kapitola 29. - Teď jsi můj! (autor Nade)
Omlouvám se za minulý sek a sypu si popel na hlavu, ale znáte to... :-) Tím víc děkuji za všechny komentáře. Jutaki, bacil, Salazaret, tess, Ni-chan, Yoru, Hajmi, Kitti, Nelien, Lafix, Káťa, terkic, Yoku, Samba - miláčkové, užijte si to.
29. kapitola – Teď jsi můj!
Harry zavřel oči a zcela se poddal prožitku. Všechny jeho smysly se
pomalu utápěly v něžném polibku, kterým ho Malfoy jemně ochutnával. Byl jako
lehký dotek ranního slunce, nenaléhal, nežadonil, hřál. Něžný pozdrav
s tichým příslibem něčeho víc, pokud budeš chtít.
Nic si nenalhával, chtěl víc. Potlačil všechny výstražné signály
blikající v jeho mozku a povolil uzdu své Nebelvírské lehkovážnosti, které
se tak pompézně říká odvaha.
Mírně pootevřel ústa a muž jeho pozvánku ochotně přijal. Jazykem
obkroužil jeho rty, čímž si vysloužil nepatrný povzdech, a postupoval dál. Rukou
mu zajel do vlasů na zátylku, pevně si ho přidržel a polibek prohloubil. A
Harry mu nadšeně vycházel vstříc, ten pocit byl úžasný. Realita kolem něho se začínala
ztrácet, když se plně oddal něžnému souboji jazyků, rtů a zubů. Navzájem si
brali dech přímo z úst, dokud nehrozil nedostatek vzduchu. Pak Lucius polibek
přerušil a odtáhl se, čím Harryho zanechal v pocitu naprostého zmaru. Ještě ne!
„Domnívám se, že toto není to správné místo pro náš rozhovor,“ pronesl
tiše Malfoy a vstal. Napřáhl ruku směrem k Harrymu a vyčkával, zda mladík jeho
nabídku přijme.
Ten na něho mírně oblouzněně zíral. Bylo zřejmé, o jaký rozhovor půjde a
asi by měl přemýšlet, jestli je to z mnoha hledisek vhodné a tak..., ale v
hlavě měl jak vymeteno. V tu chvíli toužil jen po jednom a ten neodolatelný muž
stojící před ním, mu to nabízel s tak nádhernou samozřejmostí. Zcela nezávazně,
samozřejmě. Nakonec vstal a vložil svou ruku do nabízené dlaně, která se kolem
ní majetnicky sevřela. Věděl, že pro tuto chvíli je naprosto ztracen. Ale co...
pro jednou se snad svět nezboří.
V tichosti se ruku v ruce přesunuli do místnosti, v níž Harry poznal
pokoj, ve kterém se dnes probudil. Došli až k lůžku, kde se postavili proti
sobě. Harry se snažil uklidnit svůj splašený dech, když hleděl do očí muže,
který k němu přistoupil blíž a vztáhnul ruku, lehce se dotknul prsty jeho
dolního rtu. Pak sklouzl na levou tvář, aby pokračoval po krku stále níž až k
hranici, kterou vytvářelo oblečení. To v tuto chvíli Harrymu opravdu překáželo.
Veden zřejmě stejnou myšlenkou ho Lucius začal pomalu svlékat, přičemž se stále
svými prsty a dlaněmi dotýkal kůže, kterou odhaloval.
Harry se vykašlal na svůj zrychlený dech, přestal dýchat úplně. Aspoň měl
ten pocit. Zvedl své ruce, aby Luciusovi oplatil stejným. Začal knoflíčky na
košili a postupoval pomalu, ale systematicky, směrem dolů, dokud nedorazil k
pásku na kalhotách. Trochu roztřeseně ho rozepnul a vytáhl košili z kalhot, aby
ji mohl rozevřít a odhalit tak hruď svého milence. Přitiskl obě dlaně na jeho
hruď a stoupal jimi směrem nahoru, pak přes ramena dozadu, aby košile mohla
sklouznout z toho svůdného těla. Lucius na chvíli spustil ruce, aby pomohl
Harrymu v jeho úsilí, ale oči z něho nespustil. Jejich pohledy se do
sebe doslova zasekly, když pokračovali v započatém díle.
Pomalu společnými silami odstraňovali všechny vrstvy oblečení, které
končilo kolem nich na podlaze. Po celou dobu se nepolíbili. Byla to hra doteků,
pohledů, horkého dechu. Harry v životě nezažil nic tak vzrušujícího. Právě to
pomalé, něžné tempo zesilovalo jeho touhu na dosud nepoznanou míru. Tohle
nebyla žádná postpubertální rychlovka, dobrá tak akorát k vybouření hormonů.
Lucius Malfoy se s ním hodlal milovat a Harry... Harry byl víc než svolný mu to
umožnit.
Zcela obnažení pak usedli na postel. Lucius se natáhl k nočnímu stolku,
kde z vázy plné polorozvinutých poupat růží jedno vyjmul. Přivoněl a pak květ
naklonil směrem k Harrymu. Ten v náhlém popudu ke květu vztáhnul ruku a
pouhým dotykem prstů způsobil, že se květ plně rozvinul. Jemná hříčka magie, za
kterou byl odměněn oceňujícím úsměvem muže, který ho právě lehkým tlakem ruky
na jeho hruď donutil ulehnout, aby se bez okolků položil vedle něho. Květem
růže se dotkl Harryho rtů a to místo pak lehce políbil. Pak přes tvář sklouzl
na ucho. Chvíli olizoval a sál ušní lalůček, svým horkým dechem a vlhkým
jazykem dráždil zvukovod, až Harrymu blahem naskočila husí kůže a jeho ruce se
samovolně rozběhly po sametové kůži, s úmyslem oplatit alespoň část prožité
slasti.
Lucius pokračoval se svou dráždivou hrou s květem na krku, polaskal
tepnu, v níž bouřila krev, a pak níž… Přesouval se dál po jeho těle směrem
dolů. Všechna místa, kterých se květ dotkl, pak následně zlíbal a nakonec
konejšil dotyky svých rukou. U bradavek se lehce zdržel, aby si s nimi trochu
pohrál. Dráždil je palcem, tepal jazykem, nebo sál svými ústy. To už jeho mladý
milenec hlasitě vzdychal.
Pohled potemnělý vášní dával
najevo náramnou spokojenost. A Harry se díval, díval a ... sténal. Vydechoval
tiché výkřiky rozkoše, které se mu od jeho milence dostávalo. Pozoroval muže,
jak se mazlí s jeho tělem, jako by mu prokazoval posvátnou úctu. Nepřemýšlel
nad tím, jestli je to pro Malfoye běžné, nebo jestli má on jediný nějakou
výsadu. Přijímal jeho péči plnými doušky. Když mu jazyk vklouzl do jamky
pupíku, neudržel se a zaťal mu prsty do ramenou. Lucius spokojeně zamručel, ani
jemu se nezadržitelně stoupající vzrušení nevyhnulo. Vytrvale však pokračoval
dál, přes podbřišek až do slabin, kde se zákeřně vyhnul trčícímu údu. Tato část
Harryho těla tolik toužila po pozornosti, ale on lehkým tlakem lokte donutil
mladíka roztáhnout nohy a plynule přešel na vnitřní stranu stehen. Uvelebil se
mezi nimi a chvíli ho trápil, než se jemnými dotyky růže a rtů dostal
k varlatům. Jemně po nich přejel jazykem a pokračoval směrem ke špičce
penisu, kde slíznul kapičku touhy, čímž Harrymu způsobil lehkou arytmii srdce.
Lucius, se zrakem upřeným na Harryho tvář, do těch zelených světel,
pomalu jazykem obkroužil lesknoucí se hlavičku, než ji pohltil do svých úst.
V očích tichou výzvu. Harry byl fascinovaný pohledem na to, jak pomalu
pohltil jeho vztyčený a touhou napnutý penis, a jeho hlava se záplavou zářivých
vlasů pak začala mírně stoupat a klesat v dech beroucím rytmu. Natáhl
ruku, aby uchopil pramínek blonďatých vlasů mezi prsty. Pásl se pohledem na
kráse muže, který jemu samotnému způsoboval takové potěšení a dosud nic
nepožadoval. Rytmické pohyby jazyka a rtů mu přinášely rozkoš, která ho zcela
ovládala. Chraplavě sténal, už dál neudržel svou pozornost, jeho oči se
zavřely, tělo prohnulo. Pohyby pánve proti ústům jeho milence dávaly zcela
jasně najevo jeho touhu. Zapomněl kdo je, kde je, vnímal jen slast, která jím
prostupovala. Prst namazaný lubrikantem, který právě pronikal do jeho útrob,
aby ho připravil na další dějství, ho donutil doslova zaúpět.
A když přibyly další prsty, aby uvolnily prstenec svalů a dráždily to
citlivé místo uvnitř, ztratil kontrolu nad svým tělem docela. Udělej mi to! Uvnitř se rozpadal.
Při předchozích sexuálních zkušenostech byl Harry v posteli většinou
ten dominantní, ale Lucius mu v tomhle směru nedal žádnou šanci. Bylo to
tak… správné. Cítil se zbožňovaný, milovaný, a i když z toho nakonec bude jenom
milostná epizoda, za nic na světě by neměnil. Chtěl to. Chtěl Luciuse Malfoye,
tady a teď.
V těchto okamžicích už doslova naříkal touhou.
„Prosím, prosím,“ zasténal jako v agónii. „Chci…“
Jakoby to byl právě ten signál, na který čekal, přerušil Lucius své
laskání ústy a prsty, navzdory tichým protestům, a přemístil se nahoru k
Harrymu. Přenesl váhu a zatížil jeho tělo právě v těch správných místech,
aby ukonejšil nedočkavé zklamání svého mladého milence. Soustředěný pohled
zúžených očí, vzrušením vzedmuté chřípí nosu, lehce pootevřená lesklá ústa,
vznášel se přímo nad Harryho obličejem jako nádherný přízrak.
„Řekni to, Harry. Řekni mi, co chceš,“ zazněl jeho mírně ochraptělý hlas
s těžko ovládaným dechem.
„Vezmi si mě, Luciusi! Chci to! Teď!“ téměř vzlykal Harry. V tu
chvíli by i škemral. Nemusel.
Vítězný pohled a také žraločí úsměv, který tak trochu děsil a tak mnoho
sliboval.
„Ano, přesně to udělám...,“ šeptal mu do ucha, když ho obracel na břicho.
Dlaněmi mu přejel od krku až k pozadí, které vzal do dlaní a lehce hnětl,
za zvuků nedočkavé touhy vycházejících z úst rozpáleného mladíka. Mírně
odtáhl půlky od sebe a zatlačil. Tentokrát však do něho nepronikal prsty, ale
svým penisem, tvrdým jako skála. Chvíle milostné předehry prověřily jeho
sebeovládání až na hranice únosnosti. Teď však byl u svého cíle. Pomalým
pohybem pronikal stále hlouběji a z úst mu unikl zvuk, který vypovídal o
intenzitě jeho vzrušení.
Harry vítal tlak v jeho útrobách s nespoutaným nadšením. Po
tomhle toužil od chvíle, kdy na něho jeho milenec vložil své ruce. Byl dokonale
připravený. Mírně přizvedl zadek, aby Luciusovi umožnil hlubší proniknutí a
současně tak odlehčil tlaku vlastního těla na teď trochu utiskovaný penis.
Malou chvíli setrvali v nejtěsnějším spojení, užívali si pocitu, kdy byli
téměř jako jeden. Harry se však brzy začal netrpělivě vrtět, čímž vyvolal tichý
smích za svými zády.
„Tak nedočkavý…,“ zaslechl za sebou mírně posměšně a současně ucítil, jak
se muž dal do pohybu, své ruce opřel po stranách. Pomalu, požitkářsky se
z Harryho vysunul téměř na krajíček, aby se vzápětí opět hluboko ponořil.
Tento akt několikrát zopakoval za nekontrolovatelného sténání jich obou. Bylo
to slastné mučení, lehká forma masochismu, kterou už však ani jeden z nich
dále nedokázal unést.
Uchopil Harryho za boky, prudkým pohybem ho vytáhl do kleku a dal průchod
své vášni. Začal rychleji přirážet, už nehodlal nic dál prodlužovat. Výkřiky
slasti, které tak vyloudil na rtech svého milence jen svědčily o tom, že pocity
jsou oboustranné. Nehodlal ho šetřit, teď už ne. Bral si všechno to, co mu
Harry nabídnul a co mu tedy právem patřilo.
Harry se zcela poddal novému rytmu jejich milování. Byl nasycen něžnostmi
a teď toužil po naplnění. Tvrdě, hluboce, až na doraz. Jen mimoděk si všimnul,
že pod jejich koleny právě hynul květ růže, jako oběť položená na oltář bohům
slasti. Bohové byli štědří, slast ho prostupovala až do konečků prstů. Chtěl
víc. Rouhal se, chtěl všechno.
Roztáhnul kolena víc od sebe, prohnul se v zádech jako kočka a víc
tak vyšpulil své pozadí. Bylo mu jedno, že se teď chová jako malá děvka,
protože napětí, které tím v jeho tříslech vzniklo, jenom znásobilo ten
slastný prožitek. Požitek z toho, jak do něho jeho milenec tvrdě vnikal a
přirážel s takovou intenzitou, jakoby do něho chtěl proniknout celý. Vyrážel ze
sebe smyslné zvuky, které jeho partnera přiváděly k šílenství.
Lucius chraplavě vydechl. Nemohl ve vynadívat na mladé, pružné, magií
nabité tělo pod sebou, které se mu nabízelo s takovou samozřejmostí. Harry
se mu zcela vydal všanc. Úplně celý, bez jakéhokoli studu a s takovou
důvěrou, že ho z toho zabolelo v místech, kde by měl mít srdce.
V ten moment mu tato poloha přestala vyhovovat, chtěl tělesnější kontakt.
Chtěl, aby se i Harry dotýkal jeho. Předklonil se, přitiskl se na jeho záda a
rukama vklouzl pod jeho tělo. Pak se i s ním vztyčil a vytáhl ho sebou
nahoru, a aniž by přerušil jejich tělesné spojení, dosedl na paty. Harry, který
mu náhle seděl v klíně, okamžitě své ruce natáhl dozadu, aby získal oporu
tím, že se chytil Luciusových boků. Ten ho lehce přidržoval a pomáhal mu při
pohybu nahoru, aby se pak zase mohl spustit dolů po celé délce jeho penisu.
Hrudníkem se tiskl k příjemně horkým zádům mladíka a užíval si pocit tření
mezi jejich těly. Rty měl přisáté k té smyslné šíji, dokud chlapec
nepootočil hlavu a nenabídl svá ústa k polibku. Okamžitě se jich zmocnil a
vydal přitom vrčivý zvuk divokého zvířete.
Jeho nenechavé ruce střídavě bloudily po mladíkově hrudníku, chvíli
dráždily bradavky a nakonec jednou rukou pomalu sklouzl přes pevné bříško
k nedočkavému údu, který se dožadoval pozornosti. Jemně, ale pevně ho
uchopil, a začal třít v rytmu jejich pohybů. Nadšeně polykal zvuky, které
mu partner při polibku vypouštěl přímo do úst.
Harry intenzivně vnímal každý pohyb a byl u vytržení ze souznění jejich
těl. Žár, který uvnitř něho vzplanul, se šířil, aby se nakonec stáhnul a
soustředil v jeho slabinách. Začínal mít pocit, že brzy exploduje.
Přerušil polibek, zaklonil hlavu a opřel ji o milencovo rameno. Jednu ruku
zvedl a zabořil do hedvábné blonďaté hřívy. Jeho tělo se vzepjalo, prsty druhé
ruky zaryl do Luciusova stehna a spolu s výronem semene, ze sebe v té
malé agónii vyrazil výkřik plný prožívané extáze. Výkřik, který Luciuse, jenž
sám byl už na pokraji, bezpečně katapultoval za ním. Jejich hlasy se promísily.
Po výbuchu pocitů nastal konec světa. Vesmír se zastavil. Musel se
zastavit, aby poté mohl v pomalém plíživém tempu opět ožít. Napětí
ustupovalo a jejich těla se uvolnila. Klesli na postel a leželi na boku,
zaklesnutí do sebe. Lucius Harryho pevně objímal, jako by ho nechtěl už nikdy
pustit. A Harry nechtěl, aby ho pustil.
Pootočil hlavu a, stále pevně držíc blonďatou kštici, zadíval se do těch
šedostříbrných očí. „Luciusi…,“ zašeptal, ale slova i myšlenky byly přerušeny
prsty, které se mu něžně přitiskly na ústa.
„Pššš, milý, teď nic neříkej. Odpočívej.“ Muž uvolnil sevření, jejich
těla se oddělila, vymotal tu drzou ruku ze svých vlasů a políbil ji do dlaně.
Něžně svého milence uložil do peřin mezi pomačkané okvětní lístky růží, které
právě teď, na konci svého života, voněly nejkrásněji. Harry zhluboka vdechoval
tu omamnou vůni. Navždy si vůni růží bude spojovat s Luciusem. Navždy. Milý. Milý. Skoro to znělo jako by… Ale
tyhle věci se v posteli běžně říkávají.
Lucius je oba očistil hůlkou, přikryl usínajícího milence a chvíli se
těšil pohledem na tu krásu. Mladý, krásný, smyslný muž, ležící v jeho posteli
poté, co ho on sám přivedl do extáze. Vstal, aby svému milenci nalil pohár
vína.
Harrymu se klížily oči, ale když zaregistroval, jak se Lucius zvedl a
zcela tak, jak ho pánbůh stvořil, přešel přes místnost, neodolal, aby si ten
výhled pořádně nevychutnal. Merline, ten muž byl tak krásný. Pevné tělo, pod
kůží s jemným broskvovým nádechem se rýsovaly pružné svaly, které se při
každém pohybu vlnily a dodávaly tak tělu vzhled šelmy. Nádherné zářivé
platinově blonďaté vlasy spadající přes ramena do půli zad a trochu níž… zadek.
Harry na sucho polknul. Co na tom, že byl o 26 let starší. Byl v té
nejlepší kondici a při dlouhověkosti kouzelníků ještě dlouho bude. Spokojeně se
zavrtal hlouběji do voňavých peřin.
„Tváříš se jako kočka, která právě slízala všechnu smetanu.“ Lucius se
vrátil k posteli, stál nad ním a s úsměvem mu podával pohár
s vínem. Harry pro něj natáhl ruku a přitom sklouzl pohledem k odhalenému
klínu muže před sebou.
„Taky se tak cítím,“ zašveholil s rošťáckým úsměvem a usrknul si
z poháru.
Lucius se s tichým smíchem posadil na postel. „Jsi velmi poživačný,
Harry, a to se mi líbí.“ Muž působil uvolněným dojmem, ale i přes jeho nahotu
budil jeho zjev respekt. Byl to pohled očí, který nikdy neztrácel trochu té
ostražitosti.
Harry chtěl rozverně nabídnout, že mu jeho milou péči příště oplatí, ale
včas se zarazil. Co když nebude žádné příště? Protože se chtěl vyhnout trapné
situaci, radši poznámku spolknul. Nechtěl být odmítnutý, ne tak brzy.
„Ani jsem netušil, jakou jsem měl žízeň,“ vydechnul, když odkládal
prázdný pohár na noční stolek.
„To je po milování zcela normální,“ vztáhnul ruku Lucius, pohladil ho po
tváři, s pobavením sledoval, jak objekt jeho zájmu potěšením mhouří oči.
Opravdu byl jako kočka, kočka se zelenýma očima.
„Chce se mi strašně spát,“ zabroukal Harry. Udivovala ho Luciusova
činorodost. Správně by měl ležet tady vedle něho a usínat stejně jako on.
Předchozí prohýřená noc se na něm projevovala víc, než tušil.
„To je v pořádku, klidně si zdřímni,“ nabídl mu Lucius a přitom
pozorně sledoval, jak mladík upadá do spánku.
„Ale já budu muset domů, zítra jdu do práce,“ zamrmlal už
v polospánku.
„Později, milý,“ zašuměl mu u ucha hluboký smyslný hlas a on se propadal
do spánku.
ooOoo
Tady vzpomínka končila, ale Harry věděl, že to ještě není všechno. Běžné
vzpomínky se časem ohladí do jednolitého šedavého celku, ze kterého vystupují
pouze barevné detaily, vjemy, které na vás nejvíc zapůsobily. Tahle vzpomínka
byla tak čistá, jako nová. Pro něho byla nová. Celé jeho tělo a mysl byly vypleněné
jako po požáru následkem toho, co právě „prožil“ a v očekávání další vzpomínky,
která se právě vynořovala v jeho mysli.
ooOoo
Probouzel se pozvolna, jeho mysl se vynořovala z husté mlhy. Pomalu
k němu pronikaly vjemy zvenčí, vůně růží, zvuky, dech… Slyšel cizí dech.
Určitě nebyl jeho, ale zato zněl velmi blízko. Rozespalé myšlenky však přerušil
palčivý, skoro bolestivý pocit, který ucítil na hrudi pod svým ramenem.
Zhluboka vydechl, jak se snažil na ten pocit soustředit. Slyšel povědomý hlas,
jak přednáší jakési latinské… cosi.
„Ista corpus voluptarius vocitus meis.“ Slova se mu vypalovala do mozku. Co se to, sakra, se mnou děje?
Silou otevřel své oči, víčka jako z olova, aby nad sebou spatřil
záplavu blonďatých vlasů. Tak povědomé. Jeho zmámený zrak upoutal pohyb vlevo a
tak stočil hlavu, aby viděl, jak se od jeho těla vzdaluje dýka. To ta dýka
způsobila ten zvláštní palčivý pocit, když v jeho kůži vyryla jakési
znamení, a teď byla odložena na noční stolek.
„Eveniet!“ vyslovil důrazně ten hlas. Tím byl zřejmě dokončen nějaký
magický proces, protože znamení vyryté do jeho těla se zacelilo, krev zmizela a
místo toho se na jeho těle skvělo zářivé stříbrné znamení.
Harry se konečně probral natolik, aby si zcela uvědomil, kde je a
s kým. Lucius? Co? Proč? Byl
vyděšený a zmatený a právě hleděl do šedostříbrných očí, které mu pohled
oplácely. Dlouhý upřený pohled, při kterém se Harrymu vybavilo všechno to, co
se mezi nimi v posledních hodinách odehrálo. Nechápu to, nic nechápu, letělo mu hlavou stále dokola. Omámil mě tím vínem? Co mi to udělal a proč?
Lucius Malfoy, aniž by přerušil kontakt očí, se mírně sklonil a vtiskl
lehký polibek na stříbrné znamení.
„Teprve teď jsem si tě doopravdy vzal. Teď jsi můj!“ prohlásil sebejistě,
přitáhl si Harryho do sedu a pevně ho sevřel v objetí.
„Cos mi to … udělal?“ promluvil Harry ztěžka, jazyk příliš neposlouchal,
rukama se pokoušel odtlačit ze sevření. Připadal si bezmocný jako malé děcko.
„Uklidni se, všechno bude v pořádku,“ zašeptal Lucius, uchopil jednu
jeho vzpírající se ruku a políbil ho do dlaně. Ten dotek zrychlil tlukot jeho
srdce.
„Promiň, ale ještě musím udělat jedno.“ Věnoval mu pohled plný odhodlání
se špetkou smutku. Harrymu v ten moment jeho srdce vynechalo. Co..?
„Věřím, že mi to jednou odpustíš,“ pokračoval muž v monologu, natáhl se
pro hůlku, ležící vedle dýky na nočním stolku a přiložil ji ohromenému Harrymu
ke spánku. Ten ani nepomyslel na to, že by se mohl velmi efektivně magicky
bránit. Někde hluboko uvnitř nevěřil, že by mu Lucius ublížil po tom, co spolu
před chvílí dělali. Opravdu mu tak věřím?
„Nedělej...“ začal protestovat v narůstající obavě, co mu to chce
Lucius ještě provést.
Nestihl to ani doříct.
„Occulo recordatio!“ bylo poslední, co slyšel, než se mu v hlavě
myšlenky rozvířily jako na kolotoči a pak… tma.
ooOoo
Harry seděl v křesle absolutně konsternovaný. To, co mu právě proběhlo v
hlavě ho zanechalo naprosto rozpolceného v jeho pocitech. Připadal si jako
úplný pitomec. Tak snadno mu podlehl. Nechal se omámit Malfoyem, vínem, a
nakonec se nechal označit. Cítil se lehce zahanbený, hodně vzrušený, a tím vším
se prolínal pocit viny. Uvědomil si totiž, že úplně zapomněl na Mathiase. Zase.
Marně se snažil omlouvat tím, že jejich vztah stejně zašel na úbytě a
Mathiasova vyděšená reakce na Harryho sílu tomu dala poslední ránu. Pokud by k
sobě měl být upřímný, jejich vztah začal skřípat právě po tom, co se tak
bláhově zapletl s Malfoyem. Co na tom, že měl tu vzpomínku potlačenou, jeho
podvědomí zafungovalo zcela bezpečně.
Poddal se Malfoyovi a všechno ostatní úplně hodil za hlavu. Teď, stejně
jako tenkrát, mu Lucius zaplnil hlavu takovým způsobem, že nikdo jiný neměl
šanci. Ale takový ten muž byl. Stačilo jen, aby vstoupil do místnosti a všichni
přítomní byli jeho osobností odstrčeni do pozadí. Lucius Malfoy ho svedl. Ale
Harry mu v tom upřímně řečeno nijak nebránil, spíš naopak.
Civěl do krbu a v hlavě si přehrával vzpomínku, která pro něho byla tak
nová. Zvlášť některé pasáže ho stále přitahovaly, čímž si způsobil značně
nepohodlný pocit pnutí v tříslech. Mimoděk si vzpomněl na Malfoyovo „Přeji
dobrou noc“, které v tuto chvíli dostalo mírně nahořklou příchuť. Moc dobře věděl, co to se mnou udělá, mizera
jeden!
S povzdechem se zvednul a vydal se do své ložnice, kde se svlékl a šel si
ulevit do sprchy, než se uloží ke spánku. Pustil si příjemně teplo vodu a začal
zpracovávat svou erekci. Vzhledem k stupni vzrušení netrvalo dlouho a jeho
semeno potřísnilo jeho ruku i kachličky na zdi před ním. Vzal do ruky sprchovou
hlavici, aby smyl nejen stopy svého konání, ale aby provedl očistu vlastního
těla.
Když se natahoval po mýdle, uvědomil si, že s myšlenkami drancujícími
jeho mysl riskuje, že zapomene na Meus a dotkne se ho. Dalo se očekávat, že s
tím Lucius víceméně počítá. Ale i kdyby tomu tak nebylo, nic nemohlo pokazit
Harryho pocit spokojené radosti z jeho soukromé vzpoury.
Tak to teda ne, milý pane, pomyslel si zlomyslně a pro jistotu
sáhl po houbě. Dneska nic nebude!
Pozn. autorky:
Lidičky, já nevím jak vy, ale já se při psaní těchto scén pořád ještě červenám. Je to možné? J Doufám, opravdu doufám, že se to líbilo, protože MĚ to úplně vyšťavilo. Čtěte rychle, protože já mám chuť to smazat. (Neberte mě vážně) :-P
PS: Z komentářů vidím, že vás pobavila absence Harryho spodního prádla. Nebyl to žádný okamžitý nápad. Zmiňuji se o tom už v první kapitole. Koho to zajímá, může se juknout. :-)
na tohle se dáá říct jenom jedno. W O W. tahle kapitola je neuvěřitelná. naprosto a úplně ti odpouštím to minulé useknutí. na tohle se opravdu stálo za to počkat. hned jak dopíšu komentář si jí jdu přečíst ještě jednou a mám takovej pocit, že jí budu číst každej den až do příštího týdne :D děkuju za ní
OdpovědětVymazattess
odpouštím ti minulé useknutí kapitoly, tohle stálo za tak dlouhé čekání. :) moc se těším na další. Tahle byla suprová :)
OdpovědětVymazatLafix
Ježiš to je náááádhera, krása:-))))) není důvod k červenání. Napsala jsi to ŹHAVÉ a přitom vkusné. Hltala jsem slovo za slovem, žádné prostoje či lapusy, běží to jak po drátkách. Opravdu smekám, takhle dobře napsanou milostnou scénu jsem už dlouho nečetla!!! děkuju, opravdu krása. PS. myslím, že se budu v průběhu týdne vracet,abych se kochala znovu a znovu. Kitti.
OdpovědětVymazatTvé neustálé stěžování, když si psala tuhle kapitolu bylo naprosto zbytečné! Pochybuji, že by se to někomu nelíbilo!!! Mě moc! A ten konec ve sprše mě pobavil. :-)
OdpovědětVymazatKrása! Lucius je prostě úžasný a Harry je hrozně roztomilej :)) jako obvykle si kapitolku přečtu ještě tak dvakrát, třikrát, při čekání na pokračování :D Moc se těším... :)
OdpovědětVymazatDOKONALOST!!! :-) máš můj neskonalej obdiv za tuhle kapitolu *poklona* naprosto úžasně sepsané *-* a ten vtipný závěr *směje se* Harry je vážně roztomilý :-)
OdpovědětVymazatvážně je Harryho absence spodního prádla už v prvním díle :D určitě se mrknu ;-)
takže opět dík za tenhle (zdá se mi to, nebo je tenhle díl delší?) neskonale parádní díl a už se těším na další ;-)
Ni-chan
Nevím, co proti téhle kapitolce máš! Je dokonalá!
OdpovědětVymazatTen zážitek byl opravdu intenzivní a Lucius byl tak nádherně něžný a přitom pořád Malfoy. Prostě úžasný!
A ten konec! Jeho soukromá vzpoura... Tak na to se těším! Po těch vzpomínkách, které má v hlavě... To bude asi velice těžké.
Říkáš, že se červenáš při psaní takových scén? Hm... Přesně vím, jak se cítíš. Prožívám úplně to samé! To jsi nečetla díl Stínů, které budu zítra vydávat. Napsat tu kapitolu mi trvalo měsíc! A to v ní není nic extra převratného!
Ale u tebe se mi strašně líbila originalita! Fakt jsi to měla perfektně popsané a závídím ti s jakou lehkostí a dokonalostí se to četlo. Opravudu! Žádné mazání nebo uvidíš! Kapitola byla opravdu super! Už se těším na další a nevím, jak to týden vydržím :)
S láskou Tvá Salazaret
Krása, teda já tu sedím a kochám se báječnou kapitolou. To jak si Harry na vše vzpoměl. Fíha no myslím, že to Lucius teď nebude mít až tak jednoduché ha ha (dobře mu tak)
OdpovědětVymazatOpravdu super kapča a moc se těším na pokračování:-D
Krásná díl, ten Harryho malý vzdor na konci byl kouzelný :)
OdpovědětVymazatMyslím, že tohle ten minule useknutý konec úplně vynahradilo. A rozhodně nejsi jediná kdo se červená :D moc se těším na další díl a doufám, že nějaké pikantnosti se také vyskytnou :3
OdpovědětVymazatYoku
opovaž se to smazat, ten slash je totiž úplně dokonalej a ochromil mě:) vlastně celá kapitolovka a i tahle kapitola mě ochromily:) ježiš jak já se těšim na další díl:)
OdpovědětVymazatterkic
Moc se omlouvám, že jsem neokomentovala minulou kapitolku, ale jaksi jsem nestíhala. Akorát jsem přijela z porodnice, malého na ruce a hltala jsem další dílek, ale na komentář mě jaksi chyběla síla a ruce :) Jinak super dva dílky. Lucík je pěkná potvůrka :D Ti dva se k sobě opravdu hodí. Už aby tady byla další kapitolka. To by tentokrát mohl něco na Lucíka uchystat Harry :D Lucka
OdpovědětVymazattak to bylo suproví moc se ti to povedlo popsat a přímo do detailu :-D něco takový čtu jen zřídkakdy takže se mi to moc líbilo už se nemůžu dočkat jak to bude pokračovat a co mu Lucius ještě vyvede :-D
OdpovědětVymazatNelien
Tak a som totálne mimo. To milovanie bolo úžasné a absolútne sa nemáš prečo červenať. Ja som tu poslintala klávesnicu a divne sa usmievam a závidím, že niekto dokáže niečo tak krásne napísať. Chcem Luciusa domov :) Len dúfam, že to z Luciusovej strany bude viac ako len túžba vlastniť najmocnejšieho čarodejníka v Anglicku. Veľmi by ma mrzelo, keby v tom neboli city. Rituál bol skvelý, tá ruža...
OdpovědětVymazatĎakujem a teším sa na ďalšiu :)
Zuzana
No pání! Právě jsem to dočetla i s předchozími kapitolami a začínám přemýšlet nad tím, že já se s tím svým psaním radši půjdu zahrabat :D Musím uznat že tohle je jedna z nejlépe napsaných povídek jaké jsem kdy četla-a že jich je víc než dost ;D Už dlouho jsem nečetla tak perfektně popsanou milostnou scénu, ale nejde jen o to. Prostě se to všechno čte tak... dobře, jako bych byla přímým účastníkem děje, jako bych to ani nečetla, ale viděla na vlastní oči. Taky se mi líbí že to píšeš tak, že se těžko předvídá co se bude dít v pokračování, teda aspoň mě to tak připadá.
OdpovědětVymazatNa závěr můžu s určitostí říct, že se sem vrátím a ne jednou ;)
Yonade
ahoj. chtěla sem se jenom zeptat jak to vypadás touhle povídkou. chodím sem skoro denně a pořád doufám, že tady přibude nová kapitola. nenaléhám aby si hned něco přidala, i když by to nebylo špatný, ale mohla by si nám prosím dát vědět co s tebou děje. díky moc.
OdpovědětVymazattess
To bylo...hříšné. Velice hříšné ;) Líbí se mi, že i v tomto okamžiku se Harry nevzdává a bojuje jako pravý Nebelvír. Žel bohu (nebo taky ne :)) Lucius je zase pravý Zmijozel :)
OdpovědětVymazatNádherné, skvělé, fantasstické!!! To je první popis milování mezi muži, které se mi hodně moc líbí, asi proto, že se chovají jako ženy :-) Děkuji moc!!!
OdpovědětVymazatArianna
Vždy když se dostanu k této kapitole, tk mi dojdou slova...to se prostě ani nedá popsat, jak to na mě zapůsobilo:-) tkz co si budem nalhavat...miluju tenhle pár a Luciuse obzvlášť:-)
OdpovědětVymazatJenny
Absencia spodkov pobavila, ale bolo toho viac, čo pobavilo. Harryho pud sebazáchovy šiel ke kopru asi podobne ako jeho vzťah s Ginny a s Mathiasom, s ktorým si toho veľa ani užiť nestihol :D Fakt dobré.
OdpovědětVymazatkapitola perfektní, taky se moc červenám, když píšu milostnou scénu, tak se ji snažím zkrátit, pak to není ono, tak začnu znovu, zase mi to nesedí v kontextu a charakteru osob, tak už to skoro vzdávám. Tys to zvládla úplně skvostně. Malfoy i Potter si perfektně užívají, je to o nich dvou, je to dobře propracované. Dík.
OdpovědětVymazat