4. listopadu 2012

Red Hills - 9.

Autor: Akame Sora
Překlad: Nade

Tak tady máme další dílek a věřím, že se vám bude líbit. :D
Jako vždy chci poděkovat těm, kteří nebyli líní a zanechali komentík. Takže tady je máme: Saskya, Jája, Bobo, bacil, Káťa, Lafix, Zuzana, kali, Rejsek009, Lily, Jutaki Aishine a tamias. Vřelé díky, zahřáli jste mě u srdíčka.
Lidičky! Víte, že tohle je přesně "stý" příspěvek na tomhle blogu? :-D  Bavte se!


9. kapitola


Hermiona znovu pohlédla na hodinky. Dav novinářů, se stále netrpělivějšími výrazy, zabíral křesla rozestavěná před předsednickým stolem ve velkém sále, který byl v tomto dni přestavěn z jídelny na konferenční místnost.

Setkání se mělo uskutečnit v pravé poledne, a Harry i Draco měli zpoždění více než půl hodiny.

Dívka zaťala zuby a neochotně se podívala na Snapa, který seděl vedle ní. Výraz v jeho tváři přesně vypovídal, co hodlá udělat s někým tak nedochvilným, jako jsou dva ředitelé Emeraldfogu.

„Slečno Grangerová, můžete mi laskavě vysvětlit, kde se sakra nachází Potter?“ zasyčel v jednu chvíli. „Jeho ego opravdu trpí hypertrofií, pokud se domnívá, že nemáme nic jiného na práci, než čekat, až se jeho výsost Vyvolený laskavě objeví“, poslední slovo téměř vyplivnul.

„Totéž se týká vašeho oblíbence“, odpověděla. „Malfoyové zřejmě věří, že zpoždění je známka dobrého bontonu.“

Snape protočil oči a sevřel rty do tenké linie. Nenáviděl veřejná vystoupení, dnes to udělal jen na žádost svého kmotřence, který věřil, že postava Mistra lektvarů a proslulého válečného hrdiny, přinese škole vhodné renomé.

Možná udělal kardinální chybu, když souhlasil s tím, že bude znovu učit, navíc pod Potterovým ředitelováním.

Potlačil povzdech a nasadil co nejodpudivější výraz, když na něho jedna z reportérek obrátila svou pozornost. Žena, která se zřejmě chystala položit nějakou otázku, rychle zavřela ústa a vyplašeně couvnula i se svou židlí.

O jedu méně, pomyslel si.

„Pane Snape, můžete nám objasnit, jak dlouho budeme muset čekat? Prosím, opravte mě, ale pokud selhává dochvilnost zaměstnanců, co můžeme očekávat od budoucích studentů?“

Rita Holoubková. Obdařil ji chladným pohledem a v hlavě hledal extrémně zlostnou odpověď.

„Dámy a pánové...“, předběhla jeho odpověď Grangerová, otravná jako obvykle. „Oba ředitele zřejmě něco důležitého zdrželo.“ Zvedla ruku ve snaze umlčet nastalou vřavu. „Ne! Nemáme v úmyslu nic odvolávat! Pouze změníme harmonogram. Myslím, že prohlídka školy bude dobrý nápad. Určitě potom budete mít ještě více otázek, na které vám rádi poskytneme odpovědi.“

Účastníci se po sobě podívali a pak se rozlehly zvuky šoupání židlí. Nadšený dav zamířil ke dveřím.

„Prosím, pomozte mi, profesore“, ucítil zatahání za rukáv. „Sama si s těma kobylkama neporadím, a určitě nechceme, aby začali čenichat na vlastní pěst.“

Severus se na ni podíval jako na extrémně brutální druh ztělesněné kletby, která měla tu drzost udeřit přímo do něho.

„Měla jste na to myslel předtím, než jste jim nabídla mrskání fotoaparáty napravo nalevo“, odsekl. „Vracím se k sobě.“

„No ...“,otočila se a zamířila k reportérům. „Myslím, že si budou chtít prohlédnout soukromé byty učitelů... Nebudu mít nic proti tomu, nasměrovat je do některých z nich.“

To je zlomyslná ženská! Snape na okamžik překvapeně zíral na její záda. Nepřipadá v úvahu, že by pustil ty červy do svých pokojů!

Otočil se a šel za ní. Jen až dostane do ruky Draca! ...

..........

„Já? Takže je to moje vina?“ Harry stál uprostřed místnosti a vztekle zíral na blonďáka.

„Proč jsi sakra lezl do téhle místnosti? Každý normální člověk by nejdříve zjistil, co je to za pokoj, zvláště pokud se objevil odnikud!“ Draco se už nestaral o dobrý tón nebo aristokratické mravy. Byl naštvaný, ba víc... zuřil! Už po několik hodin uvízl uvězněný v podivné místnosti se svou nejhorší noční můrou v podobě Chlapce-který-nemínil-přestat-padat-do-potíží. Pyžamové kalhoty, i když hedvábné a v nejlepší kvalitě, nijak zvlášť nepřispívaly k pocitu nadřazenosti. Navíc cítil, že má rozcuchané vlasy! Opravdu, Potter byl jak vřed na zadku. Nestačí, že je otravný, navíc ještě kazí vzhled.

„Jak je vidět, každý ne. Nakonec, ty jsi sem taky napakoval svůj aristokratický zadek“, odsekl Harry.

„Pottere, neser mě“, zaťal pěsti Draco. „Přišel jsem sem za tebou, debile! A to jen proto, že jsi vřeštěl tak hlasitě, že tě nakonec uslyšel i můj strážce dveří.“

„Aspoň on má trochu toho oleje v hlavě.“

„Protože je to olejové plátno, ty troubo! To, že bylo ošetřené kouzlem, tuto skutečnost nemění.“ Malfoy si rukou prohrábl vlasy v gestu rezignace. „Vysvětli mi jednu věc ... Najdeš podivnou místnost, ze které slyšíš zpěv. Pominu ten fakt, že tu nikdo nezpívá, a dokonce ani ten starý stůl neskřípe... Jdeš za hlasem a... Který idiot si sebou v takové situace nevezme hůlku?“

„A kde je tvoje hůlka? Nějak ji nevidím.“ Harry se obrátil na Zmijozela s ohněm v očích. „Sám jsi sem přiletěl polonahý a bez ničeho! Poučoval blbec hlupáka…!“ Zamrkal, když se Draco začal se smát. „Co je?!“

„Potty, poslouchej se.“

Zlatý chlapec chvíli přemítal nad svými slovy, potom se mu na tváři objevilo pochopení. No, slovní hříčka byla možná na jeho vkus mírně tupá, ale už to nemohl vzít zpátky. Navíc se ta hloupá Fretka nepřestávala smát.

„Mohl bys sklapnout? Rozčiluje mě tvůj řehot“, odsekl.

„Proč? Dole probíhá tisková konference a všichni očekávají naši prezentaci. Skutečnost, že tady trčím v pyžamu a snažím se mluvit s županovým bláznem...“ na okamžik se odmlčel, pak se podíval na Harryho zpod přivřených víček. „Víš, Pottere, dospěl jsem k závěru, že je opravdu zázrak, že jsi ty a tví praštění přátelé ještě naživu. Stačí se k tobě přiblížit a člověk se okamžitě dostane do potíží.“

„Řekl jsem ti, sklapni! Snažím se myslet.“ Harry byl stále víc vytočený.

„Myslet? Nechtěj mě rozesmát. Ty nemyslíš! Ty procházíš životem jako zombie, držený za ručičku Šmejdkou a Lasičkou“, podíval se na něho Draco zlostně.

„Přestaň!“

„Nebo mi uděláš co, Potty? Vyhodíš mě z okna? Nic z toho, horní patra jsou chráněna kouzlem. Budeš na mě křičet? Budeš mi vyhrožovat? Jsi ubohý.“ Draco si opřel ruce v bok a vzdorovitě vystrčil bradu.

„Vypadni odsud, nemůžu se na tebe dívat!“ zařval Harry a udeřil pěstí do stolu.

„A na oplátku! Šel bych co nejdál od tebe, kdybych jen mohl opustit ten zatracený pokoj! Víš, co jsi udělal? Posral jsi nejdůležitější tiskovou konferenci a to těsně před začátkem nového roku v úplně neznámé škole! Co si myslíš, že se o nás bude zítra psát v novinách? Říká se, chlapi občas myslí penisem, ale pokud jde o tebe, mám pocit, že jsi vykastrovaný. Nebo možná se ta Šmejdka s tebou dělí o mozek?“

„Přeháníš to, Malfoyi! Nech Hermionu na pokoji a přestaň ji urážet!“ Harry udělal krok blíž ke Zmijozelovi. „Ty chladný, hnusný hade, možná jsi v době války byl na naší straně, ale je vidět, že stále myslíš jako Smrtijed. Tatínek tě vyškolil dobře“, zasyčel.

„Nemíchejte do toho mého otce!“ Draco se až celý otřásl. „Chladný, říkáš? Alespoň dokážu všechno mohu v klidu rozvážit. Prokletí Nebelvíři, myslíte si, že bychom vyhráli válku, kdybychom nosili srdce na dlani?!“

„Aspoň srdce máme! Dokážeme cítit!“

„Nebuď melodramatický, díky dramatu ničeho nedosáhneš.“ Draco si nevšiml, že už před nějakým časem sešli z hlavního tématu. Byl stále vzteklejší, cítil známý adrenalin, který rychle začal obíhat jeho žilami. Boj, hádka, nenávist. Překypoval energií. Právě prožíval něco, co už, jak se zdá, dávno zapomněl.

„Je mi tě líto. Malý, studený bastard, který se rozhodl stát se hrdinou. Řekni mi, Malfoyi, přešel jsi na naši stranu, protože jsi věděl, že vyhrajeme? Chtěl jsi mít krytá záda? Nebo se ti možná jenom hodilo, že bylo tvoje jméno a příjmení uvedeno v knize čestných bojovníků? Chtěl jsi zajistit rovnováhu? Otec Smrtijed a synáček bojovník za světlo?“ Z neznámých důvodů nad sebou Harry stále více ztrácel kontrolu. Jako by ty roky, kdy vedle sebe neměl Malfoye, v sobě nahromadily všechen jeho hněv a teď mu umožnily explodovat. Někde v podvědomí cítil, že něco není v pořádku, ale červená mlha už mu zakalila zrak a jed vytékal z jeho úst.

„Nenávidím tě!“ přiskočil Draco k Harrymu a chytil ho za přední stranu županu.

„Nic nového, kreténe“, strčil do něho vztekle Harry.

..........

„Před sebou máte astronomické věže.“ Hermiona otevřela dvojité dveře vedoucí na široký balkon, na kterém stálo několik dalekohledů. U kamenného zábradlí byly umístěny skládací stoličky. „Krásný výhled, že?“ mávla rukou směrem k pláži, kterou v tu chvíli zaplavovaly neklidné vlny.

„Koleje jsou umístěny podle jejich názvu? Terra ve sklepení a Aeris ve věži?“ zasmál se jeden z novinářů.

„Bohužel, to...“

„To, kde se nalézají koleje, nemusí nikoho zajímat“, přerušil ji dosud mlčící Snape.

„Novináři mají právo klást otázky“, odporoval muž s velkým fotoaparátem, zdokonaleným kouzlem.

„A profesoři mají povinnost chránit děti“, založil si ruce na prsou a zastrčil ruce do rukávů černých šatů.

„Bojíte se útoku?“, vyzvídala další reportérka.

„Rozhodně ne!“ kategoricky zavrtěla hlavou Hermiona.

„Tak proč takové zabezpečení?“

„V žádném ze škol není zveřejňováno místo, kde spí studenti. Nebo snad o to máte zájem z nějakých konkrétních důvodů?“ přimhouřil oči a vrhnul na ně vyzývavý pohled, plný jedu.

Hermiona vklouzla mezi dav a profesora, aby zabránila hrozící potyčce.

„Snad abychom si prohlédli další část hradu?“ doporučila jemně.

„Mohli bychom také hledat ředitele v jejich komnatách, ne? Pan Potter se už určitě vrátil a možná nás hledá...“ Rita si dlouhým, červeně nalakovaným nehtem, poupravila brýle.

„Nemyslím...“

„Velmi dobrý nápad“, podpořili ji ostatní. „Nakonec to není naše poslední návštěva hradu a kancelář ředitele je srdcem školy.“

Vzpomínka na Vyvoleného vyvolala kolektivní euforii a ze Snapových úst unikla šťavnatá nadávka. Hermiona ho pokárala pohledem a doprovázela rozdychtěný dav, s blikáním blesků na všechny strany, směrem k ředitelským pokojům. Vždyť, co by mohlo být špatně na tom, když jim ukážou, kde Harry úřaduje?

..........

„Nejradši bych ti rozmlátil ten tvůj aristokratický nos“, zalapal po dechu černovlasý mladík ležící na podlaze, přitisknutý k zemi rozzlobeným Zmijozelem.

„Zkus své štěstí, Potty“, zavrčel Draco, vrazil koleno silněji do jeho žaludku a přitom zasténal, protože mu Harry zkroutil ruku, když se snažil obrátit.

„Ve škole jsem ti nakopal dostatečně krát, aby se ukázalo, kdo z nás je silnější“, odfrknul si Zlatý chlapec a snažil se popadnout dech po tom, co protivníkovo koleno bezděčně sklouzlo níž. Sakra! To bolelo, opravdu!

„Pottere, že bych poškodil nějakou důležitou část tvého těla?“ vysmíval se Draco a téměř okamžitě zaúpěl, když ho Harry zcela nemužsky zatahal za vlasy.

„Alespoň důležitou část těla mám, na rozdíl od mikroskopických Fretek.“ Harry omotal nohy kolem jeho boků ve snaze se převrátit, aby mohl přitlačit soupeře k zemi.

„Ještě bych tě zahanbil, Nebelvírku.“ Draco čelem přimáčkl jeho rameno, přičemž mu dýchal na krk. Zatracený Potter, jak se opovážil tahat ho za vlasy! Co je to za babský způsob boje!

„Chlapa nedělá jenom velikost jeho ptáka, Malfoyi, především mě zajímá tloušťka tvojí peněženky“, zavrčel Potter a odklonil hlavu na stranu, protože ho horký dech soka na chvíli rozptýlil.

„Mluvíš jako laciná děvka...“ Zmijozej měl pocit, jako by se vrátil do školních časů. Teda kromě toho, že když tehdy rozpoutali nějakou bitku, tak byl on a stejně tak Potter, úplně oblečený. Rvačkou uvolněný župan Vyvoleného ho rozptyloval a účinně odváděl od efektivního protiútoku.

„Malfoyi... Slez ze mě“, zavrčel najednou Harryho, protože se čím dál, tím víc, cítil nesvůj.

„Slezl bych, magore, kdybys sundal nohy z mého zadku“, zachraptěl Draco.

„Já ne...“

V tom momentě se ty zatracené dveře s třeskem otevřely a místnost osvětlily záblesky fotoaparátů, které doprovázel sborový výkřik překvapení.

Oba muži rychle přimhouřili oči, otočili hlavy směrem k průchodu, ve kterém stál... dav reportérů.

„Ach, takže tady máme důvod nepřítomnosti ředitelů na tiskové konferenci!“ Hlas nenáviděné novinářky z Věštce způsobil, že oba ztuhli.

„Pane Malfoyi, mohl byste laskavě slézt z pana Pottera?“ Severusův jedovatý šepot zněl hlasitěji, než kdyby křičel. Harry spustil nohy, Draco se v ten samý okamžik zvedl, skočil za stůl a se zděšením se ujistil, že si ohnivě rudý Potter rozrušeně upravuje svůj župan. Zmijozel mrknul dolů a děkoval všem bohům za to, že ten kus nábytku byl dostatečně vysoký.

„Jak dlouho ten vztah trvá?“

„Byla myšlenka na zřízení školy vaše společná?“

„Potkali jste se už ve škole?“

„Byla vaše vzájemná nechuť jen zástěrkou pro tajný vztah?“

Otázky se valily rychlostí laviny.

„Nebude mít nemorální chování ředitelů nepříznivý vliv na nezletilé studenty?“ otázka Rity všechny zmrazila.

Draco poprvé nevěděl, co říct. Stejně by veškeré omluvy zněly minimálně nevhodně. Bitka mezi učiteli, navíc řediteli školy, byla jednou z nejhorších vysvětlení. Podíval se na Pottera. No jo, co vůbec mohl očekávat.  Chlapec byl v šoku, vůbec nemluvil, jenom nervózně zíral do blesků fotoaparátů publika.

„Naše vedení neprovádí nic nemorálního.“

Chladný, mírně roztřesený hlas Hermiony ho přinutil, aby na ni přenesl svůj pohled. Grangerová! Ano, jestli je z toho někdo mohl vytáhnout,  tak slečna všechno vím. Určitě vymyslí něco, co...

„Pánové Potter a Malfoy jsou pár už delší dobu a veřejně se tím netají.“

Co to kecá? Draco na ni fascinovaně zíral, pravděpodobně v důsledku šoku, protože kdyby byl čerstvé mysli, určitě by už dávno vykřičel svůj nesouhlas.

„Ale studenti si vezmou příklad z personálu, vztahy mezi učiteli nejsou vítány“, odfrkla Holoubková. „Uznáte, že to má vliv na image školy. Ledaže... Leda, že by takový vztah byl legalizován“, dokončila triumfálně.

Legalizovaný?! Draco se s hrůzou podíval na bledou tvář svého kmotra, potom obrátil pohled vedle stojícího Pottera. Ten jako by vycítil jeho pohled, otočil se a jejich oči se na chvíli setkaly. No... Léta čekal, kdy na něho bude zatracený Vyvolený zírat s hrůzou, ale rozhodně mu nešlo o takovouhle situaci, a proti své vůli cítil něco jako solidaritu s Nebelvírem.

„Ale samozřejmě“, přikývla Hermiona odměřeně.

„Jestli tomu rozumím, tak před začátkem školního roku?“ tlačila stále Rita, a její bleskobrk se po pergamenu pohyboval skutečně rychlostí blesku.

„To není vaše věc“, pohnul se konečně Severus a postavil se před dav, oddělil je tak od pachatelů, kteří tam stále stáli jako zkamenělí.

„Veřejnost má právo vědět, co se děje za zdmi školy“, oči reportérky zářily radostí. S určitostí byla nově odhalenou senzací nadšená.

„To je soukromá záležitost, veřejné mínění s tím nemá co dělat.“ Severus udělal krok vpřed.

„Ale souhlasíte, že kouzelnická společnost je velmi prudérní a netoleruje promiskuitu, a to zejména pokud jde o učitele, kteří by měli být příkladem pro jejich děti“, ujal se slova novinář jakéhosi podřadného plátku. Severus se podíval na jeho odznak. Muž se na fotografii usmíval jako idiot.

„Pan Andersone, chtěl bych vás ujistit, že v této škole to nebude mít místo. Jak již zmínila slečna Grangerová, vztah obou pánů trvá již dlouhou dobu a bude legalizován v blízké budoucnosti“, cloumal s ním vztek. Měl chuť se otočit a zařídit, aby oba dva viníci zaplatili za to, čím musí procházet, a nejlépe bez použití hůlky!

„Před nebo po začátku školního roku?“ další hlas prořízl rámus davu.

„Před“, zasyčel Snape skrz zuby. Navzdory skutečnosti, že byl Draco jeho kmotřenec, do téhle šlamastyky se dostal sám, a ani Severus nevěděl, jak má interpretovat pohled, který se jim při příchodu naskytnul.

„Proč dosud skrývali skutečnost, že jsou spolu?“ zeptala se jakási světlovlasá dívka, která psala na kus papíru mudlovskou tužkou.

„Možná proto, drahá paní, že pan Potter je veřejná postava a neměl v úmyslu způsobit zmatek v médiích?“ odpověděl kousavým tónem. „Myslím, že dnes jste toho viděli už dost. Další informace budou zaslány poštou. Děkuji, že jste přišli a sbohem“, ukončil konferenci hlasem, který nepřipouštěl žádný odpor. Vytlačil protestující reportéry z místnosti, pak se otočil a obdařil vražedným pohledem dvojici stojící v místnosti. „Vás uvidím za patnáct minut ve sborovně. Oblečené!“

..........

„Zbláznili jste se? Neožením se s tím... tím...“, zakoktal se a ukázal prstem na Draca, který s pobledlou tváří mlčky seděl u stolu.

„Nemáš jinou možnost“, pohlédl ně něho chladně Severus. „Když jste tak spěchali s konzumací vašeho dlouhého přátelství, musíte teď nést všechny následky.“

„Kolikrát to mám opakovat?! Prali jsme se!“ zařval Harry roztřeseným hlasem.

„Vleže na podlaze a svlečení?“ vysmíval se Snape.

„Myslím, že je mi špatně.“ Ron, zelený ve tváři, si podpíral rukou hlavu, jako by mu měla brzo odpadnout.

„Už jsem vysvětloval, že se ty dveře nechtěly otevřít“, zalapal Nebelvír po dechu. „Pohádali jsme se a...“

„Harry...“ podívala se Hermiona s bolestnou tváří na svého přítele. „Z naší strany to doopravdy vypadalo jinak. Dokonce i já jsem si byla jistá, že...“, zadrhla se. „No, víš...“ lehce zrudlá sklonila hlavu.

„Nevěřím, já prostě nevěřím, že bys mohla myslet, že já s ním...“, chytil se za hlavu a padl do křesla.

„Harry ani není gay“, zamumlal Ron.

Dobře, řečený Harry měl aspoň tolik slušnosti, že odvrátil zrak.

„To s tím nemá nic společného“, prohlásila věcně Hermiona. „Zítra bude v každých novinách na první straně fotka, jak se Malfoy a Potter muchlují na podlaze. A ne, já nepřeháním“, obořila se při pohledu na Harryho znechucený obličej. „Pokud tuto školu nechcete zničit ještě před jejím otevřením, musíte do čtrnácti dnů podepsat svatební dokumenty.“

„To je přehnané“, rozhodl se Draco nakonec promluvit. „Budou o tom psát a pak přestanou, já...“

Hlasitá rána ho přerušila uprostřed věty. S hrůzou zjistil, že jeho kmotr vstal a zamířil k němu. Severusova tvář teď vypadala jako mrak při krupobití. Když si ruce opřel o desku a přes stůl se naklonil směrem k mladému kouzelníkovi, jeho oči zářily temným plamenem. Draco zamrkal a instinktivně se odtáhl, pevněji přilnul k opěradlu křesla.

„Přehnané?“ Severusův sametový hlas všemi otřásl. „Přehnané, říkáš, takže já ti to vysvětlím. Dav šílenců dychtivých po senzaci dnes shlédl zajímavou podívanou, kde v hlavních rolích vystoupili dva velmi slavní muži. Jedním z nich je slavný Harry Potter, Vyvolený, zachránce kouzelnického světa. Někdo, o kom se píše vždy a všude. Stačí, že pan Potter kýchne, a už to přerůstá do katastrofy, protože idol je možná nemocný? Víš, co se stane? Banda Čaromediků se sejde, aby diskutovali o nových lécích, které by mohly být účinné při nachlazení ubohého Vyvoleného. Myslíš, že je to sranda?“ vyštěkl na Rona, který si dovolil zasmát. „Teď se podíváme na druhou stranu. Draco Malfoy. Válečný hrdina, slavný špion v řadách Voldemorta. Syn Smrtijeda, všeobecné známého Luciuse Malfoye. Muž, který když vyjde na ulici, je obléhán davem nadšených novinářů či rozpálených žen, které jsou z velké části pravděpodobně také reportérkami. Je veřejným tajemstvím, že tito dva muži se upřímně nesnášejí. A nyní si to shrňme“, ztišil zlověstně hlas. „Tyto dvě persóny jsou přichyceny prakticky in flagranti, navíc jsou ještě vyfoceny. Pokud si myslíš, že veřejnost zapomene... Jsi hloupější než Weasley“, ignoroval Ronovo rozhořčené odfrknutí. „Takže, buď za týden řekneš "ano" a s Potterem se vezmete, nebo můžeš na tuhle školu vrhnout Avadu, protože skandál, který média rozpoutají, dosáhne rozměrů apokalypsy a z tohoto hradu udělá příbytek veškerých rozkoší. A to se, to tě ujišťuji, nebude líbit rodičům nezletilých, kteří jakkoli vřele zbožňují Vyvoleného, jsou stejně jako většina kouzelníků velmi prudérní a pokrytečtí, co se týče jejich ctnosti.“

„Opravdu nemůžeme nic udělat? To je nějaký nesmysl...“ Draco se náhle cítil v pasti bez cesty ven.

„Jistě, můžeme. Zavřete školu, Potter se vrátí k práci bystrozora, a ty přijdeš o peníze.“

„V žádném případě!“ zavrčel Draco, který se při zmínce finanční ztráty naježil a hrdě se napřímil. „Pottere, vložil jsem do toho obchodu polovinu majetku, nedovolím ti to promrhat.“

„No jistě, protože je to moje chyba“, utrhnul se Harry. „Zřejmě to já jsem se na tebe vrhnul!“

„Vyprovokoval jsi mě!“

„Blbost!“

„Zmínil jsi se o mém otci!“

„A ty jsi tak sentimentální, že jsi ho musel pomstít tím, že jsi mi ubalil jednu do břicha?“

„Ty zjizvený úpadkáři!“

„Slizký kreténe!“

„Klid!“ pronikl Hermionin hlas jejich křikem. „Nejbližší sobotu budete mít svatbu. Nikdo vám nenařizuje v tom svazku zůstat navždy, za rok se můžete rozejít a po následujících třech měsících požádat o rozvod. Vše bude v souladu se zákonem a nikdo pak nebude moct nic rozporovat.“

„Merline, Miono, my se nemáme ani rádi...“ podíval se na ni Harry bolestným pohledem.

„Takže tě čeká rok celkem dobrého předstírání“, hodila přes rameno, vykráčela ven a zabouchla dveře.

„Cítím s tebou, kámo... Nestačí, že je to chlap, navíc Fretka. Tomu se říká smůla“, poklepal Ron svému příteli na rameno. „Žádné holky, žádný sex. Opravdu, dopadl jsi mizerně.“

„Oh, sklapni, Rone“, Harry si prsty promnul spánky, cítil blížící se bolest hlavy. To bylo nenormální. Špatné a úplně iracionální. Měl pocit, jako kdyby stále setrvával v noční můře, ze které se nelze probudit. Nikdy neuvažoval o manželství. Všechny jeho dosavadní vztahy, nemluvě o tom s Michaelem, byly jaksi neuspokojivé. Vždycky, když si myslel, že něco cítí, vrhnul se do toho, aby se pak po pár týdnech utvrdil, že to ve skutečnosti není to, co mu chybělo. A teď, nejenže měl žít v manželství z rozumu, ale taky jako Harry Potter Malfoy... Nebo možná Harry Malfoy Potter? To je jedno, každé spojení těch dvou jmen znělo stejně špatně. To budou muset bydlet společně? Spát v jedné posteli? Podíval se úkosem na Zmijozela, který otupěle zíral na desku stolu. Sakra, to nepůjde! Dnes během rvačky v hrůze zjistil, že jeho reakce na blízkost Fretky jsou jednoznačně nenormální. Přičítal to na vrub tomu, že dlouho s nikým nebyl. V okamžiku, kdy budou muset spát spolu... Jen to pouhé pomyšlení s ním otřáslo. To mu ještě chybělo, aby Malfoy zjistil, že Vyvolený upřednostňuje chlapce, a ne dívky. Přestože to v kouzelnickém světě nebylo nijak neobvyklé, Harry už měl viditelnou představu Zmijozelova ironického úšklebku.

Nechtěl to manželství, takhle si to nepředstavoval. Proč všechno špatné musí potkat právě jeho? To už si nevytrpěl dost? Jeho život byl jedno velké peklo, neustálé podřizování se vůli druhých. Teď, když konečně poznal svobodu, opět někdo svévolně rozhodl o jeho osudu. Cítil se pošpiněný a v sevření. Jak má se Zmijozelem vydržet rok? To je přece nemožné, nikdo zřejmě nepomyslel na to, jak hodně se od sebe liší.

Vstal a podíval se na Rona. Potřeboval oddech, něco, co mu aspoň na okamžik umožní zapomenout na celou tu zbabranou záležitost. Nechtěl být sám. Věděl, že když půjde k sobě do bytu, tíha myšlenek způsobí, že začne řvát a házet vším, co mu padne do rukou.

„Rone, půjdeš se mnou na hřiště?“

„Jasně, kámo“, podíval se na něho Weasley soucitně.

..........

V pokoji panovalo ticho. Draco zíral na stůl a prsty bloudil po hladkém lemu svého roucha. Okolnosti se nezdály příliš příznivé. Museli se s Potterem vzít. Pokud by situace nebyla tak zoufalá, vybuchnul by hlasitým smíchem.

Malfoy a Potter. Vždy byli jako oheň a voda, věčně v rozepři, zapálení vzájemným odporem, a najednou mají být manželé? U Merlina, to je nesmyslný nápad. Zdá se, že jeho otci bylo předurčeno ukončit život na úrovni vegetace, protože kdyby se to nestalo už dříve, tak teď by určitě o smysly přišel. Druhá možnost byla taková, že by ho bez váhání zabil. Lepší smrt než takové nevhodné manželství.

Ale na druhou stranu... Kdo ví, možná by takové manželství pokládal za velmi příznivé pro rod Malfoyů? Potter byl bohatý, slavný a Draco by z něho mohl udělat perfektní figurku při šplhání po žebříčku politické kariéry.

Kurva, tohle je ale pojebaná situace. Matka se zřejmě připojí k jeho otci u Svatého Munga, zasténal tiše.

V posteli s Potterem... Povzdechl si. Nebudeme si nic nalhávat, bude to těžké. Navíc se v průběhu roku nebude moci s nikým scházet, aby nezpůsobil další průšvih. I když věděl, že žádný další už nebude tak efektní, jako ten dnešní.

Rok vyškrtnutý z životopisu, nebo spíš rok hraní na dobrého manžela... Život je pěkně v prdeli.

„Draco?“ Severusův hlas ho vytrhnul z myšlenek. Zvedl hlavu a zasmušile se zadíval na svého kmotra.

„Posral jsem to, co?“ zamumlal tiše.

„To se nedá popřít“, zavřel Snape oči a jeho tvář dostala nečitelný výraz. „Víš, že tvou svatbu oznámí všechny noviny? To bude největší mediální událost od doby, kdy Potter porazil Temného pána.“

„Výmluvně jsi mi to ozřejmil“, odfrkl hořce.

„Zůstává tu malý problém.“

„Nerozumím...“, podíval se na muže tázavým pohledem. „Může být snad ještě hůř?“

„Samuel.“ To jedno jméno způsobilo v Dracově mysli víc škody, než události celého dne. „Musíš to říct Potterovi.“

„To nepřipadá v úvahu!“

„Jak si to představuješ? Budeš se vykrádat v noci, několikrát týdně? Potter navzdory všemu není blázen, byl bystrozor.“ Snape otevřel oči, jeho pohled byl pronikavý a naplněný upřímnými obavami. To bylo vyhrazeno pouze pro Draca a mladík se díky tomu cítil trochu vřeleji.

„Nemůžu mu to říct... Víš, že nemůžu... Matka...“, zašeptal zděšeně.

„Já vím“, přikývl klidně. „Pokud ho požádáš o mlčení...“

„Myslíš, že na to přistoupí? Nežertuj“, třel si rukou rameno, které ho po rvačce lehce pobolívalo. „Poletí s tou novinkou za Weasleyem a Grangerovou.“

„Já myslím, že ne“, zavrtěl Severus hlavou. „Je to Nebelvír, má svou čest. Pokud bude přísahat, že tajemství udrží, udělá to. Navíc je to Potter, zachránce lidstva, nese v sobě obrovské množství nesobectví. Jakkoli ho oba dva nesnášíme, některé věci mu upřít nemůžeme. Zejména smysl pro povinnost, nadměrné hrdinství a přehnané ochranářství.“

„To se týká jeho přátel, mě nenávidí“, zavrtěl hlavou Draco.

„Jistě, ale bude tvým manželem. Protože znám způsob jeho myšlení, věřím, že ho to bude zavazovat k mlčení.“

„Severusi...“, Malfoy se zvedl ze židle a pomalu přešel k oknu. „Uvědomuješ si, že život je prodejná děvka?“

„Já už to vím, Draco, ty její tvář teprve odhaluješ.“

ooOoo

Pozn. překladatelky: V textu byla část polského přísloví „Przyganiał kocioł garnkowi!“ (celé znění: Przyganiał kocioł garnkowi, a sam smoli.), se kterým jsem si zaboha nedokázala poradit. Ať jsem dělala, co jsem mohla, nenašla jsem český ekvivalent…
Tak jsem si tam vymyslela něco, co by odpovídalo situaci. Doufám, že znalci nebudou pohoršeni. :-D Případné protinávrhy přivítám. 


Red Hills - 10.

23 komentářů:

  1. Božííííííí! :D Tak zrovna takhle jsem začátek "jejich" vstahu teda nečekala...

    OdpovědětVymazat
  2. wow, užasný :) to manželsví je dost dobrej nápad :) už se těším až buodu spolu v posteli a přesdstírat vztah :) fakt jsi mě navnadila, těším se na další

    OdpovědětVymazat
  3. :-D jejda, to sa podarilo :D :D
    pekné, to som zvedavá, ako sa im bude dariť :D

    OdpovědětVymazat
  4. Oh, nečekáný (a super) vývoj děje. Těším se až bude Draco říkat Harrymu o Samuelovi. Děkuji.
    Jája

    OdpovědětVymazat
  5. Uf, tak něco takového jsem opravdu nečekala. A člověk by řekl, že když už jsou dospělí, tak budou mít rozum... Ale co, aspoň to pak budou mít jednodušší...:-D A tvůj překlad se mi opravdu líbí...

    OdpovědětVymazat
  6. Takže svatba? Oh chudáčci maličcí. Jenom mě zajímá, jestli se někdy zjistí, co byla ta místnost zač. A jestli se tam ještě objeví... Třeba tam zavřou Hermionu a Rona? xD
    Těším se na pokračování!

    OdpovědětVymazat
  7. Léta čekal, kdy na něho bude zatracený Vyvolený zírat s hrůzou, ale rozhodně mu nešlo o takovouhle situaci, a proti své vůli cítil něco jako solidaritu s Nebelvírem. ááááááááááách to je krásná věta.
    Zajímalo by mě, proč ani jeden z nich nezavolal skřítka - no, oni opravdu měli mozek pod pasem.
    Harry tady opravdu bojoval jako holka, tahat Fretku za vlasy, to bych spíš řekla na Draca.
    Ron moc toho nenamluví, ale když něco řekne, tak to stojí za to. Super díleček.
    Bobo

    OdpovědětVymazat
  8. Pane bože!!!... ono to má 50 kapitol, jak to vydržím!!! Úžasnej díl... tento vývoj událostí jsem opravdu nečekala (ti přede mnou jsou stejného názoru) ;D. Jsem strašně zvědavá jak to celý dopadne, Draco má syna, teď svatba s vlastní nemesis, škola, veřejnost a všechno to kolem. Strašně se těším!!!!

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to je mazec:-D Taková nevinná potyčka... Těším se, až navzájem odhalí svou orientaci:-)
    Achája

    OdpovědětVymazat
  10. Nádhera. Teda já bych chtělu jednu z těch fotek vidět. Draco a Harry na podlaze. Jo se divím, že z toho Severuse netrefil infarkt. A Hermi její pohotová odpověď tak tahle kapitola byla opravdu famózní :-)
    Moc se těším na pokračování :-D

    OdpovědětVymazat
  11. "Kurva, tohle je ale pojebaná situace." :D

    Boží, boží, boží! =) Jako obvykle, narazila jsem na novou povídku a přečetla všechny díly od začátku až po nejnovější. A musím říci, tohle je poklad, ty repliky mě jednoduše dostávají.
    A perfektní překlad - přeji hodně sil do dalších kapitol!

    OdpovědětVymazat
  12. Jsem zvědavá jak Harry přijmefakt, že má Draco syna. Hermionina pohotová odpověď mě dostala. Severus má můj obdiv,, že je na místě neproklel.

    OdpovědětVymazat
  13. Ach můj bože,takovou pecku sem teda z jejich uvěznění nečekala,sou to fakt jelita:),ale já se bavila.
    Poučoval blbec hlupáka,to mě dostalo.
    Nemůžu se dočkat pokráčka,začínám být závislá :)

    OdpovědětVymazat
  14. wau, teda, tohle bylo nečekané, jsem myslela, že se tam pozabíjí a oni se zatím spolu vyspí :D honem další pokráčko
    Lafix

    OdpovědětVymazat
  15. Hm.. tak to že je novináři objeví jsem čekala, to že z toho bude průšvih a spekulace o jejich vztahu, tak to též.. Ale to co žekla Hermiona aby to srovnala a to že se teď budou muset vzít, tak to jsem tedy opravdu naprosto.. no jsem odrovnaná.. Skoro jsem si prokousla ret abych se tu neřehtala na celej barák..
    Jsem zvědavá, kdy se Draco odhodlá a řekne Harrymu o svém synovi.. bude to nesmírně zajímavé. Děsně se těším

    Lily

    OdpovědětVymazat
  16. Wau... úžasná povídka, ikdyž značně mě ubíjí, že Red Hills není v ang a nemůžu ji přečíst naráz :D. O to víc jsem ti ale vděčna za překlad a nedočkavá na pokračování :)).
    P.S. Ještě jednou díky za překlad :P :D
    mariaa

    OdpovědětVymazat
  17. Tak toto som teda nečakala :D myslela som si, že sa v tej miestnosti zblížia a že na to pôjdu pomaly a hlavne tajne :D a ono to začína s obrovskou pompou.
    Celkom mi ich prišlo ľúto :D
    ďakujem za preklad.
    _____________
    Zuzana

    OdpovědětVymazat
  18. Takový vývoj událostí je pro mě nečekaný, líbí se mi, jak ani jeden o tom druhém neví, že je gay =D. Užírá mě zvědavost, odkud se vzal Samuel

    OdpovědětVymazat
  19. Skvělý, tahle povídka je čím dál zajímavější, řeknu ti :D Zezačátku mě moc nebavila, ale teď když události začínaj nabývat na rychlosti, tak je to čím dál lepší ;)Jinak souhlasím se Zuzanou, já jsem čekala totéž :D
    A překládej, překládej, těším se na další díl xD... Jinak do ničeho tě nenutím :D

    OdpovědětVymazat
  20. Tahle povídka je vážně úžasná!
    Děkuji za její překlad... teď se opravdu těším na jejich svatbu! Bude to dokonalé!
    Děkuji. S láskou Salazaret

    OdpovědětVymazat
  21. No, presne toto som čakala! Kedy ich kto načape a tu hop! Celá kolonáda novinárov s foťákmi. Pekne si chlapci zavarili, nezávidím im, ale teším sa z toho, lebo pre nás to bude určite iba veľmi, veľmi, veľmi zaujímavé! :D

    OdpovědětVymazat
  22. Karin Tak tomuhle si dala korunu to bude parádní.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)