Překlad: Nade
Děkuji Jutaki AiShine, Saskyi, Jenny, Jáje, Zuzaně a Bobo :) za jejich komentáře. Doufám, že se bude povídka líbit.
Přestože se jmenuje, jak se jmenuje, tak neočekávané to může být tak pro Harryho nebo Lucia. My od toho rozhodně něco očekáváme... :-D
Užijte si kapitolu.
***
Kapitola
2
„Dámy a pánové,“
řekl Harry Potter s úsměvem od ucha k uchu, „vítejte na nově opraveném a
zrekonstruovaném Grimmauldově náměstí číslo 12.“
„Páni!“ bylo
jediné, co řekl Ron.
„To je úžasné,
Harry,“ řekla Hermiona. Stáli ve velké, tradičně zelené vstupní hale, s ozdobným
dřevěným obložením a bílou dlažbou. Nemohla uvěřit, že je to ten samý dům, který
obývali před rokem. Pryč byla temná, ponurá místnost, nahradila ji jasná a
přátelská atmosféra.
Před měsícem Harry
požádal Billa, Remuse, pana Weasleyho a Andromedu Tonksovou, aby mu pomohli
zrenovovat dům Blacků. Tenhle nápad dostal Harry na Siriově pohřbu. I když Siriho
tělo nebylo nikdy nalezeno, uspořádal Brumbál pohřební slavnost na počest
Harryho kmotra, kterého se zúčastnila Tonksová a její matka. Dokážete si
představit reakce lidí, když poprvé spatřili Andromedu Tonksovou. Většina z
nich, a to včetně Harryho, si myslela, že do místnosti vešla samotná Bellatrix
Lestrangeová.
Po pohřbu se
vrátili na Grimmauldovo náměstí. Andromeda, ve které Harry našel velmi milou
ženu, se znechuceně rozhlédla po domě a poznamenala, že z domu Blacků zbyla
už jen ruina.
Harry se
nestaral o rodinnou historii Blacků, ale měl na srdci svého kmotra. Sirius ten
dům nenáviděl, ale současně to bylo místo, kde vyrůstal. K Siriovi tak nějak
patřil. A pro Harryho byl ten dům také jeho připomínkou. Tak se zeptal Remuse a
pana Weasleyho na jejich názor, a oni souhlasili s tím, že by se dům měl přestavět.
A brzy byli pověřeni svými úkoly. Pan Weasley oslovil dodavatele, Bill, Remus a
Moody pomohli posbírat temné artefakty roztroušené po celém domě a bezpečně je
uložit. Andromeda se podílela na návrhu a po dokončení domu pomohla Fleur
Delacourová s dekoracemi. Skutečně měla dobrý vkus.
„Harry,“ řekla
náhle Hermiona. „Ty nemáš brýle.“ Harryho lahvově zelené oči teď viděla zcela
jasně.
„Nechal jsem si
spravit oči,“ vysvětlil Harry. „Takhle mi v bitvě nebude překážet, kdyby se mi něco
stalo s brýlemi.“
Hermiona
přikývla. To dávalo smysl.
„Jo kámo, tys nechtěl,
aby ty slizounský Smrtijedi použili na tvý brejle přivolávací kouzlo, že jo?“
zažertoval Ron a při té představě se zachechtal.
I když se Harry tomu
vtipu zasmál, musel uznat, že je to pravda. Voldemorta, naštěstí, tahle
myšlenka nikdy nenapadla, protože jinak by tu právě teď se svými přáteli nestál.
Hermiona se
znovu pohlédla na svého nejlepšího přítele. „Taky ses změnil,“ pronesla znovu a
prohlížela si jeho tmavě modré džíny a červené tričko s límečkem.
„Spálil jsem
všechno Dudleyho oblečení,“ vysvětlil Harry.
„Dobrá práce,
Harry,“ prohlásil Ron. „Už bylo na čase, víš. Nechápu, proč jsi pořád nosil ty
hadry, když máš prachy na to, aby sis koupil nový.“
S ohledem
na Voldemortovu smrt se Harry už nemusel vracet do Zobí ulice. Vrátil se, jen
aby si vyzvedl své věci a rozloučil se. Strýc Vernon byl rád, že to slyší. Po
tom šel za madam Pomfreyovou, aby si nechal spravit oči. A pak, aby oslavil
svou svobodu, odtáhl Remuse do Londýna kvůli nákupu oblečení a dalších potřeb. Doba,
kdy musel nosit Dudleyho odložené šatstvo, skončila.
A teď poprvé ukazuje
Ronovi a Hermioně svůj dům. Dnes byl poslední den letních prázdnin, takže
Harry, Ron a Hermiona dnes večer zůstanou na Grimmauldově náměstí a zítra spolu
pojedou do Bradavic.
„Provedu vás
domem,“ nabídl Harry.
V přízemí byl
pokoj pro hosty, koupelna, obývací pokoj, kuchyň, jídelna a otevřená terasa,
která vedla ven do zahrady.
„Netušila jsem,
že je tu zahrada,“ podivila se Hermiona.
„No jo,“ pokrčil
rameny Harry. „Ty dveře byly celou dobu zamčené a celý dům jsme neprozkoumali.“
Zahrada byla
docela prostorná, s malou fontánou a lavičkou uprostřed, a plná pestrobarevných
květin. Dokonce v ní byl i strom. Potom je Harry zavedl do prvního patra.
Ron si prohlížel točité schodiště a lustr pod stropem.
„Nemůžu uvěřit, že
je to stejné místo, kde jsme bydleli,“ řekl.
„Jo, já taky,“ odpověděl
Harry. Jediná věc, která se nezměnila, byl rodinný gobelín Blacků, který stále
visel na zdi. Harry ho odmítl vyhodit a místo toho ho opravil, takže teď mohl
na gobelínu vidět nejen Siriovo jméno, ale také Andromedy a Tonksové. Koneckonců, dům
patřil Siriovi, který byl poslední mužský potomek rodiny Blacků. Jediný nositel
jména Black.
Prvním patro se
skládalo z obývacího pokoje a dvou hlavních ložnic. Jednu stranu
v salónu zabíral obrovský krb. Ve druhém patře byl opět jeden obývací
pokoj, čtyři hostinské pokoje a dvě koupelny.
„Tohle se ti
bude líbit, Hermiono,“ řekl Harry, když je vedl do třetího patra.
„Ach,“ vydechla
Hermiona, když dorazili na místo určení. Třetí patro byla ve skutečnosti jakási
studovna a knihovna, se skrytými dveřmi do podkroví. Tam Harry uschoval všechnu
rodinné cennosti Blacků, které v domě našel, jako bylo jemné starožitné sklo,
porcelán, hodinky, a mnoho magických artefaktů. Byly tam také šperky zdobené
diamanty, safíry, rubíny, smaragdy, a mnoho dalších. Když to všechno Harry viděl,
cítil se jako v Britském muzeu, i když Andromeda říkala, že to není nic ve
srovnání s poklady ukrytými v rodinných trezorech Blacků u Gringotů a ve Švýcarské
kouzelnické bance. Nebezpečné temné artefakty byly uschovány v jiné tajné
místnosti v domě.
Hermiona běžela k regálům, aby knihy prozkoumala. „Kde jsi je vzal, Harry?“ zeptala se. „Víš, některé
z nich jsou velmi vzácné.“
„Rodinná sbírka
Blacků,“ řekl Harry. Přečetl poměrně málo z nich, ačkoli knihy, které četl, většinou
souvisely s útočnými kouzly a jak jim čelit. Předpokládal, že kdyby šel do boje
se Smrtijedy, mohlo by to být užitečné. Některé z těch knih také plánoval
odvézt do Bradavic.
„Můžu si některé
z těch knih půjčit, Harry?“ zeptala se Hermiona dychtivě.
„A to ještě ani
nezačala škola,“ zabručel Ron.
Harry se zasmál.
To byla celá Hermiona. Nastalo krátké ticho, kdy se Hermiona začetla do jedné
z knih, a které po chvíli přerušil Ron. „Mám hlad,“ zakňučel zrzavý
chlapec.
O pár minut
později obědvali na otevřené terase. Jídlo jim připravila Winky. Harry jim
vysvětlil, že Winky se v Bradavicích necítila dobře, a to byl důvod, proč teď pro něho ona
a Dobby pracovali. Hermiona to překvapivě nekomentovala, když o tom
slyšela. Krátura zemřel. Harry nevěděl, co se stalo, ale když se vrátil na
Grimmauldovo náměstí, členové Řádu zjistili, že domácí skřítek zemřel. Remus říkal,
že jeho smrt možná způsobilo kouzlo, které ho vázalo k rodině Blacků,
protože Sirius byl poslední žijící potomek rodiny Blacků.
Remus mu tak
prakticky objasnil, že ve starých, čistokrevných rodinách bylo běžné, že domácí
skřítek zemřel, když skončil rodokmen jeho pána, což zajistilo navěky ukryté tajemství
rodiny, pokud nebylo v závěti uvedeno jinak. Harry mohl být legálně hlavou
vznešeného a starobylého domu Blacků a zdědit všechno jejich zlato, ale v žilách
mu neproudila krev Blacků.
Když se ptal na Narcissu,
na Bellatrix absolutně odmítal pomyslet, Remus mu vysvětlil, že jakmile přijala
jméno svého manžela, tím se i její syn stal Malfoy, ne Black. A protože Sirius
si nemyslel, že brzy zemře, nezahrnul do své vůle Andromedu. Odkázal všechen
majetek Blacků Harrymu. Nebylo divu, že když to Hermiona slyšela, začala reptat
o nespravedlnosti.
„Portrét paní
Blackové je pryč?“ zeptala se Hermiona o pár sekund později.
Ron znechuceně zkroutil
svou tvář. „Doufám, že Harry její obraz spálil.“
„Rone!“
„Ale Hermiono…
vždyť víš, jaká to byla babizna,“ hájil se Ron.
„Nespálil jsem ho,“
přiznal Harry. „Ale Bill našel kouzlo, kterým se dalo plátno znovu přemalovat.“
Když to Ron slyšel, tak se rozchechtal. „Vsadím se, že se jí to ale vůbec nelíbilo,“ poznamenal.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Harry dopředu
věděl, že až dorazí na nástupiště na nádraží, bude středem pozornosti. Studenti
a jejich rodiče na něho zcela otevřeně zírali. Někteří si ho dokonce fotili. Podle
jeho názoru to bylo směšné. Všechno dával za vinu Dennímu věštci, který na
přední straně neustále omílal jeho příběh. Když zahlédl, jak se někteří z nich
začínají hrabat ve svých taškách a hledají pero, aby ho požádali o autogram,
rychle rozhodl, že budou muset nastoupit do vlaku, okamžitě.
Když hledal Harry
ve vlaku prázdné kupé, cítil se trochu opuštěný, protože Ron a Hermiona šli za
svými prefektskými povinnostmi. Nebyl zahořklý kvůli tomu, že prefektem se stal
Ron. Zejména proto, že on sám byl jmenován nebelvírským famfrpálovým kapitánem.
Brzy však se k němu připojili Lenka a Neville.
„Ahoj, Harry,“
pozdravili ho Neville a Lenka v souzvuku.
„Ahoj, Neville,
Lenko,“ odpověděl na pozdrav. „Jaké jste měli prázdniny?“ zeptal se.
„Bylo to skvělé,“
řekl Neville. „Babi na mě byla pyšná. Řekla, že jsem konečně projevil odvahu,
kterou mám po rodičích. Dokonce mi koupila novou hůlku,“ vytáhl Neville hůlku a
ukázal ji Harrymu a Lence. „Třešňové dřevo a žíně jednorožce,“ oznámil hrdě
obvykle plachý chlapec.
„A jak bylo u
tebe, Lenko?“
„Jo. Taťka a já
jsme jeli do Švédska, hledat Chropotala Muchlorohého,“ odvětila. „Setkali jsme
se tam s tatínkovým přítelem, panem Scamanderem a jeho vnukem, Rolfem. Jsou to milí
lidé.“
„Ehm… našli jste
toho Chropotala?“ zeptal se Harry.
„Ne, ale rádi se
schovávají.“ Harry a Neville si vyměnili pohledy. Byli zvyklí na Lenčiny
podivné řeči, jako byla tahle.
Obrátili se jako
jeden muž, když se dveře do jejich kupé otevřely a vešel zamračený Ron a
Hermiona jen krok za ním.
„Co se stalo?“ zeptal
se Neville.
„Malfoy,“
odpověděla Hermiona.
„Na setkání
prefektů se vychloubal, že jeho otec bude nový profesor Obrany. Jak to vypadá,
už o tom musí vědět celý vlak, protože nedokáže držet hubu,“ dodal Ron reptavě.
„Cože?!“ vyjekl nevěřícně
Neville.
„Ano, Neville.
Lucius Malfoy je náš nový profesor Obrany proti černé magii,“ ubezpečila ho
Hermiona.
„Ale… ale…,“
koktal Neville. „Byl… na ministerstvu…“
„Zase se mu podařilo
vyklouznout. Bastardovi,“ nadával Ron.
„Taťka to taky
vytiskl v Jinotaji,“ komentovala to Lenka. „Víte, Malfoy dal Popletalovi jako
vánoční dárek armádu Heliopatů,“ pronesla se vší vážností. „A někdy společně vaří
Goblinský koláč.“
Harry se kousal do
tváře, aby se nesmál nahlas. Zaznamenal, že dokonce i Hermiona vypadala, jako
kdyby se snažila nerozesmát. Ron měl v puse nacpanou pěst. Nevillovi se
podařil jen usmát.
Poté, co se
uklidnili, Hermiona to Nevillovi vysvětlila. „Harryho napadlo, že by bylo nejlepší,
kdyby Malfoy senior byl v Bradavicích, takže na něho budeme moci dohlížet.“
„Voldemort je
mrtvý, ale Bellatrix a další Smrtijed zůstali na svobodě. Všichni víme, že Malfoy
byl Voldemortova pravá ruka. Kdybychom ho nechali volně potulovat, mohl by spunktovat
něco nebezpečného,“ řekl Harry.
Nakonec Neville jeho
důvody přijal. „Takže Harry, zase obnovíme BA?“ zeptal se mladík.
Harry zamrkal. „Já
nevím. Ale už se nám podařilo zlikvidovat Umbridgeovou, že jo?“
„V BA jsem se
toho hodně naučil,“ přiznal Neville.
„Mně se taky Brumbálova armáda líbila, Harry,“ řekla Lenka a upírala na Harryho své stříbřité oči. „Mám ráda
společnost. Je pěkné mít kamarády.“
Harry na Lenku chvíli jenom zíral. I přes její podivínství ji měl rád. A byla to právě ona, kdo ho utěšoval
po Siriově smrti. Byla to dobrá kamarádka. Po chvilce mlčení pak řekl: „Dobře,
budu o tom přemýšlet, jo?“
***
<<<Kapitola 1<<<>>>Kapitola 3>>>
Děkuji za další kapču.
OdpovědětVymazatMinule jsem zapomněla napsat, že mám moc ráda i povídku Mulligan ten její název mi vždy vypadne („bála“ jsem se pobertů, naštěstí tam neotravovali, slupnuta už několikrát).
Ehm, dlouhý komentář na závěr? Slibuju, že se pokusím.
Jája
Mulligan, no jasně! :-D (Mezi námi, já Poberty taky moc nemusím.) ;-)
VymazatA komentář je samozřejmě čistě dobrovolný počin ? :)
Děkuji ti za tenhle.
Sice to muselo být nastíněné v minulé kapitola, ale úplně jsem zapomněla, že Harry je ještě student. Eh... Takže vztah student x učitel? Že se autorka nestydí, takhle nemravné myšlenky. :-D
OdpovědětVymazatKdy se vůbec v kapitole objeví Lucius? Pravděpodobně hned v další, co?
A taky mám dotaz, je pro děj důležité, že je ten barák opravený? Jen by mě mrzelo, že by se v tom autorka tak piplala a pak nevyužila naskytnuté příležitosti.
VymazatHele, ty šťouro! Jako by se ve fanfiction někdy řešil vztah student x učitel. A odkdy si Lucius dělá starosti s morálkou? :-D
VymazatLucius bude samozřejmě přítomen zahájení školního roku.
Netuším, do jaké míry je oprava domu důležitá, ale tahle kapitola měla samozřejmě především poukázat na to, že Harry už není malý brýlatý skrček v hadrech, ale cool frajer. Komprende? :-D
Díky za tvé komentáře.
Správně! Prohlídka, a rovnou s praktickou ukázkou využití... :-DD V tom případě bych chtěla být malá, nenápadná muška. Asi bych si poslintala nožičky. ;-)
OdpovědětVymazatDěkuji za tvůj komentík.
Jj, sem s Luciusem a pryč s morálkou ("toužebný výraz")... jak já se těším na hodiny OPČM :-) a myslím, že bude dost zajímavý sledovat celý vývoj jejich vztahu:-) a že ja tenhle vztah miluju ♥ děkuju zá kapitolu a těším se na další (páni, ještě nikdy jsem na žádným blogu nevydržela komentovat víc, jak jednu povídku, ae tenhle blog spamuju hrozně ráda:-D
OdpovědětVymazatJenny
A my tvoje spamíky vyloženě milujem. :-D Těší mě, že jsme ti mohly poskytnou takové povídky, že jsi s námi vydržela. Snad budeme mít štěstí na povídky i do budoucna.
VymazatA Lucius je prostě... best. :-D
Díky za komentík.
Číst komentáře a k tomu odpovědi hned po ránu, hm,hm, tedy v 11.14 hodin, no co dovolená, mě pobavily. Jenom si vrním při této povídce, a to se tady ještě neobjevil ani blonďatý bůh. Už se těším na jeho hodiny. Ano, Harry je tady opravdu frajer, jak vzhledově, tak povahově a hlavně je chytrý, žádný trotl, který nic neví a ani nechce vědět.
OdpovědětVymazatBobo
To je parádička, válet se v posteli skoro do oběda, a pak si dát oblíbené čteníčko. :-) Skoro bych ti záviděla, ale mě to taky brzo čeká.
VymazatJo, jo, jeho veličenstvo je netrpělivě očekáváno. :-D Sama se těším, až se to rozjede.
Díky za tvůj pohodičkový komentík.
Milujem staré barabizne a trochu mi je za starým temným domom smutno, ale chápem, že žiť v takom niečom na dlhšiu dobu musí byť nepohodlné, tak teda sa budem tešiť s Harrym aký má pekný dom:D Myslela som si, že starú Blackovú odpratal niekam do pivnice alebo do trezoru s nebezpečnými artefaktami.
OdpovědětVymazatLenku mám strašne rada a teším sa na Luciusa ♥
Ďakujem za kapitolu.
Staré domy mají své kouzlo, ale když jsou moc zanedbané, nedá se v nich trvale bydlet. Zapoj fantazii, já věřím, že zachovali starobylý ráz domu, moderna kouzelníkům nesvědčí. :-D A dovedeš si představit Walburgu, jak řvala vzteky, když ji přetírali? :-DDD
VymazatDěkuji za tvůj komentář.