13. července 2014

3. Neočekávané věci

Autor: malika-azrael
Překlad: Nade

Jelikož Jutaki má nějaké problémy s vydáním kapitoly (prostě nestíhá), zveřejňuji další kapitolku eNVéčka, aby vám nebylo smutno. :-DD
Další, kratší kousek bude zase ve středu. ;-) Jáje, JutakiAiShine, Ariwě Sea, Jenny, Bobo a Zuzaně děkuji za komentáře k předchozí kapitole.


***


Kapitola 3


Dveře kupé se otevřely a dovnitř vstoupila Ginny, s Deanem a Seamusem v patách.

„Ahoj, Harry,“ pozdravil ho Dean, když se Seamus a Ginny posadili.

„Co jsem to slyšel o vyvoleném, hm?“ zeptal se Seamus s úsměvem. „Víš, měl jsi nás vzít sebou na ministerstvo.“ Evidentně litoval, že propásnul šanci bojovat na ministerstvu se Smrtijedy.

„Takže jsi zabil Voldemorta, Harry,“ pronesla obdivně Ginny.

Přesně z tohoto důvodu Harry nenáviděl ty historky v Denním věštci. Napadlo ho, že by ty noviny měl jednou zreformovat, aby zajistil, že budou zveřejňovat jen pravdivé příběhy. A ne všechny ty žvásty, co píše Rita Holoubková.

„Ahoj Harry, budeme letos pokračovat s Brumbálovou armádou?“ Tentokrát to byla Ginny, kdo se ptal.

„Budu o tom přemýšlet,“ odpověděl jí Harry stejně jako Lence.

„Myslím, že je to dobrý nápad,“ řekla Hermiona. „Voldemort je sice mrtvý, ale Smrtijedi jsou stále tam venku. A kromě toho nám BA také velmi pomohla v hodinách Obrany.“

To všichni potvrdili.

„Kdyby nebylo tebe, Harry, tak bych s tím, co nás učila ta ropucha, nikdy z Obrany nezískal Nad očekávání,“ poznamenal Seamus.

„Bylo by skvělé, kdybychom mohli z BA udělat oficiální mimoškolní program,“ řekl Dean. „Tak by se od tebe mohl přiučit kdokoli, Harry. Pomohlo by nám to u zkoušek OVCE.“

Téma se plynule přesunulo na předměty, ze kterých budou skládat OVCE. Harry měl v plánu si vybrat Kouzelné formule, Bylinkářství, Přeměňování, Obranu proti černé magii, a nakonec ještě Lektvary. To byly předměty, ze kterých potřeboval OVCE k přijetí do programu bystrozorů.

Harry, Ron a Hermiona si také museli promluvit s Hagridem. Vysvětlili mu, že nebudou moci pokračovat v jeho hodinách Péče o kouzelné tvory, protože by se jim překrývaly s jinými předměty. Zvlášť Harrymu, který si chtěl splnit svůj sen stát se bystrozorem. Hagrid, přestože z toho byl zklamaný, jejich důvody uznal. Jejich skutečný důvod, proč se nezapsali do jeho třídy, byl však ten, že už měli dost všech těch nebezpečných zvířat, které Hagrid používal při výuce. Ron se dost hlasitě vyjadřoval zejména o skvorejších.

Snape nějakým zázrakem povolil Harrymu pokračovat ve studiu lektvarů na úroveň OVCE, i když v hodnocení získal jen Nad očekávání. Harryho napadlo, že to možná mělo spojitost s jedním rozhovorem na Grimmauldově náměstí. Tonksová mu navrhla, aby se zapsal do programu pro bystrozory, na což Harry reagoval pochybnostmi, jestli to vůbec bude možné, jelikož nedosáhl požadovaného hodnocení z lektvarů.

Poblíž stojící Remus poznamenal, že když byli ve škole, tak Lily, Harryho matka, byla jedním z nejlepších studentů v lektvarech a byla učitelovou oblíbenkyní. A právě v tu chvíli do místnosti vstoupil Brumbál následovaný Snapem. Při zmínce Lilyina jména se po něm Snape dost zvláštně podíval, ale pak se odvrátil, jako by se nic nestalo.

Hned následující den mu Brumbál oznámil, že Snape je v jeho případě ochoten udělat výjimku. Ale bude muset samozřejmě pilně studovat, jinak bude ze třídy vyloučen. Možná, že toho mastného parchanta přesvědčil osobně Brumbál, nebo tak něco, ale dokud Harry bude moci jít za svým snem být bystrozorem, je mu to fuk.

Po debatě s Kingsleym došel Harry ke zjištění, že kromě chytání temných čarodějů, se bystrozor také denně potýká s běžnými zločinci a občas slouží jako ochranka pro významné osobnosti. Vzpomněl si na bystrozory, kteří na základě nařízení ministerstva fungovali jako jeho tělesná stráž. Pokud by to měl Harry srovnávat s mudlovským světem, tak bystrozoři by svou činností odpovídali jejich policii.

Proč se chtěl stát bystrozorem i teď, po Voldemortově smrti? Protože nebyl tak naivní. Brumbál porazil Grindelwalda. A jako další povstal Voldemort. Stále budou existovat jedinci s touhou po moci, pouze v jiné podobě. Grindelwald na to šel se svým sloganem „Pro vyšší dobro“ a Voldemort s propagandou o nadvládě čistokrevných.

Bylo opravdu neuvěřitelné, jak snadno si Voldemort dokázal naklonit většinu čistokrevných rodin, aby mu sloužili. Teď je sice mrtvý, ale Voldemort nebude poslední. Tím si byl Harry jistý. Ne že by očekával rovnou dalšího Temného pána, ale v lidské společnosti vždy existovalo zlo. Stačilo se podívat na mudlovský svět, měli CIA, FBI, Interpol, Scotland Yard, a zločinci přesto nikdy nevymizeli.

Takže stát se bystrozorem Harrymu dokonale vyhovovalo. Ron také plánoval vstoupit bystrozorského programu, ale Hermiona, jak Harry předpokládal, měla zájem o práci v oddělení pro regulaci a kontrolu kouzelných tvorů.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

„Mám hlad,“ stěžoval si Ron.

„Propána, Rone,“ protočila Hermiona oči. Právě seděli ve velké síni a čekali, až Brumbál dokončí svůj projev.

„A teď,“ pronesl Brumbál, „bych vám chtěl představit nového profesora Obrany proti černé magii, Lucia Malfoye.“

Brumbál tleskal, zatímco Lucius se usadil k hlavnímu stolu, hned vedle Snapa. Blonďatý muž byl oblečený v černém, přesně jako tenkrát na Mistrovství světa ve famfrpálu. Zmijozelové jako jediní hlasitě tleskali, Mrzimorští a Havraspáři byli příliš šokovaní, než aby tak učinili, a Nebelvírové na Lucia vrhali pohledy, které by mohly zabíjet. Draco Malfoy, ze zřejmého důvodu, nedokázal skrýt svůj úsměv, pravděpodobně již fantazíroval o nadržování, které se Zmijozelu od jeho otce dostane.

Harry se rozhodl připojit k Brumbálovi, takže se stejně jako on díval přímo na Lucia a začal tleskat, čímž šokoval všechny, včetně Zmijozelů. Mladší Malfoy na něho vrhnul hnusný pohled, který okázale ignoroval. Luciova tvář naopak nevykazovala vůbec žádné emoce, přestože Harry moc dobře věděl, jak hodně je dokáže projevit, když chce. Přinejmenším když je naštvaný, jak toho byl Harry svědkem v druhém ročníku, když Lucia napálil a osvobodil Dobbyho.

„Dobrá, pusťme se všichni s chutí do jídla,“ zvolal Brumbál a na stolech se objevilo jídlo.

„Jo!“ vykřikl nadšeně Ron.

Hermiona obrátila oči v sloup a pak se otočil k Harrymu. „Harry…“ začala.

Ohlédl se a zjistil, že Hermiona ho bedlivě pozoruje. „Ano, Hermiono?“

„Doufám, že víš, co děláš, když jsi doporučil najmout Malfoye jako profesora Obrany,“ řekla.

Harry udělal rychlé, odmítavé gesto. „Vím, co dělám, Hermiono. Nemusíš mít obavy,“ opáčil a obrátil pohled na Lucia Malfoye.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Harry a Ron neměli po ránu žádné vyučování, tak si zašli do nebelvírské společenské místnosti. Poflakovalo se tam jen pár sedmáků, včetně Katie Bellové. Ona jediná zbyla z původního nebelvírského famfrpálového týmu, ke kterému se Harry připojil v prvním ročníku.

„Já to věděla!“ vykřikla nahlas, když uviděla na Harryho hrudi odznak kapitána.

Strávili asi hodinu tím, že s Katie probírali famfrpálovou strategii a vůbec všechno kolem toho. Když nastal čas, vydali se do učebny Obrany. Hermiona už stála na chodbě a nebyla tam sama. Neville, Dean a Seamus už tam stáli taky. Neville vypadal dost nervózně, nepochybně z toho, že se právě chystal pobývat ve stejné místnosti s Luciem Malfoyem. S mužem, který ho před pár týdny mučil.

„Ale, ale… Koukejme, kdo je tady. Vyvolený,“ ozval se Malfoy junior protahovaným hlasem.

Ron zavrčel.

„No, taky tě zdravím, Malfoyi,“ řekl sarkasticky Harry.

„Takže tobě se podařilo zabít Ty-víš-koho, Pottere?“ rýpnul si Malfoy. „Jsi si opravdu jistý, že jsi ho zabil?“

„Stýská se ti po tvém starém pánovi, fretko?“ zeptal se kousavě Ron.

Hermiona na Malfoye jen krátce pohlédla a pak do nich strčila. „Prostě už vlezte do té třídy. Už máme skoro zpoždění.“

Harry a Ron poslušně následovali Hermionu do třídy a směrem k Malfoyovi vrhali nenávistné pohledy.

Lucius ve třídě už byl. „Pojďte dál a zavřete dveře,“ nařídil a pak čekal, až se všichni posadí. Nesouhlasným a zlostným pohledům, namířeným na jeho osobu, nevěnoval žádnou pozornost. Harry si všiml, jak sebou Neville na svém místě neklidně vrtí. Nebylo pochyb o tom, že Luciova přítomnost mu připomínala to fiasko na ministerstvu.

„Dnes budeme procvičovat neverbální kouzla,“ neztrácel čas Lucius. „Předpokládám, že všichni jste se učili, jak zničit neživý objekt.“ A předvedl podobné kouzlo, jako bylo Reducto. „Dnes to budeme dělat neverbálně. Nicméně síla kouzla vychází z magické síly kouzelníka. Někteří z vás nebudou schopni způsobit větší škody, zatímco jiní…“ rozhlédl se po celé třídě, „dokážou daný objekt zničit zcela přirozeně.“

Mávl hůlkou a uprostřed místnosti vykouzlil velký žulový kámen. „Kouzlo zní Sepelio,“ řekl, „což je kouzlo o úroveň výš než Reducto.“

Lucius mávl hůlkou a kámen se rozlomil na dvě části. Znovu mávl hůlkou a obnovil ho do původního stavu. Pak opět mávl hůlkou a v kameni se objevila velká díra. „Výsledek, samozřejmě, závisí na síle. Mocný čaroděj je takový kámen schopen proměnit v prach. Nyní je čas, abyste si kouzlo všichni vyzkoušeli. Neverbálně.“

„Máme tuhle věc odstřelit neverbálně? Není šílený?“ šeptal pochybovačně Ron. „Počkej, neodpovídej. Je to Smrtijed. Samozřejmě, že je šílený.“

Zmijozelští na tom nebyli lépe. Většina z nich na Lucia nevěřícně zírala, včetně jeho vlastního syna.

„Šance pro nás, abychom…“ začala Hermiona.

„Hermiono!“ zakňučel Ron. „Zrovna teď tvoji přednášku slyšet nepotřebuju.“

„Postavte se do řady,“ přikázal Lucius.

Všichni se seřadili za sebou, aby si kouzlo vyzkoušeli. Vůbec nebylo překvapením, že ​​Hermiona byla první, kdo to zvládl. Její kouzlo vytvořilo v žulové skále malý otvor.

Lucius mávl hůlkou znovu a díra zmizela. „Další,“ protáhl.

Ani žádné uznání, uvažoval Harry. McGonagallová by Hermioně přidělila minimálně deset bodů. No, aspoň se Lucius ve třídě nechoval jako Snape, ale stejně.

Neville, který stál před Harrym, se o to také pokusil a selhal. Ale Harry věděl, že Neville to v budoucnu zvládne. Chlapec byl dříč, který to bude znovu a znovu zkoušet, dokud neuspěje.

„Jste na řadě, pane Pottere.“

Harry zvedl hůlku a namířil ji na žulu. Sepelio, pomyslel si v duchu. Špička jeho hůlky se červeně rozzářila a o chvíli později se žula proměnila v prach.

„Dokázal jsi to Harry,“ zajásal šťastně Ron. Seamus a Dean vedle něho se křenili.

Harry se otočil k Luciuse. „Tak co na to říkáte, pane profesore?“ zeptal se se škodolibým úsměvem.

Lucius zvedl jedno obočí, ale k jiné změně ve výrazu jeho tváře nedošlo. Chvíli na sebe zírali. Harry na blonďáka zarputile upíral svůj pohled, protože on nebude ten první, kdo se odvrátí. Nakonec to byl Lucius, kdo to vzdal.

„Pět bodů pro Nebelvír, pane Pottere.“

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

„To bylo skvělý, Harry,“ řekl Ron, když opustili třídu. „Ten pohled na Malfoyovu tvář,“ dodal znovu a zapitvořil se.

Byla to pravda. Malfoy junior vůbec nevypadal potěšeně, když dal jeho otec body Nebelvíru. Harry si byl jistý, že Draco Malfoy předpokládal, že jeho otec bude dávat přednost Zmijozelu, tak jako Snape.

Harry strávil poledne tím, že spolu s Ronem a Hermionou probírali uplynulou hodinu. Po obědě šla Hermiona na Věštění z čísel, zatímco kluci se vrátili do nebelvírské společenské místnosti, aby si udělali své úkoly z Obrany. Harry s tím byl hotov jako první, a když se k nim později připojila Hermiona, vyrazil s ní na hodinu lektvarů. Ron se k nim tentokrát nepřidal, protože z lektvarů dostal jen Ucházející.

Před učebnou stáli pouze čtyři Zmijozelové, kterým se podařily zkoušky NKÚ, včetně Malfoye. Čtyři studenti z Havraspáru a jeden z Mrzimoru, Ernie Macmillan, kterého měl Harry docela rád, přestože byl trochu arogantní.

„Ahoj Harry, Hermiono,“ pozdravil je Ernie.

Neměli ani šanci mu odpovědět, protože v chodbě se objevil Snape. „Jděte dovnitř,“ nařídil.

Vstoupili do třídy a posadili se hned vedle Ernieho. Harry zaznamenal, jak se na něho Malfoy podíval se zvednutým obočím, jako kdyby se ho tázal, co on tam vůbec dělá. Harry se na něj na oplátku zamračil.

„Vítejte na studiu na úroveň OVCE. Ačkoli jsem nucen říci, že jsou tu i tací, kteří by tu správně být neměli,“ pronesl Snape a výmluvně při tom zíral na Harryho. „Dnes budeme vařit lektvar Doušek živé smrti. Dejte se do práce. Hned,“ vyštěkl.

Nejlepší lektvar ze třídy uvařila, jako obvykle, Hermiona. Ale Harry za ní příliš nezaostával. Hned poté co zjistil, že bude moci pokračovat ve studiu lektvarů, si totiž okamžitě podrobně nastudoval svou učebnici pokročilých lektvaru. Už nikdy Snapovi neudělá tu radost, aby ho mohl ponižovat ho před celou třídou.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Po večeři byl Harry v kanceláři profesorky McGonagallové, aby s ní probral, jakožto nový kapitán, jak budou probíhat konkurzy do famfrpálového týmu. Byl už na půl cesty zpět k nebelvírské věži, když ucítil, že ho někdo sleduje. Vytáhl hůlku, zašeptal „Sine levis“… a chodba potemněla.

Docela užitečné kouzlo. Harry ho našel v jedné z knih, které četl na Grimmauldově náměstí. Kouzlo vytvoří tmu v okruhu sta metrů kolem toho, kdo ho vyvolal, zatímco on sám je schopen vidět zcela jasně. Případný nepřítel není schopen nic vidět, dokonce ani vytvořit světlo svou hůlkou.

Harry k vlastnímu údivu zjistil, že ten kdo ho následuje, je Lucius Malfoy. Rychle mávl hůlkou a kouzlo ukončil. „Pane profesore,“ pozdravil blonďatého muže.

Lucius stál přímo před Harrym a upíral na něho své tvrdé, šedé oči. „Zajímavé kouzlo, pane Pottere. A na hranici temné magie, řekl bych,“ řekl hladce.

„Já si myslím, že úmysl je to, co určuje, jestli je kouzlo temné, nebo ne,“ odpověděl Harry. „Ale nějak se mi nechce věřit, že byste za mnou šel jen tak, bez jakéhokoli důvodu. Takže, co pro vás můžu udělat, pane profesore?“

Lucius zlehka pozvedl obočí. Harry dokázal v jeho šedých očích rozpoznat náznak pobavení.

„Inu, pane Pottere, jistý spolehlivý zdroj mi sdělil, že jste to byl vy, kdo navrhl mé jmenování na post Bradavického profesora Obrany proti černé magii.“

„Nemyslím si, že mám takovou moc, abych mohl ovlivnit jmenování zdejších profesorů,“ prohlásil Harry, ale obvinění nepopřel.

„Ale máte, pane Pottere,“ odpověděl hedvábně Lucius, zamyšleně se přitom díval na jizvu na Harryho čele. „Koneckonců, jste Vyvolený, Přemožitel zla, je to tak?“ pronesl sarkasticky Lucius, když citoval titulek Denního Věštce zpřed několika dnů.

Harry opětovně v duchu proklel ten hloupý plátek, ale přesto se zmohl na odpověď. „Neuvědomil jsem si, že ve mě máte takovou důvěru.“

Luciovy oči se nebezpečně zúžily. „Dejte si pozor, pane Pottere. Zahráváte si s ohněm,“ řekl chladně.

„Ale já vím, jak ho uhasit, pane profesore,“ odpověděl Harry, s nevinným výrazem v obličeji.

Chvíli na sebe vzájemně zírali, pak Lucius odstoupil a řekl: „Domnívám se, že právě začal zákaz vycházení. Vraťte se na svou kolej, než Nebelvíru odečtu nějaké body.“

Harry jen pokrčil rameny a otočil se k odchodu, ale ještě předtím řekl na rozloučenou: „Myslím, že vaši přítomnost tady si budu užívat.“

Ke svému potěšení Harry zjistil, že Lucius na něho stále hledí s nečitelným výrazem ve tváři.

„Dobrou noc, Luciusi,“ ušklíbl se Harry a odešel.


***





14 komentářů:

  1. Arogantní... hodně arogantní Harry. A chování Draca bych odhadovala jinak. Lucius jako jediný se mi zdál přiměřený. Ale beru to všechno podle mého vkusu, už jsem hold vybíravá. Chjo...
    Ale jinak si povídku užívám a těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Arogantní? No... asi jo. Ale citově nesmělý a naivní Harry musí stranou. Pokud chce u Luciuse nějak uspět, musí být suverénní a přidrzlý, jiným slovem arogantní. :-D Porazil Voldyho, vylepšil svoji "image", namasíroval si sebevědomí, takže už je načase, aby to dal světu najevo. :-DD
      Díky za komentář.

      Vymazat
  2. Tak aspoň je to změna:-) Naivního a nesmělého Harryho už jsem v několika povídkách poznala, konečně se chová sebevědomě:-) Vždyť s Luciusem by to ani jinak nešlo, ne? První hodina moc hezká, ten konec taky. Těším se na další vývoj:-)

    Jenny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ba. Zmatený Harry, kterého každý využívá, je už minulost. Ale Lucius taky není žádná naivka, spíš naopak, je to přece jenom Zmijozel. :-D
      Děkuji za tvůj komentík.

      Vymazat
  3. Môj komentár zmizol, netuším prečo a kam, tak sa prípadne ospravedlňujem ak sa tu objavia dva:D
    Tohoto Harryho mám radšej ako toho chlapca od Rowly, ktorý mal viac šťastia ako rozumu. Ale tiež sa mi zdá trochu arogantný, lenže keď si spomeniem na to, aký bol Lucius a prečo ho Harry chcel dosadiť na post učiteľa, tak aj chápem jeho drzosť. Luciusova prvá hodina bola super. Dokonca dal Harrymu body. Kto vie či preto lebo si ich zaslúžil, alebo sa mu chce trochu podlizovať, keďže podľa Malfoyovských tradícií by mal s vyvoleným pestovať dobré vzťahy...
    Ďakujem za kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi líto tvého traceného komentáře. O to víc obdivuji, že jsi do toho šla znovu. Když se to stane mně, většinou ztratím veškerou chuť na další snahu. ;-)
      Mě upřímně taky štvalo, že originální Harry Potter neměl žádné extra magické schopnosti, nebo sílu. Všechno bylo jen štěstí a náhoda. Od jeho prvního přežití Avady, přes hadí jazyk, až po závěrečnou bitvu. Nic nevycházelo z něho samotného, snad kromě jeho odvahy, ta se mu teda rozhodně upřít nedá. (A občas byl pěkně protivný. :D)
      Tady Harry rozehrál partii s Luciem, takže některé skrupule musí stranou. A Lucius samozřejmě bude chtít využít Harryho ve svůj prospěch, jakkoli. Je to prostě Malfoy.
      Děkuji za tvůj komentář.

      Vymazat
  4. Děkuju. Krása sledovat jak ti to jde od ruky.
    Jája

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufejme, že vydržím s dechem. Trochu jsem si naložila. :-D
      Díky za komentík.

      Vymazat
  5. pekná kapitola :) vzhľadom na situáciu sa mi Harryho chovanie celkom pozdáva, uvidíme, ako to bude ďalej :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To si piš. :-) Na Lucia je třeba nasadit těžký kalibr.
      Děkuji za komentík.

      Vymazat
  6. Hned na začátku se přiznám, že nic lepšího jsem nečetla. Díky vám jsem si přečetla originál a jsem naprosto okouzlena. Sice mi ne vždy seděl Harry, ale proč mu bránit v tak skvostném rozvoji? Je úlevou si někdy přečíst trošku jiný soudek kafíčka, než je běžné. Což je k nezaplacení - hlavně v této povídce.
    Takže držím palce s překladem. :) Mimochodem hodně by mě zajímalo, kde chodíte vždycky na takto skvostné povídky. Jelikož já osobně jsem až moc líná hledat, tohle mě vždycky spolehlivě překvapí :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem tušila už minule, když tě svrběly prsty na klávesnici. :-D Jsem ráda, že se ti povídka líbí. Tak snad se k nám vrátíš, až bude hotovo, abys to ještě jednou dala v češtině.
      Povídky je třeba hledat, což znamená brouzdat po internetu a hlavně číst. Zabírá to strašnou spoustu času a nedovedeš si představit, co už moje nebohé oči viděly... ToT. Do jisté míry je to hlavně štěstí, nebo pomocná ruka, jako v tomto případě, kdy jsme dostaly tip od Bobo. :-D
      Děkuji za tvůj komentář.

      Vymazat
  7. Já si jenom chrochtám blahem.
    Bobo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda. Jen si chrochtej... :-D
      Díky za komentík.

      Vymazat

Děkujeme za komentář. :-)