14. srpna 2011

Vábení moci - 29.

kapitola 29. - Teď jsi můj! (autor Nade)
Omlouvám se za minulý sek a sypu si popel na hlavu, ale znáte to... :-) Tím víc děkuji za všechny komentáře. Jutaki, bacil, Salazaret, tess, Ni-chan, Yoru, Hajmi, Kitti, Nelien, Lafix, Káťa, terkic, Yoku, Samba - miláčkové, užijte si to.


29. kapitola – Teď jsi můj!

Harry zavřel oči a zcela se poddal prožitku. Všechny jeho smysly se pomalu utápěly v něžném polibku, kterým ho Malfoy jemně ochutnával. Byl jako lehký dotek ranního slunce, nenaléhal, nežadonil, hřál. Něžný pozdrav s tichým příslibem něčeho víc, pokud budeš chtít.

Nic si nenalhával, chtěl víc. Potlačil všechny výstražné signály blikající v jeho mozku a povolil uzdu své Nebelvírské lehkovážnosti, které se tak pompézně říká odvaha.  

Mírně pootevřel ústa a muž jeho pozvánku ochotně přijal. Jazykem obkroužil jeho rty, čímž si vysloužil nepatrný povzdech, a postupoval dál. Rukou mu zajel do vlasů na zátylku, pevně si ho přidržel a polibek prohloubil. A Harry mu nadšeně vycházel vstříc, ten pocit byl úžasný. Realita kolem něho se začínala ztrácet, když se plně oddal něžnému souboji jazyků, rtů a zubů. Navzájem si brali dech přímo z úst, dokud nehrozil nedostatek vzduchu. Pak Lucius polibek přerušil a odtáhl se, čím Harryho zanechal v pocitu naprostého zmaru. Ještě ne!

„Domnívám se, že toto není to správné místo pro náš rozhovor,“ pronesl tiše Malfoy a vstal. Napřáhl ruku směrem k Harrymu a vyčkával, zda mladík jeho nabídku přijme.

Ten na něho mírně oblouzněně zíral. Bylo zřejmé, o jaký rozhovor půjde a asi by měl přemýšlet, jestli je to z mnoha hledisek vhodné a tak..., ale v hlavě měl jak vymeteno. V tu chvíli toužil jen po jednom a ten neodolatelný muž stojící před ním, mu to nabízel s tak nádhernou samozřejmostí. Zcela nezávazně, samozřejmě. Nakonec vstal a vložil svou ruku do nabízené dlaně, která se kolem ní majetnicky sevřela. Věděl, že pro tuto chvíli je naprosto ztracen. Ale co... pro jednou se snad svět nezboří.

V tichosti se ruku v ruce přesunuli do místnosti, v níž Harry poznal pokoj, ve kterém se dnes probudil. Došli až k lůžku, kde se postavili proti sobě. Harry se snažil uklidnit svůj splašený dech, když hleděl do očí muže, který k němu přistoupil blíž a vztáhnul ruku, lehce se dotknul prsty jeho dolního rtu. Pak sklouzl na levou tvář, aby pokračoval po krku stále níž až k hranici, kterou vytvářelo oblečení. To v tuto chvíli Harrymu opravdu překáželo. Veden zřejmě stejnou myšlenkou ho Lucius začal pomalu svlékat, přičemž se stále svými prsty a dlaněmi dotýkal kůže, kterou odhaloval.

Harry se vykašlal na svůj zrychlený dech, přestal dýchat úplně. Aspoň měl ten pocit. Zvedl své ruce, aby Luciusovi oplatil stejným. Začal knoflíčky na košili a postupoval pomalu, ale systematicky, směrem dolů, dokud nedorazil k pásku na kalhotách. Trochu roztřeseně ho rozepnul a vytáhl košili z kalhot, aby ji mohl rozevřít a odhalit tak hruď svého milence. Přitiskl obě dlaně na jeho hruď a stoupal jimi směrem nahoru, pak přes ramena dozadu, aby košile mohla sklouznout z toho svůdného těla. Lucius na chvíli spustil ruce, aby pomohl Harrymu v jeho úsilí, ale oči z něho nespustil. Jejich pohledy se do sebe doslova zasekly, když pokračovali v započatém díle.

Pomalu společnými silami odstraňovali všechny vrstvy oblečení, které končilo kolem nich na podlaze. Po celou dobu se nepolíbili. Byla to hra doteků, pohledů, horkého dechu. Harry v životě nezažil nic tak vzrušujícího. Právě to pomalé, něžné tempo zesilovalo jeho touhu na dosud nepoznanou míru. Tohle nebyla žádná postpubertální rychlovka, dobrá tak akorát k vybouření hormonů. Lucius Malfoy se s ním hodlal milovat a Harry... Harry byl víc než svolný mu to umožnit.

Zcela obnažení pak usedli na postel. Lucius se natáhl k nočnímu stolku, kde z vázy plné polorozvinutých poupat růží jedno vyjmul. Přivoněl a pak květ naklonil směrem k Harrymu. Ten v náhlém popudu ke květu vztáhnul ruku a pouhým dotykem prstů způsobil, že se květ plně rozvinul. Jemná hříčka magie, za kterou byl odměněn oceňujícím úsměvem muže, který ho právě lehkým tlakem ruky na jeho hruď donutil ulehnout, aby se bez okolků položil vedle něho. Květem růže se dotkl Harryho rtů a to místo pak lehce políbil. Pak přes tvář sklouzl na ucho. Chvíli olizoval a sál ušní lalůček, svým horkým dechem a vlhkým jazykem dráždil zvukovod, až Harrymu blahem naskočila husí kůže a jeho ruce se samovolně rozběhly po sametové kůži, s úmyslem oplatit alespoň část prožité slasti.

Lucius pokračoval se svou dráždivou hrou s květem na krku, polaskal tepnu, v níž bouřila krev, a pak níž… Přesouval se dál po jeho těle směrem dolů. Všechna místa, kterých se květ dotkl, pak následně zlíbal a nakonec konejšil dotyky svých rukou. U bradavek se lehce zdržel, aby si s nimi trochu pohrál. Dráždil je palcem, tepal jazykem, nebo sál svými ústy. To už jeho mladý milenec hlasitě vzdychal.  

Pohled potemnělý vášní  dával najevo náramnou spokojenost. A Harry se díval, díval a ... sténal. Vydechoval tiché výkřiky rozkoše, které se mu od jeho milence dostávalo. Pozoroval muže, jak se mazlí s jeho tělem, jako by mu prokazoval posvátnou úctu. Nepřemýšlel nad tím, jestli je to pro Malfoye běžné, nebo jestli má on jediný nějakou výsadu. Přijímal jeho péči plnými doušky. Když mu jazyk vklouzl do jamky pupíku, neudržel se a zaťal mu prsty do ramenou. Lucius spokojeně zamručel, ani jemu se nezadržitelně stoupající vzrušení nevyhnulo. Vytrvale však pokračoval dál, přes podbřišek až do slabin, kde se zákeřně vyhnul trčícímu údu. Tato část Harryho těla tolik toužila po pozornosti, ale on lehkým tlakem lokte donutil mladíka roztáhnout nohy a plynule přešel na vnitřní stranu stehen. Uvelebil se mezi nimi a chvíli ho trápil, než se jemnými dotyky růže a rtů dostal k varlatům. Jemně po nich přejel jazykem a pokračoval směrem ke špičce penisu, kde slíznul kapičku touhy, čímž Harrymu způsobil lehkou arytmii srdce.

Lucius, se zrakem upřeným na Harryho tvář, do těch zelených světel, pomalu jazykem obkroužil lesknoucí se hlavičku, než ji pohltil do svých úst. V očích tichou výzvu. Harry byl fascinovaný pohledem na to, jak pomalu pohltil jeho vztyčený a touhou napnutý penis, a jeho hlava se záplavou zářivých vlasů pak začala mírně stoupat a klesat v dech beroucím rytmu. Natáhl ruku, aby uchopil pramínek blonďatých vlasů mezi prsty. Pásl se pohledem na kráse muže, který jemu samotnému způsoboval takové potěšení a dosud nic nepožadoval. Rytmické pohyby jazyka a rtů mu přinášely rozkoš, která ho zcela ovládala. Chraplavě sténal, už dál neudržel svou pozornost, jeho oči se zavřely, tělo prohnulo. Pohyby pánve proti ústům jeho milence dávaly zcela jasně najevo jeho touhu. Zapomněl kdo je, kde je, vnímal jen slast, která jím prostupovala. Prst namazaný lubrikantem, který právě pronikal do jeho útrob, aby ho připravil na další dějství, ho donutil doslova zaúpět.

A když přibyly další prsty, aby uvolnily prstenec svalů a dráždily to citlivé místo uvnitř, ztratil kontrolu nad svým tělem docela. Udělej mi to! Uvnitř se rozpadal.

Při předchozích sexuálních zkušenostech byl Harry v posteli většinou ten dominantní, ale Lucius mu v tomhle směru nedal žádnou šanci. Bylo to tak… správné. Cítil se zbožňovaný, milovaný, a i když z toho nakonec bude jenom milostná epizoda, za nic na světě by neměnil. Chtěl to. Chtěl Luciuse Malfoye, tady a teď.

V těchto okamžicích už doslova naříkal touhou. 

„Prosím, prosím,“ zasténal jako v agónii. „Chci…“

Jakoby to byl právě ten signál, na který čekal, přerušil Lucius své laskání ústy a prsty, navzdory tichým protestům, a přemístil se nahoru k Harrymu. Přenesl váhu a zatížil jeho tělo právě v těch správných místech, aby ukonejšil nedočkavé zklamání svého mladého milence. Soustředěný pohled zúžených očí, vzrušením vzedmuté chřípí nosu, lehce pootevřená lesklá ústa, vznášel se přímo nad Harryho obličejem jako nádherný přízrak.

„Řekni to, Harry. Řekni mi, co chceš,“ zazněl jeho mírně ochraptělý hlas s těžko ovládaným dechem.

„Vezmi si mě, Luciusi! Chci to! Teď!“ téměř vzlykal Harry. V tu chvíli by i škemral. Nemusel.

Vítězný pohled a také žraločí úsměv, který tak trochu děsil a tak mnoho sliboval.

„Ano, přesně to udělám...,“ šeptal mu do ucha, když ho obracel na břicho. Dlaněmi mu přejel od krku až k pozadí, které vzal do dlaní a lehce hnětl, za zvuků nedočkavé touhy vycházejících z úst rozpáleného mladíka. Mírně odtáhl půlky od sebe a zatlačil. Tentokrát však do něho nepronikal prsty, ale svým penisem, tvrdým jako skála. Chvíle milostné předehry prověřily jeho sebeovládání až na hranice únosnosti. Teď však byl u svého cíle. Pomalým pohybem pronikal stále hlouběji a z úst mu unikl zvuk, který vypovídal o intenzitě jeho vzrušení.

Harry vítal tlak v jeho útrobách s nespoutaným nadšením. Po tomhle toužil od chvíle, kdy na něho jeho milenec vložil své ruce. Byl dokonale připravený. Mírně přizvedl zadek, aby Luciusovi umožnil hlubší proniknutí a současně tak odlehčil tlaku vlastního těla na teď trochu utiskovaný penis. Malou chvíli setrvali v nejtěsnějším spojení, užívali si pocitu, kdy byli téměř jako jeden. Harry se však brzy začal netrpělivě vrtět, čímž vyvolal tichý smích za  svými zády.

„Tak nedočkavý…,“ zaslechl za sebou mírně posměšně a současně ucítil, jak se muž dal do pohybu, své ruce opřel po stranách. Pomalu, požitkářsky se z Harryho vysunul téměř na krajíček, aby se vzápětí opět hluboko ponořil. Tento akt několikrát zopakoval za nekontrolovatelného sténání jich obou. Bylo to slastné mučení, lehká forma masochismu, kterou už však ani jeden z nich dále nedokázal unést.

Uchopil Harryho za boky, prudkým pohybem ho vytáhl do kleku a dal průchod své vášni. Začal rychleji přirážet, už nehodlal nic dál prodlužovat. Výkřiky slasti, které tak vyloudil na rtech svého milence jen svědčily o tom, že pocity jsou oboustranné. Nehodlal ho šetřit, teď už ne. Bral si všechno to, co mu Harry nabídnul a co mu tedy právem patřilo.

Harry se zcela poddal novému rytmu jejich milování. Byl nasycen něžnostmi a teď toužil po naplnění. Tvrdě, hluboce, až na doraz. Jen mimoděk si všimnul, že pod jejich koleny právě hynul květ růže, jako oběť položená na oltář bohům slasti. Bohové byli štědří, slast ho prostupovala až do konečků prstů. Chtěl víc. Rouhal se, chtěl všechno.

Roztáhnul kolena víc od sebe, prohnul se v zádech jako kočka a víc tak vyšpulil své pozadí. Bylo mu jedno, že se teď chová jako malá děvka, protože napětí, které tím v jeho tříslech vzniklo, jenom znásobilo ten slastný prožitek. Požitek z toho, jak do něho jeho milenec tvrdě vnikal a přirážel s takovou intenzitou, jakoby do něho chtěl proniknout celý. Vyrážel ze sebe smyslné zvuky, které jeho partnera přiváděly k šílenství.

Lucius chraplavě vydechl. Nemohl ve vynadívat na mladé, pružné, magií nabité tělo pod sebou, které se mu nabízelo s takovou samozřejmostí. Harry se mu zcela vydal všanc. Úplně celý, bez jakéhokoli studu a s takovou důvěrou, že ho z toho zabolelo v místech, kde by měl mít srdce. V ten moment mu tato poloha přestala vyhovovat, chtěl tělesnější kontakt. Chtěl, aby se i Harry dotýkal jeho. Předklonil se, přitiskl se na jeho záda a rukama vklouzl pod jeho tělo. Pak se i s ním vztyčil a vytáhl ho sebou nahoru, a aniž by přerušil jejich tělesné spojení, dosedl na paty. Harry, který mu náhle seděl v klíně, okamžitě své ruce natáhl dozadu, aby získal oporu tím, že se chytil Luciusových boků. Ten ho lehce přidržoval a pomáhal mu při pohybu nahoru, aby se pak zase mohl spustit dolů po celé délce jeho penisu. Hrudníkem se tiskl k příjemně horkým zádům mladíka a užíval si pocit tření mezi jejich těly. Rty měl přisáté k té smyslné šíji, dokud chlapec nepootočil hlavu a nenabídl svá ústa k polibku. Okamžitě se jich zmocnil a vydal přitom vrčivý zvuk divokého zvířete.

Jeho nenechavé ruce střídavě bloudily po mladíkově hrudníku, chvíli dráždily bradavky a nakonec jednou rukou pomalu sklouzl přes pevné bříško k nedočkavému údu, který se dožadoval pozornosti. Jemně, ale pevně ho uchopil, a začal třít v rytmu jejich pohybů. Nadšeně polykal zvuky, které mu partner při polibku vypouštěl přímo do úst.

Harry intenzivně vnímal každý pohyb a byl u vytržení ze souznění jejich těl. Žár, který uvnitř něho vzplanul, se šířil, aby se nakonec stáhnul a soustředil v jeho slabinách. Začínal mít pocit, že brzy exploduje. Přerušil polibek, zaklonil hlavu a opřel ji o milencovo rameno. Jednu ruku zvedl a zabořil do hedvábné blonďaté hřívy. Jeho tělo se vzepjalo, prsty druhé ruky zaryl do Luciusova stehna a spolu s výronem semene, ze sebe v té malé agónii vyrazil výkřik plný prožívané extáze. Výkřik, který Luciuse, jenž sám byl už na pokraji, bezpečně katapultoval za ním. Jejich hlasy se promísily.

Po výbuchu pocitů nastal konec světa. Vesmír se zastavil. Musel se zastavit, aby poté mohl v pomalém plíživém tempu opět ožít. Napětí ustupovalo a jejich těla se uvolnila. Klesli na postel a leželi na boku, zaklesnutí do sebe. Lucius Harryho pevně objímal, jako by ho nechtěl už nikdy pustit. A Harry nechtěl, aby ho pustil.

Pootočil hlavu a, stále pevně držíc blonďatou kštici, zadíval se do těch šedostříbrných očí. „Luciusi…,“ zašeptal, ale slova i myšlenky byly přerušeny prsty, které se mu něžně přitiskly na ústa.

„Pššš, milý, teď nic neříkej. Odpočívej.“ Muž uvolnil sevření, jejich těla se oddělila, vymotal tu drzou ruku ze svých vlasů a políbil ji do dlaně. Něžně svého milence uložil do peřin mezi pomačkané okvětní lístky růží, které právě teď, na konci svého života, voněly nejkrásněji. Harry zhluboka vdechoval tu omamnou vůni. Navždy si vůni růží bude spojovat s Luciusem. Navždy. Milý. Milý. Skoro to znělo jako by… Ale tyhle věci se v posteli běžně říkávají.

Lucius je oba očistil hůlkou, přikryl usínajícího milence a chvíli se těšil pohledem na tu krásu. Mladý, krásný, smyslný muž, ležící v jeho posteli poté, co ho on sám přivedl do extáze. Vstal, aby svému milenci nalil pohár vína.

Harrymu se klížily oči, ale když zaregistroval, jak se Lucius zvedl a zcela tak, jak ho pánbůh stvořil, přešel přes místnost, neodolal, aby si ten výhled pořádně nevychutnal. Merline, ten muž byl tak krásný. Pevné tělo, pod kůží s jemným broskvovým nádechem se rýsovaly pružné svaly, které se při každém pohybu vlnily a dodávaly tak tělu vzhled šelmy. Nádherné zářivé platinově blonďaté vlasy spadající přes ramena do půli zad a trochu níž… zadek. Harry na sucho polknul. Co na tom, že byl o 26 let starší. Byl v té nejlepší kondici a při dlouhověkosti kouzelníků ještě dlouho bude. Spokojeně se zavrtal hlouběji do voňavých peřin.

„Tváříš se jako kočka, která právě slízala všechnu smetanu.“ Lucius se vrátil k posteli, stál nad ním a s úsměvem mu podával pohár s vínem. Harry pro něj natáhl ruku a přitom sklouzl pohledem k odhalenému klínu muže před sebou.

„Taky se tak cítím,“ zašveholil s rošťáckým úsměvem a usrknul si z poháru.

Lucius se s tichým smíchem posadil na postel. „Jsi velmi poživačný, Harry, a to se mi líbí.“ Muž působil uvolněným dojmem, ale i přes jeho nahotu budil jeho zjev respekt. Byl to pohled očí, který nikdy neztrácel trochu té ostražitosti. 

Harry chtěl rozverně nabídnout, že mu jeho milou péči příště oplatí, ale včas se zarazil. Co když nebude žádné příště? Protože se chtěl vyhnout trapné situaci, radši poznámku spolknul. Nechtěl být odmítnutý, ne tak brzy.

„Ani jsem netušil, jakou jsem měl žízeň,“ vydechnul, když odkládal prázdný pohár na noční stolek.

„To je po milování zcela normální,“ vztáhnul ruku Lucius, pohladil ho po tváři, s pobavením sledoval, jak objekt jeho zájmu potěšením mhouří oči. Opravdu byl jako kočka, kočka se zelenýma očima.

„Chce se mi strašně spát,“ zabroukal Harry. Udivovala ho Luciusova činorodost. Správně by měl ležet tady vedle něho a usínat stejně jako on. Předchozí prohýřená noc se na něm projevovala víc, než tušil.

„To je v pořádku, klidně si zdřímni,“ nabídl mu Lucius a přitom pozorně sledoval, jak mladík upadá do spánku.

„Ale já budu muset domů, zítra jdu do práce,“ zamrmlal už v polospánku.

„Později, milý,“ zašuměl mu u ucha hluboký smyslný hlas a on se propadal do spánku.


ooOoo


Tady vzpomínka končila, ale Harry věděl, že to ještě není všechno. Běžné vzpomínky se časem ohladí do jednolitého šedavého celku, ze kterého vystupují pouze barevné detaily, vjemy, které na vás nejvíc zapůsobily. Tahle vzpomínka byla tak čistá, jako nová. Pro něho byla nová. Celé jeho tělo a mysl byly vypleněné jako po požáru následkem toho, co právě „prožil“ a v očekávání další vzpomínky, která se právě vynořovala v jeho mysli.


ooOoo


Probouzel se pozvolna, jeho mysl se vynořovala z husté mlhy. Pomalu k němu pronikaly vjemy zvenčí, vůně růží, zvuky, dech… Slyšel cizí dech. Určitě nebyl jeho, ale zato zněl velmi blízko. Rozespalé myšlenky však přerušil palčivý, skoro bolestivý pocit, který ucítil na hrudi pod svým ramenem. Zhluboka vydechl, jak se snažil na ten pocit soustředit. Slyšel povědomý hlas, jak přednáší jakési latinské… cosi.

„Ista corpus voluptarius vocitus meis.“ Slova se mu vypalovala do mozku. Co se to, sakra, se mnou děje?

Silou otevřel své oči, víčka jako z olova, aby nad sebou spatřil záplavu blonďatých vlasů. Tak povědomé. Jeho zmámený zrak upoutal pohyb vlevo a tak stočil hlavu, aby viděl, jak se od jeho těla vzdaluje dýka. To ta dýka způsobila ten zvláštní palčivý pocit, když v jeho kůži vyryla jakési znamení, a teď byla odložena na noční stolek.

„Eveniet!“ vyslovil důrazně ten hlas. Tím byl zřejmě dokončen nějaký magický proces, protože znamení vyryté do jeho těla se zacelilo, krev zmizela a místo toho se na jeho těle skvělo zářivé stříbrné znamení.

Harry se konečně probral natolik, aby si zcela uvědomil, kde je a s kým. Lucius? Co? Proč? Byl vyděšený a zmatený a právě hleděl do šedostříbrných očí, které mu pohled oplácely. Dlouhý upřený pohled, při kterém se Harrymu vybavilo všechno to, co se mezi nimi v posledních hodinách odehrálo. Nechápu to, nic nechápu, letělo mu hlavou stále dokola. Omámil mě tím vínem? Co mi to udělal a proč?

Lucius Malfoy, aniž by přerušil kontakt očí, se mírně sklonil a vtiskl lehký polibek na stříbrné znamení.

„Teprve teď jsem si tě doopravdy vzal. Teď jsi můj!“ prohlásil sebejistě, přitáhl si Harryho do sedu a pevně ho sevřel v objetí.

„Cos mi to … udělal?“ promluvil Harry ztěžka, jazyk příliš neposlouchal, rukama se pokoušel odtlačit ze sevření. Připadal si bezmocný jako malé děcko.
 
„Uklidni se, všechno bude v pořádku,“ zašeptal Lucius, uchopil jednu jeho vzpírající se ruku a políbil ho do dlaně. Ten dotek zrychlil tlukot jeho srdce.

„Promiň, ale ještě musím udělat jedno.“ Věnoval mu pohled plný odhodlání se špetkou smutku. Harrymu v ten moment jeho srdce vynechalo. Co..?

„Věřím, že mi to jednou odpustíš,“ pokračoval muž v monologu, natáhl se pro hůlku, ležící vedle dýky na nočním stolku a přiložil ji ohromenému Harrymu ke spánku. Ten ani nepomyslel na to, že by se mohl velmi efektivně magicky bránit. Někde hluboko uvnitř nevěřil, že by mu Lucius ublížil po tom, co spolu před chvílí dělali. Opravdu mu tak věřím?

„Nedělej...“ začal protestovat v narůstající obavě, co mu to chce Lucius ještě provést.
Nestihl to ani doříct.

„Occulo recordatio!“ bylo poslední, co slyšel, než se mu v hlavě myšlenky rozvířily jako na kolotoči a pak… tma.


ooOoo


Harry seděl v křesle absolutně konsternovaný. To, co mu právě proběhlo v hlavě ho zanechalo naprosto rozpolceného v jeho pocitech. Připadal si jako úplný pitomec. Tak snadno mu podlehl. Nechal se omámit Malfoyem, vínem, a nakonec se nechal označit. Cítil se lehce zahanbený, hodně vzrušený, a tím vším se prolínal pocit viny. Uvědomil si totiž, že úplně zapomněl na Mathiase. Zase.

Marně se snažil omlouvat tím, že jejich vztah stejně zašel na úbytě a Mathiasova vyděšená reakce na Harryho sílu tomu dala poslední ránu. Pokud by k sobě měl být upřímný, jejich vztah začal skřípat právě po tom, co se tak bláhově zapletl s Malfoyem. Co na tom, že měl tu vzpomínku potlačenou, jeho podvědomí zafungovalo zcela bezpečně.

Poddal se Malfoyovi a všechno ostatní úplně hodil za hlavu. Teď, stejně jako tenkrát, mu Lucius zaplnil hlavu takovým způsobem, že nikdo jiný neměl šanci. Ale takový ten muž byl. Stačilo jen, aby vstoupil do místnosti a všichni přítomní byli jeho osobností odstrčeni do pozadí. Lucius Malfoy ho svedl. Ale Harry mu v tom upřímně řečeno nijak nebránil, spíš naopak.

Civěl do krbu a v hlavě si přehrával vzpomínku, která pro něho byla tak nová. Zvlášť některé pasáže ho stále přitahovaly, čímž si způsobil značně nepohodlný pocit pnutí v tříslech. Mimoděk si vzpomněl na Malfoyovo „Přeji dobrou noc“, které v tuto chvíli dostalo mírně nahořklou příchuť. Moc dobře věděl, co to se mnou udělá, mizera jeden!

S povzdechem se zvednul a vydal se do své ložnice, kde se svlékl a šel si ulevit do sprchy, než se uloží ke spánku. Pustil si příjemně teplo vodu a začal zpracovávat svou erekci. Vzhledem k stupni vzrušení netrvalo dlouho a jeho semeno potřísnilo jeho ruku i kachličky na zdi před ním. Vzal do ruky sprchovou hlavici, aby smyl nejen stopy svého konání, ale aby provedl očistu vlastního těla.

Když se natahoval po mýdle, uvědomil si, že s myšlenkami drancujícími jeho mysl riskuje, že zapomene na Meus a dotkne se ho. Dalo se očekávat, že s tím Lucius víceméně počítá. Ale i kdyby tomu tak nebylo, nic nemohlo pokazit Harryho pocit spokojené radosti z jeho soukromé vzpoury.

Tak to teda ne, milý pane, pomyslel si zlomyslně a pro jistotu sáhl po houbě. Dneska nic nebude!



Pozn. autorky:
Lidičky, já nevím jak vy, ale já se při psaní těchto scén pořád ještě červenám. Je to možné? J Doufám, opravdu doufám, že se to líbilo, protože MĚ to úplně vyšťavilo. Čtěte rychle, protože já mám chuť to smazat. (Neberte mě vážně) :-P

PS: Z komentářů vidím, že vás pobavila absence Harryho spodního prádla. Nebyl to žádný okamžitý nápad. Zmiňuji se o tom už v první kapitole. Koho to zajímá, může se juknout. :-)


21 komentářů:

  1. na tohle se dáá říct jenom jedno. W O W. tahle kapitola je neuvěřitelná. naprosto a úplně ti odpouštím to minulé useknutí. na tohle se opravdu stálo za to počkat. hned jak dopíšu komentář si jí jdu přečíst ještě jednou a mám takovej pocit, že jí budu číst každej den až do příštího týdne :D děkuju za ní
    tess

    OdpovědětVymazat
  2. odpouštím ti minulé useknutí kapitoly, tohle stálo za tak dlouhé čekání. :) moc se těším na další. Tahle byla suprová :)
    Lafix

    OdpovědětVymazat
  3. Ježiš to je náááádhera, krása:-))))) není důvod k červenání. Napsala jsi to ŹHAVÉ a přitom vkusné. Hltala jsem slovo za slovem, žádné prostoje či lapusy, běží to jak po drátkách. Opravdu smekám, takhle dobře napsanou milostnou scénu jsem už dlouho nečetla!!! děkuju, opravdu krása. PS. myslím, že se budu v průběhu týdne vracet,abych se kochala znovu a znovu. Kitti.

    OdpovědětVymazat
  4. Tvé neustálé stěžování, když si psala tuhle kapitolu bylo naprosto zbytečné! Pochybuji, že by se to někomu nelíbilo!!! Mě moc! A ten konec ve sprše mě pobavil. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Krása! Lucius je prostě úžasný a Harry je hrozně roztomilej :)) jako obvykle si kapitolku přečtu ještě tak dvakrát, třikrát, při čekání na pokračování :D Moc se těším... :)

    OdpovědětVymazat
  6. DOKONALOST!!! :-) máš můj neskonalej obdiv za tuhle kapitolu *poklona* naprosto úžasně sepsané *-* a ten vtipný závěr *směje se* Harry je vážně roztomilý :-)
    vážně je Harryho absence spodního prádla už v prvním díle :D určitě se mrknu ;-)
    takže opět dík za tenhle (zdá se mi to, nebo je tenhle díl delší?) neskonale parádní díl a už se těším na další ;-)
    Ni-chan

    OdpovědětVymazat
  7. Nevím, co proti téhle kapitolce máš! Je dokonalá!
    Ten zážitek byl opravdu intenzivní a Lucius byl tak nádherně něžný a přitom pořád Malfoy. Prostě úžasný!
    A ten konec! Jeho soukromá vzpoura... Tak na to se těším! Po těch vzpomínkách, které má v hlavě... To bude asi velice těžké.
    Říkáš, že se červenáš při psaní takových scén? Hm... Přesně vím, jak se cítíš. Prožívám úplně to samé! To jsi nečetla díl Stínů, které budu zítra vydávat. Napsat tu kapitolu mi trvalo měsíc! A to v ní není nic extra převratného!
    Ale u tebe se mi strašně líbila originalita! Fakt jsi to měla perfektně popsané a závídím ti s jakou lehkostí a dokonalostí se to četlo. Opravudu! Žádné mazání nebo uvidíš! Kapitola byla opravdu super! Už se těším na další a nevím, jak to týden vydržím :)
    S láskou Tvá Salazaret

    OdpovědětVymazat
  8. Krása, teda já tu sedím a kochám se báječnou kapitolou. To jak si Harry na vše vzpoměl. Fíha no myslím, že to Lucius teď nebude mít až tak jednoduché ha ha (dobře mu tak)
    Opravdu super kapča a moc se těším na pokračování:-D

    OdpovědětVymazat
  9. Krásná díl, ten Harryho malý vzdor na konci byl kouzelný :)

    OdpovědětVymazat
  10. Myslím, že tohle ten minule useknutý konec úplně vynahradilo. A rozhodně nejsi jediná kdo se červená :D moc se těším na další díl a doufám, že nějaké pikantnosti se také vyskytnou :3
    Yoku

    OdpovědětVymazat
  11. opovaž se to smazat, ten slash je totiž úplně dokonalej a ochromil mě:) vlastně celá kapitolovka a i tahle kapitola mě ochromily:) ježiš jak já se těšim na další díl:)
    terkic

    OdpovědětVymazat
  12. Moc se omlouvám, že jsem neokomentovala minulou kapitolku, ale jaksi jsem nestíhala. Akorát jsem přijela z porodnice, malého na ruce a hltala jsem další dílek, ale na komentář mě jaksi chyběla síla a ruce :) Jinak super dva dílky. Lucík je pěkná potvůrka :D Ti dva se k sobě opravdu hodí. Už aby tady byla další kapitolka. To by tentokrát mohl něco na Lucíka uchystat Harry :D Lucka

    OdpovědětVymazat
  13. tak to bylo suproví moc se ti to povedlo popsat a přímo do detailu :-D něco takový čtu jen zřídkakdy takže se mi to moc líbilo už se nemůžu dočkat jak to bude pokračovat a co mu Lucius ještě vyvede :-D
    Nelien

    OdpovědětVymazat
  14. Tak a som totálne mimo. To milovanie bolo úžasné a absolútne sa nemáš prečo červenať. Ja som tu poslintala klávesnicu a divne sa usmievam a závidím, že niekto dokáže niečo tak krásne napísať. Chcem Luciusa domov :) Len dúfam, že to z Luciusovej strany bude viac ako len túžba vlastniť najmocnejšieho čarodejníka v Anglicku. Veľmi by ma mrzelo, keby v tom neboli city. Rituál bol skvelý, tá ruža...
    Ďakujem a teším sa na ďalšiu :)
    Zuzana

    OdpovědětVymazat
  15. No pání! Právě jsem to dočetla i s předchozími kapitolami a začínám přemýšlet nad tím, že já se s tím svým psaním radši půjdu zahrabat :D Musím uznat že tohle je jedna z nejlépe napsaných povídek jaké jsem kdy četla-a že jich je víc než dost ;D Už dlouho jsem nečetla tak perfektně popsanou milostnou scénu, ale nejde jen o to. Prostě se to všechno čte tak... dobře, jako bych byla přímým účastníkem děje, jako bych to ani nečetla, ale viděla na vlastní oči. Taky se mi líbí že to píšeš tak, že se těžko předvídá co se bude dít v pokračování, teda aspoň mě to tak připadá.
    Na závěr můžu s určitostí říct, že se sem vrátím a ne jednou ;)
    Yonade

    OdpovědětVymazat
  16. ahoj. chtěla sem se jenom zeptat jak to vypadás touhle povídkou. chodím sem skoro denně a pořád doufám, že tady přibude nová kapitola. nenaléhám aby si hned něco přidala, i když by to nebylo špatný, ale mohla by si nám prosím dát vědět co s tebou děje. díky moc.
    tess

    OdpovědětVymazat
  17. To bylo...hříšné. Velice hříšné ;) Líbí se mi, že i v tomto okamžiku se Harry nevzdává a bojuje jako pravý Nebelvír. Žel bohu (nebo taky ne :)) Lucius je zase pravý Zmijozel :)

    OdpovědětVymazat
  18. Nádherné, skvělé, fantasstické!!! To je první popis milování mezi muži, které se mi hodně moc líbí, asi proto, že se chovají jako ženy :-) Děkuji moc!!!

    Arianna

    OdpovědětVymazat
  19. Vždy když se dostanu k této kapitole, tk mi dojdou slova...to se prostě ani nedá popsat, jak to na mě zapůsobilo:-) tkz co si budem nalhavat...miluju tenhle pár a Luciuse obzvlášť:-)

    Jenny

    OdpovědětVymazat
  20. Absencia spodkov pobavila, ale bolo toho viac, čo pobavilo. Harryho pud sebazáchovy šiel ke kopru asi podobne ako jeho vzťah s Ginny a s Mathiasom, s ktorým si toho veľa ani užiť nestihol :D Fakt dobré.

    OdpovědětVymazat
  21. kapitola perfektní, taky se moc červenám, když píšu milostnou scénu, tak se ji snažím zkrátit, pak to není ono, tak začnu znovu, zase mi to nesedí v kontextu a charakteru osob, tak už to skoro vzdávám. Tys to zvládla úplně skvostně. Malfoy i Potter si perfektně užívají, je to o nich dvou, je to dobře propracované. Dík.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)