eaglefieldův skandál byl pouhý stín.

„Lady Malfoyová! Lady Malfoyová!“ objevil se náhle Tobby, její domácí skřítek.

„Co je děje, Tobby?“ zeptala se klidně.

„Tobby se omlouvá. Tobby ruší paní. Ale paní to musí vidět! Je to důležité! Gobelín mé paní!“

Polekaně vstala ze svého místa a šla to zkontrolovat. Gobelín měla ve svém pokoji a byla to replika toho původního z Grimmauldova náměstí. Ačkoli Potter ho mohl vyhodit, když dům zdědil. Touhle dobou tu Tobby obvykle uklízel, tak si skřítek zřejmě něčeho všiml. Protože gobelín byl kouzlem spojený s tím původním, projevila se na něm jakákoli změna, která se na originále odehrála, což se právě stalo.

Narcissa se ​​zastavila před tapisérií a v šoku zalapala po dechu. Z toho, co viděla, bylo jméno Bellatrix na gobelínu vyšito černou nití a bylo obklopené temným mrakem. Nevypálili její jméno, tak jako to teta Walburga udělala Andromedě, jméno její sestry tam zůstalo v téměř stejném stavu. Vedle Bellina jména se však znovu objevilo jméno Andromedy. K jejímu jménu byl zlatou nití připojen Ted Tonks a o úroveň pod nimi byla Nymphadora Tonksová.

Význam to mělo nezaměnitelný. Potter neztrácel čas, že? Jakmile byl uznán hlavou rodiny Blacků, popřel Bellu, zatímco Andromedu a její dceru poloviční krve znovu přijal do rodiny. Její vlastní jméno bylo stále neporušené. Ale kdo může zaručit, že ji tam Potter nechá?

Nedokázala si představit, jak Bella zareaguje, až to zjistí. Ona ani Bella majetek z linie Blacků nepotřebovaly, protože Lestrangeovi byli velmi zámožní a Malfoyovi byli nejbohatší kouzelnická rodina. Ale byla to rána pro jejich pýchu. Jak je může popřít někdo, kdo v sobě nemá žádnou krev Blacků? Je, kteří se jako Blackové narodili? A zvláště Bellu, pro kterou byla krevní čistota všechno. Sirius Black rozhodně věděl, jak se své rodině pomstít, pomyslela si hořce, když se dívala na novou jednolitou, zlatě vyšitou linii, která od jména Sirius Black vedla ke jménu Harry James Potter.

„Ale, ale.“

Překvapeně se otočila. „Luciusi,“ vydechla. Příchodu svého manžela si nevšimla, protože byla tak zabraná do svých úvah.

Lucius stále ještě zíral na gobelín, když poznamenal. „Potter má rozhodně odvahu.“


xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Jakmile se Harry postaral o záležitosti u Gringottových, vydal se do Curychu. Bylo to vzrušující, protože to byla jeho první cesta do zahraničí. Ron chtěl jít taky, ale paní Weasleyová to zakázala s tím, že tam jdou za prací. Pan Weasley mu pomohl získat povolení pro mezinárodní letaxovou síť a Harry, společně s Remusem a Billem, odcestoval z krbu na Ministerstvu kouzel a vrátí se až o několik dní později.

„Páni!“ vykřikl Harry úžasem, když dorazili do Curychu. Přistáli v budově Švýcarského parlamentu Magie. Bill, který využil svých kontaktů na SKA, už pro ně rezervoval hotelový pokoj. Ze svého pokoje měl Harry výhled na řeku Limmat.

Hidden Altstadt, kouzelnická oblast v Curychu, byla mnohem větší než Příčná ulice v Londýně. Hidden Altstadt ve skutečnosti vypadal jako malá čtvrť. Sídlo Švýcarské úvěrové instituce se nacházelo ve zdejší nejvyšší budově. Když do budovy vstoupili, Harry se kolem sebe rozhlédl. Sál byl opravdu obrovský, možná pětkrát větší než hala u Gringottů. Dalším rozdílem bylo, že kolem neviděl žádné skřety. Když si Bill všiml jeho pohledu, vysvětlil mu, že skřeti tu byli také, ve vedení a jako technický personál. Rozličné obchodní záležitosti projednávali se zákazníky kouzelníci.

Šli k recepční, a když jí vysvětlili, za jakým účelem přišli, odvedla je chodbou. Remus mu vysvětlil, že většina lidí tu mluví anglicky, takže se Harry nemusí obávat jazykového problému.

Zastavili se před masivními dveřmi. Když se dveře otevřely a ona je uvedla dovnitř, vstal ze svého místa kouzelník, aby je uvítal. „Pane Pottere, pane Lupine, pane Weasley,“ pozdravil zdvořile. „Jsem Hans Waldmann, vedoucí právního oddělení Švýcarské úvěrové instituce.“ Obrátil se na Harryho. „Je pro mě ctí, že vás poznávám, pane Pottere. Hodně jsme o vás slyšeli.“

Zpočátku se Harry obával, že mu muž bude pochlebovat, jako to dělala většina lidí, ale Waldmann se ukázal jako bankéř profesionál. Podal jim informace o zdejším trezoru Blacků a o všech dokumentech, které bylo třeba podepsat, než Harry bude moci být prohlášen za oficiální hlavu rodiny Blacků.

V poledne se Harry, Remus a Bill vynořili z banky s tím, že Harry je teď zákonným vlastníkem Blackova trezoru. Harry se pak rozhodl, že než se vydá zpátky do Londýna, bude pár dní objevovat Curych. Zůstal s ním jen Remus, protože Bill se musel kvůli své práci vrátit do Londýna.

Harry navštívil mudlovský i kouzelnický Curych. V mudlovském části navštívil Grossmunster, Landesmuseum, Jezerní promenádu a Lindenhof. Také se s Remusem vydali na objevnou prohlídku města lodí po řece Limmat. Úplněk byl ještě před tím, než odcestovali do Curychu, takže ho Remus mohl doprovázet. Pro Harryho to byla skvělá zábava, kterou jako dítě nikdy nezažil, protože Dursleyovi, když někam vyrazili, ho sebou nikdy nevzali. Jediné místo, kam s nimi kdy šel, byla zoologická zahrada.

Také nezapomněl nakoupit na Bahnhofstrasse suvenýry pro Rona, Hermionu a ostatní. Byla to jedna z nejrušnějších a nejznámějších nákupních ulic na světě. Koupil i švýcarskou čokoládu v Confiserii Sprüngli, kde nabízeli mnoho různých druhů a příchutí.

Bylo to Harryho poslední den v Curychu, když ho kontaktoval pan Waldmann s tím, že se vyskytla jistá věc, o kterou je třeba se postarat.

„Věřím, že už jsem vám říkal, že kromě majetku, nemovitostí a pozemků, investoval Dům Blacků své peníze i do několika málo společností,“ řekl pan Waldmann. „Jednou ze společností, do které Blackovi vložili své peníze, je Pradapura Resources, jenž vlastní největší těžbu zlata na světě, která se nachází v Indonéské Papui. Její vlastnictví je rozděleno mezi tři strany, Indonéské prezídium kouzel vlastní osmdesát procent akcií a zbytek z toho, vždy po deseti procentech, je ve vlastnictví Domu Blacků a rodiny Malfoyů.“

Když to Harry slyšel, rozkašlal se. Remus vedle něho vypadal stále stejně klidný, jako vždy.

„Proto si pan Malfoy vyžádal toto setkání, aby s vámi tuto záležitost prodiskutoval.“

Jako by to byla narážka, řečený světlovlasý muž se právě v tu chvíli rozhodl vstoupit do místnosti. Harrymu bylo jasné, že tohle zařídil Lucius. Když skončili se všemi právními dokumenty, byla již téměř tma.

„Co vy tady děláte?“ konfrontoval Harry muže, když jejich obchodní jednání skončilo.

Lucius jen zvedl své dokonalé obočí. „Máte vy vůbec nějaké vychování, pane Pottere?“ otázal se muž sarkasticky.

„Já ano,“ odpověděl kousavě Harry. „Ale nějak nedokážu ocenit, že jsem se sem vlekl kvůli něčímu rozmaru.“

„Ujišťuji vás, že se tady setkáváme v čistě profesionální záležitosti,“ prohlásil hladce Lucius. „Přijmete mé pozvání na večeři, pane Pottere?“ zeptal se blonďák z čistajasna.

„Večeři?“ zeptal se Harry překvapeně.

„Jídlo, které konzumujeme na konci dne,“ odpověděl sarkasticky Lucius. „Někdy mohou jídlo sdílet dva lidé. Jste seznámen s tímto zvykem, pane Pottere?“ zeptal se Lucius arogantním tónem, který byl jeho obchodní značkou.

Harry se na něho zamračil, nicméně pozvání přijal. Chtěl vědět, co má Lucius v plánu. Když Remuse ujistil, že bude v pořádku, opustili s Luciusem banku a šli do jedné z nejlepších švýcarských restaurací v Curychu. Byli uvedeni do soukromé místnosti, takže Harry pojal podezření, že Lucius to místo často navštěvoval.

Jídlo bylo dobré a během večeře si povídali. Poté, co s Luciusem strávil jeden měsíc po škole, si Harry uvědomil, že si rozhovor s ním užívá.

„Buď jste tak statečný, pane Potter, nebo jste blázen,“ řekl náhle Lucius. „Půjde po vaší krvi.“

Harry okamžitě věděl, co má na mysli. „Zabila mého kmotra,“ odsekl a podíval se na Luciuse pěkně zpříma. „A já na ni budu čekat.“

„Takže blázen,“ ušklíbl se znechuceně Lucius. „Měl byste vědět, že je lepší nedovolit svým emocím, aby ovládaly vaše jednání.“

„Nenechávám se ovládat emocemi,“ odsekl Harry. Už ne, dodal v duchu.

Víc už o tom nemluvili. Po večeři ho Lucius doprovodil zpátky do hotelu. „No, jsem tu,“ řekl Harry. Samozřejmě nehodlal Luciuse zvát dovnitř. „Dobrou noc, Luciusi.“

„Nezapomněl jste na něco, pane Pottere?“

„Zapomněl na co?“ zeptal se Harry zmateně. Mírně se odtáhl a vzhlédl k muži. Dost vyrostl, ale Lucius byl stále mnohem vyšší než on.

Lucius náhle uchopil jeho hlavu za zátylek, přitáhl si ji a na ústa mu vtiskl krátký, intenzivní polibek. Po jeho přerušení ho Lucius políbil znovu. Druhý polibek byl pomalejší, hlubší a mnohem vášnivější, než ten první. Harry si vzpomněl na svou zkušenost s líbáním Cho a tohle se s tím nedalo srovnat. Samozřejmě, vždyť Lucius byl zkušený muž a ne nějaká školačka. Harry ovinul paže kolem jeho krku a nadšeně mu polibek vracel. Blonďák pak zabořil obličej do záhybu Harryho ramene a on cítil na krku jeho horký dech.

Tohle je nebezpečné, pomyslel si Harry. Věděl, že pokud to nechá zajít ještě dál, s naprostou jistotou skončí s Luciusem v posteli. A to by bylo špatné, protože to by znamenalo, že v jejich malé hře prohrál. Harry nehodlal Luciusovi dovolit dělat s ním cokoliv, dokud ho muž nepřesvědčí, že si ho cení víc než čehokoli jiného. A to přesto, že ho Lucius přitahoval. Takže ho přitahovali muži? Harry si teď nebyl jistý. Zpočátku chtěl totiž Luciuse jen využít, aby dostal Bellatrix. Zřejmě se mu za ten čas, který spolu strávili v Bradavicích, dostal pod kůži.

Harry muže razantně odstrčil a potřásl hlavou, aby si ji pročistil. „Tentokrát to nechám být,“ prohlásil a v duchu děkoval, že vůbec dokázal najít svůj hlas, „ale příště, bez mého svolení, budete své ruce držet u těla, nebo vám je useknu. Rozumíme si?“ řekl a ustoupil, aniž by přerušil oční kontakt s mužovým ohromeným pohledem. Ten v tu chvíli vypadal jako omráčený.

Lucius Malfoy se tvářil jako někdo, komu právě oznámili, že Voldemort se vzdal dobývání kouzelnického světa a soumrak svého života stráví na Bali, hraním Playstationu s Brumbálem.

Harry pokračoval. „Já nevím, jestli vám mozek poškodilo prodloužené Crucio nebo jakékoli jiné Tomovo mučení, ale jste blázen, pokud si myslíte, že se chci zaplést se ženatým mužem.“


xxxxxxxxxxxxx





30 komentářů:

  1. Ohohooooo moooc milá kapitola *zlověstně se směje* když získal trezory a udělám změny v rodině blacků tak sem tleskala a smála se ale to bylo úplný nic oproti tomu co sem vyváděla na konci kapitoly :D jak se pokouší s luciem manipulovat pošetiléééc :D ale ta reakce lucia chudáček malinký :D sem zvědavá zda se rozvede 60% jo 40% ne tak uvidíme a hlavně se těším na reakci bellatrix na vydědění ale hlavně na reakci narcisy na to že lucia uchvátil harry uááááá harry potter se stává velmi velmi mocným :D kdy bude další kapitola? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jo zapomněla sem podpis to sem já Jane :D

      Vymazat
    2. Já si říkala, že se tahle kapitola bude líbit. Taky jsem se u toho bavila, a jak říkáš, ten závěr byl prostě super. Já se zasmála při představě Luciova výrazu... playstation s Brumbálem? Šílené. :-D
      Jestli se Lucius pohrne do rozvodu nebo ne, to si budeš muset počkat, jak se to bude vyvíjet dál.
      Moc děkuji za tvůj dvojitý komentář.

      Vymazat
  2. Ježiši to bola kapitola!! Valím oči tie čachre sú tááák super!! Nemám slov proste vynikajúce A Harry je tak cool :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se líbila. Harry je pěkně mazaný. Nejdřív Luciuse navnadí dopisy... Merlin ví, co v nich bylo... a pak takhle tvrdě zatlačí na pilu. :-D
      Děkuji za komentík.

      Vymazat
  3. Moc prima počteníčko :) Uz se těším na další díl :) Rossy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těší mě, že sis to užila. :) Další dílek se blíží mílovými kroky, tzn. zítra v 6 hodin odpoledne. :)
      Díky za komentík.

      Vymazat
  4. ohhhh... moc pěkná kapitola a krásně dlouhá, už po půlce jsem si říkala "ono to ještě pokračuje?"
    Líbila se mi vsuvka s Narcisou. Dostali jsme náhled na situaci z jiné strany, dozvěděli jsme se, že čistokrevní se nerozváděhí a hle čím nás Harry překlapil na konci.
    Lucius má pravdu, je hloupé provokovat Bellu, ale řekla bych že Harry sází na její nepříčetnost. Jinak ten konec se mi moc líbil a dokážu si ten Luciusuv ohromenej pohled představit.
    Všechny palce nahoru za překlad a moc se těším na další kapitolu.
    ranchan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pohled z její strany byl opravdu zajímavý. Takový rychlý náhled do životního stylu vyšší kouzelnické třídy. Harrymu jsou však tyhle věci evidentně ukradené. Otázka je, do jaké míry to myslí vážně a do jaké je to jen zkoušení, co Lucius snese. Jednoznačně to muselo otřást jeho egem, uvidíme, jak to přijme.
      Provokace, to je zřejmě Harryho plán. Bella bude jistě nepříčetná vzteky. I když ona je vlastně nepříčetná pořád... :-D
      Děkuji za pochvalu a za komentík.

      Vymazat
  5. Super, konečně nějaký fyzický kontakt :-)
    Harry je skvělý, takový by měl být vždy, nesnáším povídky, kde je slaboch a pořád fňuká
    Bobo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda pravdoucí. :-D Na druhou stranu, takhle je to napínavější, že jo?
      A já taky nesnáším ufňukaného Harryho. Ani v kánonu takový není, spíš je občas pěkně vzteklý. :-D
      Díky za komentář.

      Vymazat
  6. Skvelé:) Takže Lucius sa bude musieť rozviesť ak bude chcieť Harryho dostať:D Ale ten bozk... Harry má teda nervy, že ho odmietol. Páčilo sa mi ako sa na gobelín vrátila Andromeda aj Sirius :)
    A to šteniatko pre Harryho... nádherný darček:)
    Ďakujem za kapitolu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Počítám, že s něčím takovým určitě nepočítal. Bude se muset rozhodnout, jak moc Harryho chce a jestli je ochoten pro to obětovat své manželství.
      To štěně znamená, že musel skutečně přemýšlet nad tím, co by Harryho potěšilo. Je překvapivé, že nekoupil žádný šperk. To by bylo mnohem snadnější.
      Děkuji za tvůj komentář.

      Vymazat
  7. Tak toto bylo fakt dobré !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se ti to líbilo. Díky za komentík.

      Vymazat
  8. Ten poslední odstavec mě fakt pobavil. :-D Teď mi hlavou probíhá představa, že se Lucius vrátí ke své ženě a ve dveřích místo pozdravu prohlásí: "Rozvod. Hned!" :-D Nereálné (v tomhle provedení), ale stejnak to pobaví. :-P :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta představa je opravdu divoká... A máš pravdu, je to nereálné. Lucius bude zřejmě ještě potřebovat trochu postrčit.
      Díky za tvůj komentík.

      Vymazat
  9. To se podívejme:-) Poslední odstavec byl bez debat nejlepší. Ale Bella nejspíš nebude nadšená:-D a jsem fakt zvědavá na další Luciusovu reakci:-) děkuju za kapitolu a těším se na další.

    Jenny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten poslední odstavec je přesně z té kategorie, která zvedne čtenáře ze židlí. A to zejména proto, že za ní následuje konec kapitoly. :-D Zůstávají jen dohady, jak asi zareaguje ten sebestředný namyšlený pán, kterého nikdy nikdo neodmítl...
      Děkuji za tvůj kometík.

      Vymazat
  10. Tak tohle byla naprostá bomba! :D U části vyděděné Belly a navrácení Andromedy (finally! *aplaus*) jsem se smála jak pominutá, protože ta ježibaba jedna si to zaslouží nejvíce! :D A ta část s Lucíkem! :D ♥ Konečně jsme se dočkaly! :D Ale ten stěr Harryho byl nejlepší, jen ať mu dá, když je zvyklý dostávat vše, co je k dostání! Tohle musela být pro něj rána pod pás a to doslova :D A dost jsem se nasmála nad dalšími komentáři, vidím, že tuhle povídku si užíváme fakt dost intenzivně! :D Dost mě pobavil komentář od Jukati: "Rozvod. Hned!", protože tohle se mi hlavou honilo také :D Jsi neskutečná, moc děkuji za překlad této povídky! :) Přísahám, že v tyto dny, kdy začala škola, mě nepotěší nic tolik, jako povídky od tebe a Jukati! Jsme moje hrdinky! :D ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady je vlastně zpracovaná myšlenka, co by Harry asi udělal, kdyby se skutečně stal hlavou rodiny Blacků. V kánonu šlo pouze o majetek, nikoli o postavení s tím spojené. Já věřím, že Bella z toho bude mít pěnu u huby. :-D Lucius musel zažít jeden z největších šoků svého života, protože jinak vždycky všechno dostal, nebo si to vzal. U Harryho to však jaksi nejde, příliš nebezpečné z mnoha důvodů.
      U komentářů se taky bavím. Některé nápady a názory jsou fakt neobyčejné.
      Děkuji za tvou pochvalu, moc si toho cením. Kecám, přímo se tetelím blahem. Jenom je škoda, žes tu nezanechala jméno nebo nick.
      Takhle můžeme za komentář poděkovat jen anonymkovi.
      Takže děkujeme, anonymku. ♥

      Vymazat
    2. Tak já teda ten nick začnu používat! :D I když jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží, resp. jestli to nezapomenu! :D Mě to ani nikdy nedojde, prostě píšu, chválím, tetelím se a zapomenu tam hodit něco, co by mě od ostatních rozeznalo, asi si v té anonymitě prostě lebedím! :D

      lu

      Vymazat
  11. Zajimave se to vyviji. Dekuji za kapitolku:-D
    Anna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Harry je vlastně ďábel pokušitel... :-D
      Díky za komentík.

      Vymazat
  12. Děkuju za další kapču. Ať se nic nepo... :-)
    Jája

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vypadá to, že nepo..., protože už ji mám téměř hotovou. Ještě finální úpravy.
      Děkuji za koment.

      Vymazat
  13. No páni, tak to je něco :D Už se moc těším na pokračování :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že tě to pobavilo. ;-)
      Děkuji za komentář.

      Vymazat
  14. Po zatraceně dlouhé době jsem se vrátila k této povídce a opět zjišťuji, dle mého předchozího napsaného komentáře, že reaguji na tuto povídku naprosto stejným způsobem jako minule :D Tenhle blog, veškeré povídky v něm a hlavně vy autorky, jste neodlučitelnou stálicí mezi mými nejoblíbenějšími autory/překladateli, za kterýma se vždy budu ráda vracet! ♥ Děkuji za to!

    Lu

    P.S. Tentokrát jsem se nezapomněla podepsat, jak minule! :D

    OdpovědětVymazat
  15. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Obchod odkudkoli - Váš čas je peníze. Obchodujte na počítači, mobilu a tabletu

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)