15. prosince 2013

Mulligan - 17.

Autor: Elpin
Překlad: Nade
Tentokrát to bylo bolestné. Po nemoci mi mozek né a né naskočit do pracovního procesu. Asi to byl virus Moribundus mozkožravý obecný. :-D
Ale děkuji za vaši trpělivost a také za komentáře k minulé kapitole. Velké díky Lily, Jenny, Káťo, Sung, bacil, Zuzanko, kali, Anno, arkamo a taky tobě, Charli, za tvou starost.
Poznámka: Název kapitoly je slovní hříčka, která se do češtiny nedá reprodukovat, ale vy, co občas zabrousíte do anglických originálů víte, že "lemon" jsou slangově označovány sexuální scény. U nás je to prostě jenom kyselý citrón. :-D (Nesnáším slovní hříčky...)

Užijte si kapitolku. ;-)


Kapitola 17: Pokud ti život nabízí citrony, dělej slash
(When life hands you lemons, make slash)



Myslím, že matka zabila mého otce.“

Harry, tím jak se snažil Luciusova slova zpracovat, několikrát v rychlém sledu zamrkal.

„Cože?“ skončil otázkou.

„Můj otec je mrtvý,“ prohlásil Lucius, který vypadal velmi vážný, ale nikoli rozrušený, jak Harry zaznamenal. Tentokrát Harrymu slova došla úplně a jeho rty se rozevřely v tichém překvapení. „A myslím, že ho zabila má matka.“ Z Luciusova tónu Harry nedokázal odhadnout, jak mladík tu zprávu přijal.

„Proč si to myslíš?“ Lucius neodpověděl, ale vytáhl kus pergamenu a prudce ho vystrčil před sebe. Harry si ho přečetl, neustále rychle pomrkával. Dopis mu toho moc neřekl.

„Dračí neštovice?“ Tohle onemocnění bylo v jeho době zřídkakdy fatální, ale věděl, že lepší léky byly vyvinuty až v průběhu roku 1980. Přesto bylo překvapením, že na ně zemřel tak silný muž. „Myslíš, že ho nakazila tvá matka?“ Lucius přikývl.

„Řekla, že to nezůstane bez trestu.“ Harry se zamračil, v mysli se vrátil ke své návštěvě a Elladořině reakci na Luciusovu klinickou smrt. Příliš emocí neprojevila.  „Zpočátku jsem se domníval, že tím myslí to, že jsem tě zachránil, ale teď ... Řekla ti něco?“ Harry se v duchu otřásl a soustředil se na Luciuse, který na něho vyčkávavě hleděl.

„Myslím, že bys mohl mít pravdu,“ řekl nejistě.

„Zabila otce, protože mě vystavil nebezpečí.“ Teď poprvé vypadal Lucius šokovaně.

„No …“ Harry si odkašlal. Tohle byla situace, s jakou se nikdy dřív nesetkal. Co říct někomu, kdo ztratil otce rukou vlastní matky? „Když tě viděla pod vlivem Sirény, zdálo se, že o tebe má strach.“

„Je mrtvý,“ řekl Lucius. Harry mohl v hlase mladého muže rozeznat náznaky úcty. Otevřel ústa, aby něco řekl, ale když z nich nic nevyšlo, zase je zavřel. Byl Lucius smutný, stále v šoku, nebo se na svou matku zlobil? Harryho napadlo, že to není ani jedno z toho, ale nemohl přijít na to, co jiného by Lucius mohl cítit.

„Neměli bychom se posadit?“ navrhl Harry a ukázal na pohovku. Lucius otočil hlavu, podíval se na ni a pak zpátky na Harryho, v očích intenzivní pohled. Svižně vykročil vpřed, sotva po pár krocích se však zastavil.

„Je mrtvý,“ zopakoval. Zdálo se, že se těmi slovy snaží vyjádřit něco víc, ale Harry netušil, co to bylo.

„Ano,“ odpověděl Harry a přitom se posadil.

„Dokud se neožením, bude majetek Malfoyů spravovat matka.“

„Aha, nevěděl jsem, že to funguje takhle.“

„Copak to nechápeš?“ vydechl Lucius. Harry bezmocně zavrtěl hlavou. „To kvůli mně otce zabila. Nikdy by se mě nezřekla. Nikdy by mě nevystavila nebezpečí. Ona ... Ona mě miluje.“ Harrymu se pomalu začalo všechno vyjasňovat, ale ze strachu, že se třeba mýlí, se neodvážil nic říct. „Jsem volný,“ řekl tiše Lucius. „Můžu si dělat, co chci, a přesto budu mít po sňatku nárok na titul. Jsem volný. Nemusím se přidat k Temnému Pánovi.“

Harry se zhluboka nadechl. Mohla by to být pravda? Ale tím se všechno popírá, nebo ne? Kam se právě teď poděl osud?

„Takže se nechceš připojit?“

„Samozřejmě, že ne,“ řekl ostře Lucius. „Ty víš, že ne.“

„Ano, vím," řekl omluvně Harry. „Jen jsem se chtěl ujistit.“

„Harry,“ zašeptal Lucius a mírně se sklonil. Harryho ruka se zvedla a přitiskla se na mladíkovu pevnou hruď. Naprázdno polkl.

„Mezi námi to nic nemění, Luciusi,“ řekl Harry tak autoritativně, jak dokázal. „Pořád jsi můj student.“

„K čertu se studenty a jejich profesory,“ prohlásil Lucius. „Já chci tebe, Harry Pottere.“ Harry při těch slovech zavřel oči a zachvěl se. Připomnělo mu to arogantního Luciuse z jeho časů, ale slova samotná činila všechno mnohem příjemnější. Draco říkával, že Malfoy vždycky dostane, co chce, protože nakonec ho nikdo nedokáže odmítnout. „Vím, že ty mě taky chceš,“ pokračoval Lucius, téměř tak blízko, aby Harrymu šeptal přímo do ucha.

Harry zavřel oči, ale pak je znovu rychle otevřel a podíval na Luciuse, jeho zelené oči zaplály. Když mu ty šedé oči oplácely pohledem zářícím nespoutanou touhou, zdálo se, že obrovská tíha odpovědnosti, osudu a všeho ostatního, se kolem nich hroutí. Mám jenom pár měsíců, zvažoval Harry, tak proč bych se měl starat? Nebylo to tak, že by mohl dostat padáka.

Zvedl paži a ovinul ji Luciusovi kolem krku. Šedé oči se na krátký okamžik rozšířily překvapením, ale pak si Harry přitáhl blonďatou hlavu a měkké rty přikryl svými vlastními. Polibek byl stejně divoký jako posledně, ale tentokrát se Harry provinile necítil, už ne. Cítil se volný. A poprvé si uvědomil, jak strašně dlouho je to od chvíle, kdy ho někdo přefiknul. S tím vědomím se jeho vzrušení, zdá se, ještě zdvojnásobilo a on se k druhému muži přitiskl. Když Lucius ucítil Harryho tvrdost proti své vlastní, zalapal po dechu. Harry odtrhl jejich rty od sebe, aby mohl promluvit.

„Ložnice.“ Aniž by čekal na odpověď, čapl Luciuse za ruku a táhl ho směrem k tolik potřebné posteli. Jakmile byli uvnitř, byl Harry rád, že neměl čas se obléknout nebo ustlat postel. Přitáhl si Luciuse k dalšímu polibku, zatímco se ho usilovně snažil svléknout. Několik knoflíků odlétlo, protože se nemohl dočkat, až se přisaje k jedné z obnažených bradavek, zatímco jeho ruce se potulovaly všude po té měkké a bledé kůži. Bylo to nadpozemské, a on si to vychutnával. Odhodil Luciusův hábit i košili, a vyklouzl ze svého županu, přitom ho stále sál a olizoval. Když Harry zaútočil na druhou bradavku, Lucius hlasitě zaúpěl. Harryho prsty se propracovaly k mladíkovým kalhotám. Prolíbal si cestičku nahoru, znovu uchvátil ty ochotné rty a pronikl mezi ně svým jazykem. Luciusovy ruce zlehka spočívaly na Harryho bocích, a když Harry začal stahovat společně kalhoty i se spodním prádlem, Luciusův dech se stal ještě povrchnější než dosud, čemuž by Harry normálně nevěnoval pozornost. Mírně se odtáhl, aby se mohl blonďákovi podívat do očí. To, co uviděl, ho zastavilo.

Lucius se červenal, zabarvení se po krku šířilo až dolů, a jeho oči byly rozšířené a zastřené. Přestože to bylo pro Harryho ujištění, že základy ještě nezapomněl, stále v Luciusových očích vnímal mírnou nejistotu. Na ten pohled se upamatoval celkem snadno. Tak dychtivý, přesto vystrašený; byl to pohled panice.

Během svého zdejšího pobytu Harryho tahle možnost ani jednou nenapadla. Lucius byl vždycky tak sebejistý a neustále flirtoval, samozřejmě dokud mu Harry neřekl, aby s tím přestal. Ale teď si uvědomil, že flirtování je jedna věc, a že projevovaná sebejistota byla jen: přetvářka. Harryho v tom okamžiku zasáhly dvě věci. Za prvé, už se nevrátil pocit provinění za to, že se chystá svého studenta připravit o panictví. A za druhé si uvědomil, že musí poněkud změnit taktiku, ale ať se propadne, jestli se Luciusem nenechá ošukat, bez ohledu cokoliv.

„Proč jsi přestal?“ zeptal se Lucius bez dechu. Harry zamrkal, když si uvědomil, že jeho palce jsou stále za okrajem Luciusových kalhot, které stáhl těsně pod kyčelní kosti, kde se zastavil. Harry předstíral, že neslyší a hladce se sesul na kolena. Vzhlédl k Luciusovi a se třpytem nezvladatelné touhy v očích stáhl ty otravné šaty dolů, čímž umožnil mladíkovu krásnému penisu, aby se pružně osvobodil. Luciusovy rty se oddělily v tichém vzdechu. Zatímco Harry jemně pomáhal Luciusovi vykročit z oblečení, dotýkal se jeho dokonalé pleti, jak jen to šlo. Své oči stále upíral do těch Luciusových. Když byl bledý Zmijozel zcela nahý, klouzal Harry dlaněmi směrem vzhůru, dokud se nezastavil na Luciusových bocích, pak se naklonil, svou tvář přitiskl do měkkých kadeří a vdechoval erotickou vůni.

„Salazar mě ochraňuj,“ zašeptal Lucius hlasem plným zastřeného chtíče a neuvěření. Harry byl na své zkoumání tak soustředěný, že ho skoro neslyšel. Když už se rozhodl okusit Luciusovo kopí, nemohl si pomoct, aby někde hluboko v mysli nesrovnával. S vnitřním spokojeným úšklebkem zaznamenal, že je větší než Draco, ne že by se staral o velikost ... 

Harry, měl bych ti říct …“

„Pššš,“ přerušil ho Harry, vstal a vlhce Luciuse políbil. Obratně sundal své boxerky. „Sám se pro tebe připravím.“ Když se pohnul směrem k posteli, políbil Luciuse na rameno a pak se uložil doprostřed postele s nebesy. Natáhl se k nočnímu stolku, kde zůstala ležet jeho hůlka, a použil na sebe lubrikační a čistící kouzlo. Pak se opřel do polštářů a sáhl dolů, aby se připravil. Ujistil se, že použil tři prsty a pomalu se všemi najednou zpracovával. Lucius tam pořád stál jako přibitý a s pootevřenými ústy zíral. Naprázdno polkl, když Harry zavzdychal. Harry hluboko své prsty zatlačil hluboko a zasténal. Bylo to příliš dávno. Během svého pobytu zde si dopřával jen masturbaci, teď sám nevěděl proč. Rychle prsty vytáhl, protože nedokázal čekat už ani vteřinu déle.

„Pojď ke mně,“ vydechl Harry a natáhl ruku ke svému studentovi, strašně toužil Luciuse naučit, co má dělat. Lucius postoupil vpřed a klesl do postele vedle Harryho, přisunul se a nechal se přitáhnout dolů pro další drtivý polibek. Jeho boky zřejmě věděly, co je třeba, protože zanedlouho se dvojice třela proti sobě, v působivé frotáži. Počkej,“ řekl Harry, protože nechtěl, aby to skončilo příliš brzy.

„Co?“ ztuhnul nad ním Lucius, zřejmě si myslel, že něco není v pořádku. Harry si ho přitáhl, aby mu dal uklidňující polibek.

„Musíš se dostat dovnitř mě,“ zašeptal Harry, vzepjal se boky nahoru a víc roztáhl nohy. Viděl jak Luciusův ohryzek poskočil, když mladík shlédl dolů mezi ně. Harry se nemohl ubránit úsměvu, ale jeho čelist velmi rychle povolila, když se Luciusův penis protlačil do jeho otvoru. „Ošukej mě,“ zasténal. Lucius celou svou délkou pronikl dovnitř. Pálení bylo silnější než naposledy s Dracem, už to bylo dost dávno, ale Harry si to přesto užíval. Lucius teď pozorně sledoval jeho tvář a rozšířenýma očima hltal každý detail. Zhoupl se svými boky vzad a opět dopředu a mírně zavrčel, když Harry vyrazil svou pánví nahoru a tvrdě k němu přirazil. Zopakoval to a brzy se pohybovali ve společném souladu, Luciusovy oči teď byly pevně zavřené soustředěním. Harry sténal a z jejich soulože si užíval si každičkou vteřinu. Zvuky, které Lucius vydával, byly velmi vzrušující, a také překvapující, vzhledem k tichému sebeovládání, které během jejich milování obvykle projevoval Draco. Luciusovo hekání a sténání naplňovalo Harryho uši a skoro jako by hladilo jeho kůži. Jejich těla klouzala proti sobě, Harryho penis byl uvězněný mezi nimi. Tempo se zrychlilo a Harry zalapal po dechu, téměř připravený vzít do ruky svůj penis a vyvrcholit.

Náhle Lucius zabořil hlavu do milencova krku a Harry ovinul nohy kolem pevného pasu. Jsem blízko,“ zasípal Lucius. Harry se zastavil v pohybu a nechal to Luciuse dokončit, což bylo nečekaně uspokojující. Lucius nebyl schopný se držet zpátky, s tváří přitisknutou k Harryho krku a se vzlykavým výkřikem vyvrcholil. Celé jeho tělo na vteřinu ztuhlo, jeho tahy se staly sporadické a pak se pomalu proměnil v kus změklého vosku. Zhroutil se přímo na Harryho, za což by se člověk stěží zlobil, až na to, že byl bolestně těžký, a že chtěl sáhnout mezi ně, aby mohl dokončit těch pár tahů, které potřeboval. Lucius mu dýchal na krk, z čehož se mu po zádech rozběhlo chvění. Leželi tak ještě dlouhou chvíli.

„Luciusi,“ zašeptal Harry a pokusil se vklínit svou ruku mezi ně. Lucius se mírně nadzvedl a přitom shlížel dolů na Harryho. Jeho tvář byla zrudlá námahou a kolem obličeje mu visely prameny vlasů, uvolněné z jeho culíku. Vypadal naprosto krásně a Harry, místo toho, aby sáhl po svém penisu, vsunul ruku do blonďatých vlasů a přitáhl ten obličej dolů k polibku. Otevřel ústa a velmi ho potěšilo, když je Lucius začal prozkoumávat s podivnou jemností, která kontrastovala s jejich nedávným drsným sexem. Jejich jazyky přes sebe líně klouzaly a Harryho oči se třepotavě zavřely. Spokojeně vrněl a docela zapomněl na své vzrušení, když jeho penis náhle uchopila ruka. Zasténal do Luciusových úst a jeho dech se zrychloval, zatímco ho Lucius pomalu, ale pevně hladil. Jeho ruční práce byla trochu těžkopádná s ohledem na úhel a skutečnost, že ho Lucius současně velmi důkladně líbal. Když Harry ucítil, jak se v něm Lucius opět začal pohybovat, pomyslel si, že už to nemůže být lepší.

Hlasitě zasténal a děkoval Merlinovi za vynález mladické výdrže. Trochu to bolelo, ale bylo mu to jedno. Lucius by znovu tvrdý a pohyboval se v protikladu se svými tahy na Harryho penisu, znovu a znovu naplňoval muže pod sebou. Jeho výpady byly postupně hlubší a rychlejší. Harry zasténal, tak blízko před vyvrcholením to bylo téměř bolestivé.

„Bože, už mě udělej,“ zavrčel prosebně. Lucius se trochu víc vysunul a přirazil hlouběji, nevědomky přitom změnil úhel a důrazněji tak narážel do Harryho prostaty. Harry ostře vykřikl a s několika přírazy v rychlém sledu vyvrcholil prudčeji, než si kdy pamatoval. Chvíli byl zcela mimo, tím si byl jistý. Jen matně si uvědomoval Luciusovo drsné dýchání předtím, než se otřásl svým druhým orgasmem. Znovu se na něho zhroutil, ale brzy se přesunul tak, aby na menším muži nespočívala celá jeho váha. Leželi naprosto nehybně po dobu, která by mohla být stejně tak deset vteřin, jako deset minut. Harry neměl ponětí.

Časem Harryho napadlo, že už by se asi měli pohnout, ale neměl zájem dělat cokoli jiného, a tak jen ležel a proplouval polospánkem z vědomí do nevědomí a zpět. Luciusova hlava ležela na Harryho hrudi a jeho dech v řídkém ochlupení mírně lechtal, ale ani teď se Harry jednoduše nedokázal vzchopit, aby se o cokoli staral. Poprvé od okamžiku, kdy začal cítit vinu, protože zná budoucnost a Luciuse, nedokázal na nic z toho myslet, a tak byl dokonale klidný. Byl to báječný pocit, ležet nahý v posteli s neuvěřitelně nádherným mladým mužem, který chtěl jeho, Harryho. Ne kvůli slávě či moci. Nic z toho Lucius nevěděl. Jen to, že je Harry Potter.

Harry zavřel oči a nakonec usnul úplně.

XXX

Harry byl velmi rozespalý, ale pomalu přicházel zpátky k vědomí. Zavrněl, protáhl se a natáhl ruce tam, kde jeho tělo automaticky předpokládalo, že by měl někdo být. Když se však jeho ruka setkala s prázdným prostorem, svraštil obočí. Otevřel oči a zíral na prázdnou postel. Pár vteřin nic necítil a na nic nemyslel, jeho hlava byla úplně vymetená. Pak se prudkým pohybem vymrštil z postele a přes celou místnost. Trhnutí otevřel dveře a zavolal.

„Luciusi?“ Kdyby byl zcela při smyslech, možná by byl v rozpacích nad úzkostí ve svém hlase. Ale právě v tuhle chvíli se o to nestaral a zoufalým pohledem se rozhlížel po místnosti, jeho myšlenky uháněly milion kilometrů za vteřinu. Že by se Lucius v noci vytratil? Co když ve skutečnosti bylo tohle všechno jen Zmijozelovo spiknutí s cílem dostat Harryho do postele? Zdálo se to absurdní, ale když tu Lucius nebyl, aby to odmítl, zabýval se Harry všemi bláznivými nápady. Co když to Lucius nesnáší? Nebo se něco hrozného stalo?

„Harry?“ Otočil se za zvukem svého jména, přičemž málem srazil sám sebe k zemi, protože ramenem narazil do rámu dveří. Lucius stál v otevřených dvéřích do koupelny. Jeho bledá kůže zářila v ranním světle, které proudilo oknem, a paprsky se odrážely od jeho blonďatých vlasů, které mu kolem obličeje volně splývaly až na ramena. Bílé boxerky visely nízko na bocích, zatímco zbytek těla byl nádherně nahý; svaly zřetelné a bezchybné, alespoň v Harryho očích.

Byl dokonalý.

Harry polknul. Nelíbil se mu ten pocit v břiše, který hrozil, že se vzedme a zavalí ho, ale věděl, že nemá smysl to popírat. Připustil si to už po návštěvě Malfoy Manor: něco k tomu mladému muži cítil, ale jak se vytrácela ostrost pocitů a adrenalinu, které provázely jeho náhlou paniku, zůstalo jen poznání, že mu na Luciusovi záleží mnohem víc, než si dosud přiznával. Bylo to víc než fyzická vášeň, které se oddávali minulou noc. Bylo to víc, než touha ochránit svého studenta před nebezpečím. Bylo to … víc než cítil Dracovi, když byli spolu. Byla to láska?

Lucius se k němu přiblížil, ale Harry to stěží vnímal. Láska? Ta myšlenka se mu náhle zdála tak cizí. Ale copak Draca nemiloval? Tolikrát to vyslovil. Tím to přece vlastně všechno začalo: tím, jak Dracovi řekl, že ho miluje a pak Dracovou lží, když mu to vyznání oplatil. Ne, tohle to být nemohlo. Ani vzdáleně si to nebylo podobné.

„Harry?“ Zelené oči se prudce střetly s Luciusovým měkkým a znepokojeným pohledem. Vypadá tak mladý, pomyslel si Harry, tak strašně mladý. Ve skutečnosti nebyl o moc mladší než Harry sám, ale mnohem mladší, než Lucius, kterého Harry znával. Ale už ho neznal, že ne? Harry už znal pouze jediného ... a toho Luciuse miloval. Miloval ho, jak Draca nikdy nemiloval. Nad svým závěrem se Harry málem nevěřícně zasmál: Takže Dracovi taky lhal. „Harry, prosím, co se děje?“ Harry se zhluboka nadechl a zavřel oči.

„Nic. Jen jsem se zamyslel.“

„Nad čím?“

„Ale nic. Nic důležitého.“ Ruka, větší než Harryho vlastní, ale mnohem měkčí, mu sklouzla po tváři a do vlasů. Harry se nechal jemně přitáhnout blíž; jejich hrudníky se hřejivě setkaly. Harry naklonil hlavu na stranu a pootevřel ústa, když vnímal, jak se k němu Luciusovy rty sklánějí. Jejich jazyky se navzájem lenivě pozdravily, důvěrně, úžasně, a Harry zvedl paže, aby Luciuse objal kolem ramen. Líbali se dlouho, různě nakláněli hlavy, aby se ujistili, že vzájemně prozkoumali všechna zákoutí svých úst. Lucius voněl tak sladce a Harry přemýšlel, jestli se osprchoval. Předtím samozřejmě použil čistící kouzlo, dokonce i na Harryho. Nakonec se oddělili a Harry upřel své oči na hladkou bledou tvář, otevřenou a stále mírně znepokojenou.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se Lucius.

„Ano.“ Harry přinutil svou tvář k úsměvu, a než ho pustil a tiše zaplul do koupelny, ještě jednou Luciuse cudně políbil. „Sprchoval ses?“ zeptal se přes rameno. Luciusovi se okamžitě viditelně zablesklo v očích.

„Je to pozvání?“ Harry se ušklíbl a prostě pokračoval do koupelny, pustil vodu a vstoupil pod magicky ohřátou sprchu. Do této chvíle si dokonce ani neuvědomil, že je nahý. Lucius k němu rychle přistoupil hned poté, co odhodil své boxerky. Harry se hladovým pohledem pásl na každém centimetru Luciusovy vlhké pokožky a představoval si, jak olizuje a okusuje určité partie. Lucius, zdá se, činil to samé vůči němu. Nakonec se jejich oči, poté co se vzájemně důkladně prozkoumaly, protnuly v žádoucím pohledu. Harry už to nevydržel a vykročil kupředu, natáhl se a vzal do ruky Luciusův rychle tvrdnoucí penis.

Merline, ten muž byl tak neuvěřitelně sexy, až si Harry pomyslel, že by nikdo neměl mít právo takhle vypadat. Luciusova kůže se leskla a mít jeho penis v ruce byl skvělý pocit. Chtěl ho v sobě co nejdřív, ale také chtěl se svým novým milencem dělat nespočet dalších zajímavých věcí. Lucius se naklonil a jejich rty se setkaly stejně chtivě a vášnivě jako předešlé noci, ale Harry zaregistroval změnu: Lucius byl výrazně jistější. Po ztrátě panictví byl, dalo by se říct, zase sám sebou. Oběma rukama uchopil Harryho za zadek, jemně přiložil dlaně na oblé polokoule a přitlačil Harryho pánev na svou vlastní, což uvěznilo Harryho ruku mezi nimi. Oba do polibku smyslně zasténali. Harry miloval pocit těch rukou na sobě, i když ho to téměř nesnesitelně vzrušovalo.

Kurva, jsi tak žhavý,“ vydechl Harry, smyslně se o Luciuse otíral a jeho druhá ruka se pohnula, aby sevřela mladíkův zadek. Byl dokonale tvarovaný a jemný, ale pod tím byly tvrdé svaly, stejně jako všude po těle. Harry si uvědomil, že tenhle druh mužů má nejradši: Lucius ještě mírně vzroste do výšky a mohutnosti, především proto, že díky dlouhověkosti kouzelníci fyzicky dozrávali o něco později než mudlové, ale i přesto byl Lucius větší než Draco nebo Harry, a to v každém směru. Harry se podivoval, proč mu nepřipadá zvláštní, že na svého studenta myslí tímhle způsobem, ale rychle tu myšlenku odvrhl. Koho to zajímá? Jediné, o čem chtěl přemýšlet, bylo jak dosáhnout většího potěšení. Mluvení a sebezpytování přijde později, mnohem později.

***

Lucius znovu zasténal do polibku, protože Harry se o něho neustále třel. Harry, ten úžasný muž, který mu poskytl potěšení, o kterém ani nevěděl, že existuje. Všechno to flirtování mu teď připadalo jako hra s ohněm, a jen on věděl, že chce být spálen.

Náhle ho Harry přitlačil ke kachlové zdi a klesl na kolena. Lucius s vytřeštěnýma očima zíral, jak si Harry nasměroval Luciusův penis k ústům a olízl. Postupně prozkoumával každý centimetr, jako kdyby to bylo to nejchutnější potěšení. Lucius zavřel oči blahem a s dlouhým, překvapeně potěšeným povzdechem, zaklonil hlavu.

Oh sladký Merline, pomyslel si omámeně, jeho profesor mu právě provádí orální sex! Bylo to tak lahodně vlhké a teplé, že Lucius nevěděl, jestli to přežije, ale dozajista si to bude užívat až do posledního dechu. A co bylo nejlepší: nebylo to o nic méně intimní než minulou noc. Sdíleli něco, co bylo naprosto jen jejich.

Lucius byl docela překvapený, když ráno našel sám sebe v Harryho posteli. Byl užaslý, ale tak nějak příjemně, a v tu chvíli mu připadali jako dva lidé beze jména nebo identity s výjimkou chvílí, kdy byli spolu. A Lucius spokojeně setrvával v ignorování vnějšího světa, ale ten k němu samozřejmě nakonec stejně pronikl a napadl jeho mysl. Obavy z otcova pohřbu, co teď udělá jeho matka, a z jeho budoucnosti, jeho odpočinek zcela narušily. A pak se na dovršení všeho rozhodly vrátit jeho nejistoty dospívání. Co když si to Harry neužil? Luciusovi bylo strašně trapně, že skončil tak brzy, dokonce dřív než Harry! Tohle je určitě považováno za sobecké. Později, když se jeho mysl probrala z výpadku, se to snažil napravit. Možná, že až se Harry probudí, bude se smát a řekne: „Co tady ještě děláš?“ Co když to všechno byla jen slabost, nebo se mu Harry vzdal jen proto, že už byl unavený a otrávený z Luciusova rozčilujícího flirtování?

„Haló, kde jsi?“ Lucius otevřel oči a podíval se dolů. Harry na něho zvědavě zíral, se stejně znepokojeným výrazem, jaký měl Lucius ještě před pár okamžiky. Lucius cítil, jak mu obličej zahořel rozpaky. Co se to s ním děje? Dovolil svým myšlenkám, aby se nechaly unést jakýmsi pateticky puberťáckým úletem úzkosti, zatímco před ním klečel tenhle nádherný muž! Harry rychle vstal, byl tak blízko, že se jejich kůže o sebe třely. Jemně ho políbil, zatímco je stále skrápěla voda ze sprchy. „Zrovna teď přemýšlíš,“ postěžoval si Harry.

„To nic. Nic důležitého.“ Harry se smutně usmál a znovu Luciuse políbil, pak polibek prohloubil a znovu oživil Luciusovo vzrušení. Spokojeně zavrněl, když mu Lucius znovu ztvrdnul v ruce.

„Chceš mě ošukat nebo to mám ještě zkusit?“ zašeptal Harry proti Luciusovým rtům.

„To, co jsi dělal, bylo ... úžasné,“ dokázal Lucius říct mezi mnoha polibky. „Jen jsem ... trochu roztržitý.“

„Hmmm,“ řekl Harry a znovu se sesunul dolů. „Tak to si budu muset zajistit tvou plnou pozornost.“ S tím Harry téměř úplně polkl Luciusův penis, jeho špičku si vsunul až do zadní části krku. Luciusova horní část těla se mírně předklonila, a když ho Harry nepřestal polykat, zalapal po dechu. Lucius funěl a s pokleslou čelistí sledoval, jak si ho Harry zasouvá hluboko do hrdla. Ach ano, zasténal Lucius v duchu, protože nedokázal vydat ani hlásku. Bylo to dokonalé. Hleďme, o žádné nejistotě nemohla být řeč, pouze jeho profesor a učení. A tohle bylo něco, co se od něho opravdu mohl naučit, že jo? Konečně se Harry stal jeho učitelem, protože Lucius jeho lekce z Obrany zrovna nepotřeboval. Ale sex nebyl něčím, na co byste se mohli jen tak zeptat učitelů nebo někoho z Malfoyů. Lucius byl samozřejmě zběžně informovaný už předtím, ale jeho zdroje nebyly tím, co byste považovali za spolehlivé.

Teď se však nechal Harrym učit. Dovolil si na chvíli prostě jen cítit a vůbec na nic nemyslet.

„Skvěle chutnáš,“ zamumlal Harry, když se na chvíli stáhl. Lucius v odpovědi zasténal i zaúpěl. Málem se hlavou praštil o zeď, když Harry svým jazykem udělal něco neuvěřitelného.

„Jsem blízko,“ podařilo se Luciusovi vydechnout. Bylo toho prostě příliš. Naposledy shlédl, aby viděl Harryho rudé rty obkroužené kolem něho. Jeho oči těkaly dolů na Harryho penis, kde zahlédl, jak Harryho ruka rychle pumpuje. To bylo poslední, co Lucius viděl, než začal skutečně bušit hlavou do zdi, když končil, končil, končil.

Když znovu nabyl své smysly, uvědomil si, že voda je vypnutá. Stále byl opřený o zeď, a Harry byl tak blízko. Trhl sebou, když ho opožděně zasáhla bolest hlavy, zvedl ruku, ale neodvažoval se dotknout místa, kde mu nepochybně rostla boule.

„Do prdele, jsi zraněný?“ Lucius se přinutil otevřít oči. Harry měl ruku položenou na Luciusově rameni a ustaraně, s téměř provinilým výrazem, se na něho díval.

„Uhodil jsem se do hlavy,“ řekl Lucius hloupě. Snad se mu tam nahoře těmi údery něco nepoškodilo? A taky se cítil naprosto hloupě, a rozpačitě. Být v rozpacích v Harryho přítomnosti se už stalo zvykem. Zvykem, který Lucius toužil okamžitě zarazit. Jeho tvář se ještě stále rozpálila pokaždé, když si vzpomněl na tu scénu na chodbě. Teď už se to zdálo jako před lety, ale stále to žhnulo.

„Bože, je mi to tak líto,“ řekl Harry omluvně, téměř sebou trhnul. „Tohle asi není nejlepší místo na tyhle věci. Možná se radši půjdeš osprchovat do svého pokoje, co?“

„Ne.“ Harry až zamrkal, jak rychle a rázně Lucius zareagoval. Samotný Lucius tím byl trochu překvapený, ale najednou prostě pocítil intenzivní touhu zůstat s Harrym tak dlouho, jak to bude možné. „Pokud nechceš, abych odešel.“ Co když už to bylo sbohem?

„Ne, samozřejmě, že ne,“ ujistil ho Harry, jeho ruka jemně třela Luciusovo rameno. Usmál se, trochu rozpačitě. „Jsi si jistý, že se mnou se cítíš v bezpečí?“ Bylo to myšleno jako vtip, trochu ubohý, ale Luciusův mozek byl zřejmě ještě otřesený.

„Cítím se s v bezpečí jenom s tebou.“ A bylo to venku. Harry zamrkal. Lucius zamrkal. Stáli nazí v chladnoucí koupelně, Harryho ruka na Luciusově rameni byla jediným spojením mezi nimi. Lucius přesunul svou druhou ruku o posledních pár centimetrů a dotkl se boule. Bolelo to a rozptylovalo. Předstíral, že zavřel oči bolestí, ve skutečnosti se však prostě nechtěl dívat. Jak by to zhodnotil? Byl mocný čaroděj, Malfoy, s ročním intenzivním výcvikem v černé magii a duelingu. Ale nic z toho mu pocit bezpečí nedávalo. Ve skutečnosti to bylo právě naopak. Všechny ty znalosti, všechny dovednosti, celé to sloužilo jen k tomu, aby byl Lucius více žádoucí pro jistého Temného Pána. Harry byl ... vstával do neděle rozespalý a vřelý. Byl tím, kdo dělá takové ty směšné snídaně, které byly vlastně zákusek. Představoval všechno, co si Nebelvírové a Mrzimoři v románech potajmu tak užívali, a Zmijozelové nikdy.

Už to bylo oficiální: ta rána vyřadila Luciusův mozek zcela mimo provoz. Touha Harryho zadržet a zůstat tady navěky zavřený, aniž by mu ho cokoli přišlo vzít, byla ohromující. Málem se tím nechal zviklat, ale dokázal prostě jen pevně zavřít oči a zachovat si chladnou hlavu. Připomněl si, že je jeho otec mrtvý. Ha, a kvůli tomu přestane válka existovat? Udělá to z Harryho odchodu lež? Ne. Věci přijdou. Harry odejde.

„Luciusi.“

„Já tě nenávidím.“ Lucius se ve svém temném světě cítil v bezpečí a uchovat si chladnou mysl bylo to jediné, co ho drželo pohromadě. Ale když Harry sundal ruku z jeho ramene, měl pocit, jako by padal dolů do velké černé propasti.

„Omlouvám se.“ Harryho hlas byl napjatý, ovládaný, ale zřetelný. Byl Nebelvír, o tom nebylo pochyb. Lucius nevěděl proč, ale nechal tam Harryho ještě chvíli stát a trpět. Vždyť si to nakonec zasloužil za to všechno, co si Lucius při tom hrozném snažení kvůli němu vytrpěl.

„Zamiloval jsem se do tebe.“ Harryho bolest vyprchala, ale teď cítil bolest Lucius, odmítal otevřít oči a čelit světu. Ale snad kvůli Harrymu… Dlaně na jeho tvářích ho nakonec přiměly oči otevřít. Harryho pohled zářil neznámou emocí. Přímo Luciusovi před obličejem zavrtěl hlavou.

„Nemyslíš to vážně. Jsi příliš mladý na to, aby ses zamiloval.“

„Tak co to bylo?“ zeptal se Lucius klidně. „Vzájemné využití? Oslava skonu mého otce? Řekni mi, Harry, jen jsi prostě uspokojil tělesný chtíč svého studenta, jehož jsi po celý rok sám odmítal?“

„Ne, samozřejmě, že ne. Miluji tě.“ Ta slova Luciuse podivně zasáhla. Jako kdyby neznamenala to, co jimi bývalo běžně míněno.

„Jako jsi miloval Draca?“ Lucius to vyslovil ještě dřív, než myšlenku ve své hlavě potlačil.

„Ne, není to jako tamto. Draca jsem nemiloval, jenom jsem si myslel, že ho miluju, protože jsem byl příliš mladý, řekl bych.“ Lucius se zhluboka nadechl. Rána na hlavě mírně pulzovala. Zachvěl se. „Bože, tohle je směšné. Pojď, vrátíme se do postele. Tam si o tom promluvíme.“ Harry pevně uchopil Luciusovu ruku do své a odváděl ho. A Lucius šel jako poslušné štěně. Harry nadzvedl přikrývku a nasměroval Luciuse do postele. Ten vklouzl dovnitř a Harry ho rychle následoval. Sdíleli své tělesné teplo. Harry ovinul paže kolem Luciuse, a ten si položil hlavu na jeho rameno.

„Myslím, že naše vzájemné city jsou teď celkem zřejmé,“ řekl Harry tak tiše, jako by Lucius spal a on ho nechtěl probudit. „Měli jsme si promluvit, než jsme měli sex. Byla to moje chyba. Pořád zapomínám, jak jsi mladý.“

„Je mi osmnáct,“ poukázal Lucius.

„Já vím, a občas mi pořád připomínáš ... sebe samotného, i když opravdu nejsi jako on.“ Lucius zauvažoval, jestli v té větě bylo ukryté slůvko "zatím". Znovu se zachvěl. Opravdu si myslíš, že tě matka nechá, jak bych tak řekl, svobodně odejít?“

„Myslím, že ano,“ řekl Lucius pomalu a položil ruku na Harryho hruď. Byla útlejší než jeho vlastní, ale stále dost svalnatá, s porostem tmavých chloupků. Zatoužil říct: „Přál bych si, abychom takhle mohli zůstat.“, ale už v přítomnosti Harryho řekl příliš bláznivých věcí, a tak zůstal zticha.

„Stále musím na konci školního roku odejít,“ řekl Harry.

„Já vím.“

„Přál bych si, co by mohlo být jinak.“ Teď, když Harry řekl to, co on nedokázal, cítil se Lucius o něco lépe. Harry byl napjatý, a to Luciuse obměkčilo.

„Já také.“

„Ale chceš v tom pokračovat … dokud můžeme?“ Harry sledoval, jak se Lucius pomalu posadil a stočil pohled dolů na svého milence. Jeho oči byly vážné, téměř urputné.

„Nechám si tě tak dlouho, jak budu moci.“ Mohlo by to vyznít hravě, nebýt Luciusovy zasmušilé tváře. Harry polkl.

„Tak dobře.“ Lucius se naklonil a jejich rty se tiše setkaly. Blonďák se pak uvelebil ve stejné pozici jako předtím. „Musíme to přede všemi udržet v tajnosti,“ řekl Harry trochu zbytečně. Lucius si tiše odfrkl.

„Jsem Zmijozel, pokud jsi na to zapomněl.“ Harry se pro sebe usmál a něco z nich obou spadlo, což jim umožnilo užívat si chvíli bez okolního světa, jak tomu bylo předešlé noci. Tentokrát však jen leželi, napůl spali, napůl poslouchali dech toho druhého. Oba mysleli na to, že jejich čas je teď velmi vzácný.

Téměř by zase usnuli, ale na Harryho okno záhy zaťukala sova a svět přinesla sebou.

ooOoo

Pokračování  >>>Mulligan 18



18 komentářů:

  1. Tak Lucius byl panic, kdo by to byl řekl do tak sebevědomého chlapce, který neměl problém svádět profesora. Konečně do toho chlapci praštili. Jenom mě udivuje, že Harry byl tak dominantní a nakonec skončil v submisivní poloze, nějak mi to k jeho chování nesedělo. No ale každý má rád něco jiného, že ? Už se těším na další. Hlavně se uzdrav, i když v tomto počasí je to asi docela těžké.
    Bobo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řekla bych, že Harry byl vždycky ten submisivní, i s Dracem. Jeho předešlé dominantní chování vyplývá spíš z toho, že je krapet starší, profesor, a zkušenější v sexu.
      Děkuji ti za kometář i přání k uzdravení. Veř mi, je ho třeba. Ale už se zlepšuje. ;-)

      Vymazat
  2. Tak na tuhle kapitolu rozhodně stálo za to si počkat...a znova mi to připomnělo, proč tenhle pár miluju:-) co říct, bylo to nádherný...teď uvidíme, copak to Harrymu donesla sova za zprávu a trochu se obávám, že to nebudou moc dobré zprávy...
    Opět děkuju za odpověď ke komentáři a také ti přeji, ať už je ti líp:-) těším se na další neděli

    Jenny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To si piš, tahle kapitola je konečně jakýmsi završením jejich vztahu. No, vždyť na tohle jsme všichni čekali. Je to také obrat v ději, který teď začne nabírat na obrátkách. Už se nemůžu dočkat, až vám to všechno naservíruju. :-D
      Díky za tvůj spamík ;-) a za tvé uzdravující přání.

      Vymazat
  3. Tedy, to byla kapitola, která vypadá, že potřebovala spoustu práce...Byla opravdu úžasná...Nevím, co k tomu říci, protože se mi nedostává slov...Díky za vše...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, konkrétně tato kapitola ano. Není to jako - šel tam, řekl to, myslel si tohle. Detailní popis "jistých akcí" je vždycky náročný. Zvlášť když se překladatel snaží, aby to nevyznělo křečovitě nebo nesmyslně. Jsem ráda, že to dokážeš ocenit. :-)
      Jsem moc ráda, že se ti kapitola líbila a děkuji za komentář.

      Vymazat
  4. Wau tak to bylo něco. Draco si je jistý, že jeho matka má na svědomí otce a je mi jasné, že se vůbec neplete.
    Tak Harry byl Luciusův první :-D jak tohle v budoucnu dopadne jsem opravdu zvědavá (teda jestli se Harry vrátí zpět do své doby)
    Doufám, že sova nenese šptatné zprávy. Teď ještě néééé prosím.
    Krásná kapča a moc se těším na pokračování :-D
    PS: tak přeji rychlé uzdravení. Být nemocná přes vánoce stojí za starou bačkoru a přísáhám já jako bacil jsem tam žádného bacílka neposlala Fakt přísahám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozhodně se neplete, to není třeba zapírat. Beztak to všichni tuší (na beton). ;-) Lucius se zřejmě dosud nezamiloval, a jen tak někomu pro potěšení by nedal. Nejsme jen tak někdo, jsme Malfoy! :-D
      Nemůžu říct, jestli jsou ty zprávy dobré nebo špatné, ale v každém případě je to narušitelka sexuálních vztahů, stejně jako ta osoba, která ji poslala.. :D
      A co se týče mého Moribundusu, věřím ti. (Řekni - čestné kouzelnické.)
      Děkuji za tvůj komentář. :-D

      Vymazat
  5. Mne sa strašne páčilo ako Harry prišiel na to, že Lucius je panic a tak krásne spomalil a chcel mu dopriať to pravé prvé milovanie. A myslím si, že keď je to niekoho prvý-krát, tak je jednoduchšie a krajšie ponúknuť mu seba a dominantnú úlohu. Vymeniť si to môžu neskôr, keď už bude mať Lucius viac skúseností. Bolo to krásne a hlavne to uvedomenie si že to je láska a nie vzájomné využitie. Verím, že Harry miloval aj Draca, len nejak inak, nebol tým pravým. V jednej poviedke myslím, že od Jacomo je krásna veta: "človek môže milovať viac krát, ale len raz sa dotkne hviezd." Možno je pre Harryho práve Lucius tým, s kým sa môže dostať až ku hviezdam...
    Páči sa mi aj tá ich dohoda, byť spolu kým sa dá. Nemám rada, keď sa zamilovaní ľudia rozídu, len pre to, že v budúcnosti aj tak nemôžu byť spolu. Takto je to krajšie a dúfam, že to aj tak dopadne dobre... strašne by som si to želala. Nechcem aby trpeli. Ďakujem za túto nádhernú poviedku:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu. Harry byl velmi ohleduplný, ale to mě u něho nepřekvapuje. Není v jeho povaze, aby jakkoli ubližoval někomu, koho miluje. Obrátil by se i naruby, jen aby se Lucius necítil trapně a poníženě. Myslím, že na jednání s Malfoyi by mohl dostat patent. :-D
      Taky jsem ráda, že si chtějí ze svého potěšení utrhnout co nejvíc. Budoucnost se právě stala i pro Harryho dost nejistá.
      Děkuji za tvůj komentář.

      Vymazat
  6. Skvělé, to jsem zvědavá, kdopak to ruší.. skoro bych si vsadila na Luciusovu matku:))
    Jsem ráda, že už jsi v pořádku (nebo alespoň funkční). Být nemocná před Vánoci je dost naprd, no na Vánoce taky. Bohužel mám odzkoušeno :-/
    Tak ať je ti lépe a pěkné vánoční svátky

    Lily

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tentokrát ruší ten nejvrchnější narušitel. :-D A zdravotně už jsem naštěstí v pořádku. Doufám, že to vydrží (klepe na dřevo).
      I tobě přeji krásné svátky. Nuž, užijme si je dosytosti (doslova). :-D Díky za komentík.

      Vymazat
  7. Konecne! Z celej kapitoly sa mi najviac pacilo, aky bol Harry k Luciusovi ohladuplny. Vyborny preklad Nade, vela zdravia prajem aj ja a vesele Vianoce:-) dik

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Harry byl skvělý, Lucius byl skvělý, všechno dobře dopadlo. ;-)
      Děkuji za pochvalu, moc si toho cením, a také ti přeji krásné Vánoce. Tak zase příště.

      Vymazat
  8. Tak sem si taky dala malou pauzu a co tu na mě nečeká,citrusy :-D
    Luciusův stav sem tedy nečekala,ale Harry ho vedl celkem dobře.Teď opravdu doufám,že se Harry nějak dostane zpět do budoucnosti a dostanem kousek i ze staršího Luciuse,Draco se může jít zahrabat!
    Sem ráda.že si zdravá a těším se na další kousek,děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle komentářů jsem pochopila, že si nikdo moc nevšiml zmínky v jedné z prvních kapitol, že Lucius sice flirtoval (i s profesory), když chtěl s někým manipulovat, ale nikdy nedošel až do "konce". Nebo to možná zapadlo v zapomnění, což je pochopitelné, protože se o tom autorka už nikde znovu nezmínila. :-) A máš pravdu, Draco se může jít zahrabat. Lucius je prostě BEST! :-D
      Děkuji ti za tvůj komentář.

      Vymazat
  9. No jo, mám neodbytný pocit, že teraz sa to všetko pos..ie. Rozhodne sa mi páčilo zistenie, že Lucius s tými ostatnými len flirtoval a Harry bol zaltým klincom jeho... panictva :D Normálne mi odľahlo. A áno, rozhodne je lepší ako Dráčik, i keď aj ten má čosi do seba :) Krása, ďakujem

    OdpovědětVymazat
  10. Karin To byla nádherná kapitolka.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)