16. února 2014

Mulligan - 26. (závěr)

Autor: Elpin
Překlad: Nade
Velké díky Charli, Kátě, Erumoice, Bobo, Anně, D de Bois ... atd. :-), Zuzaně, bacílkovi, kali, Jenny, Tessce, jednomu anonymkovi, ale také všem ostatním, kteří zde v průběhu povídky zanechali svou stopu. Lidičky, děláme to nejen pro vlastní pocit z dobře vykonané práce, ale především PRO VÁS. ;-)
Odkaz na začátek povídky >>> Mulligan 1

Tak miláčkové, tohle je poslední kapitola tohoto úžasného příběhu. Doufám, že se vám závěr bude líbit stejně, jako se vám líbila celá povídka. Strávila jsem nad ní celkem příjemné chvíle, i když někdy to bylo o nervy a na poslední chvíli. :-D

Pro ty, kteří se těší na další příběh: Teď si dám dva týdny oddech a pak, odhadem 9. Března 2014, přijdeme (tentokrát) společně s Jutaki s dalším překladem z angličtiny. Nám se ta povídka moc líbila, tak snad se máte na co těšit. Bližší informace s první kapitolou.

A teď si však užijte závěr…


Kapitola 26: Na věčné časy

Pohledy Luciuse a Harryho se setkaly, drobnými gesty hlavy a očí si vzájemně vyměnili důvody a úmysly. Zatímco Harry tiše žasnul, že ho stále dokáže přečíst, a tak dobře, Lord Malfoy se otočil ke svému synovi.

„Skvělý nápad, synu, proč Grangerovou společně s Weasleym nepozveš?“

„... Mám je pozvat ... na Manor?“ opakoval nechápavě Draco.

„Ano.“ Draco kývl a současně se snažil vzpamatovat, před svým odchodem se pak trochu podezíravě zahleděl na Harryho, jako kdyby něco provedl.

„Mudlorozená a Weasley ...?“ začal Harry. Lucius na něho ostře pohlédl, čímž mladšího muže překvapil.

„Mé vlastní předsudky stranou, jsou to tví přátelé a měli o tebe strach.“ Harry sklonil hlavu; z Luciusova tónu byl rozmrzelý a také nejistý, jak by měl reagovat na svého studenta, který se na něj zlobí. Prst pod bradou ho přinutil vzhlédnout. „Odpusť mi, byl jsem bez tebe příliš dlouho.“ Lucius vypadal opravdu zkroušeně.

„Zněl jsi …“, „jako ten starý Lucius.“ Poslední slova Harry spolkl. Lucius si povzdechl.

„Chci, aby náš vztah byl rovnocenný. Naše předchozí postavení, náš věk, na tom nezáleží, ale chvíli bude trvat, než se opět naučíme být spolu.“ Harry souhlasně přikývl. Věděl, že nebude schopen chovat se k tomu muži, jako by byl jeho student, ale i to, že to bude chtít nějaký čas, než si zvykne na starší verzi svého milence. Lucius přistoupil blíž, jako kdyby ho přitahovala neviditelná síla. Sklonil hlavu, aby si ukradl polibek, prostě tomu nedokázal odolat…

Další zaklepání na dveře ho zastavilo centimetr od Harryho úst.

„Ehm,“ odkašlal si Draco. Dostalo se mu dvou naštvaných pohledů. „Jsou tady Grangerová a Weasley. Nechal jsme je uvést do hlavního salonu v západním křídle.“ Což znamenalo, že skřítek hosty odvedl do největší, nejdražší a nejhrozivěji vyhlížející místnosti na Manoru, s gobelínem kompletního rodinného rodokmenu, podobným, avšak mnohem větším, než byl gobelín Blacků na Grimmauldově náměstí.

„Už jsi je informoval o Harryho návratu?“

„Eh, ne, nemám chuť být ve stejné místnosti, až si Grangerová ty zprávy vyslechne.“ S tím Draco zmizel, čímž za sebou zanechal lehce zmateného Luciuse a Harryho, který se snažil potlačit hihňání. Starší muž vzal svého milence za ruku a vedl si ho. Harry mu tu demonstraci vlastnictví dovolil, především proto, že mu způsobovala chvění v břiše. Znenadání si uvědomil, že se nemůže dočkat, až znovu uvidí své přátele, a také že je z nějakého důvodu pekelně nervózní.

XXX

Ron a Hermiona nervózně seděli na okraji neskutečně drahého nábytku, zvědavě a znepokojeně si prohlíželi velmi vysokou zeď proti nim, která byla kompletně pokrytá obřím gobelínem. Na samém vrcholu, hned vedle rodinného erbu, zářilo jméno Malfoy. Dracovo jméno se vyskytovalo někde v úrovni hlavy, takže tam zbýval prostor i pro spoustu dalších generací.

Když se otevřely dveře, Ron i Hermiona společně prudce otočili hlavu. Zírali, jak dovnitř energicky vchází Lucius Malfoy, s Harrym.

„Harry!“ vykřikla Hermiona jako první, aniž by si všimla, že se dvojice drží za ruce. Vrhla se vpřed a uchvátila svého přítele do divokého objetí. Harry nejdřív ztuhl, ale pak jí objetí z celého srdce vrátil. V okamžiku, kdy ho Hermiona pustila, zahrnula ho otázkami: „Kde jsi byl? Kdy ses vrátil? Proč jsi na Malfoy Manor? Jak jsi nás mohl takhle opustit, aniž bys nám cokoli řekl?!“

„Zpomal, Miono,“ zaprosil Harry. Přes rameno se ohlédl na Rona, který zůstal v opatrné vzdálenosti. Aspoň Harrymu kývl na pozdrav, přičemž stále dohlížel na Luciuse. „Co kdybychom se všichni posadili, a já to vysvětlím?“

„Dobře,“ souhlasila Hermiona. „Ale kde je Draco?“ Všichni Harryho přátelé o jejich vztahu věděli, i když ne všichni (čtěte Ron) tím byli příliš nadšení. Nicméně všichni to přijali.

„Eh, je někde poblíž,“ řekl vyhýbavě Harry a podíval se na Luciuse.

„Posaďte se,“ vyzval je Lord Malfoy, což tři Nebelvíry popohnalo, aby se usadili. Ron a Hermiona na jednu pohovku, a Harry se usadil s Luciusem na druhou, mezi nimi byl jen zdobený starožitný stůl.

„Nejdřív bych měl asi říct, že Draco a já jsme se rozešli,“ vyhrkl Harry radši hned, než ztratí nervy.

„Ty jsi ho nechal?“ Ronova první slova, která pronesl, obsahovala zřejmou naději.

„Ne …“

„To je ten důvod, proč jsi odešel, je to tak?“ přerušila ho soucitně Hermiona a každým coulem působila jako znepokojená matka. „Chtěl jsi být sám.“

„No, ne tak docela …“

„Jestli ti ta fretka ublížila …“

„Rone!“ napomenula ho Hermiona, koukla na svého manžela a loupnutím pohledu upozornila na Luciusovu přítomnost. Ron zabručel a založil si ruce na prsou.

„Možná byste si oba měli vyslechnout, co vám chce Harry říct,“ navrhl Lucius. Dvojice unisono zamrkala, když muž použil Harryho křestní jméno. Hermiona se vzpamatovala jako první.

„Samozřejmě, Harry, jen do toho.“ Harry se pohledem střetl s Luciusem a pak začal pomalu vyprávět svůj příběh, počínaje rozchodem a přípravou své cesty napříč - nebo spíše nazpátek - časem. Lucius musel své hosty nesčetněkrát požádat o klid, zejména Hermionu, která se zřejmě ke konci musela kousat do jazyka, aby se neustále nevyptávala. Harry pár detailů vynechal, o Snapovi a své matce, o některých svých vlastních nedbalostech (tím se vyhnul zaručeného hněvu Hermiony), ale vyprávěl jim, jak se přes tu záležitost s Dracem dostal a jak se zamiloval do Luciuse (opět vynechal, kam až zašli ve vztahu profesor a student). Nakonec jim objasnil vše o Voldemortovi, Obraceči času a Luciusově špionážní práci.

Ron a Hermiona zůstali znova s pusou dokořán. Hermiona se váhavě pokusila promluvit, a v tu chvíli měla v obličeji ten samý soucitný výraz, jako předtím. Harry by klidně mohl hádat, co bude následovat.

„Harry,“ řekla opatrně. „Nemyslíš, že si tím třeba jen nahrazuješ …“

„Chápu tvé obavy,“ přerušil ji Harry, bez obtíží nasadil svůj profesorský tón, ale reakce svých přátel si nevšímal. „Vždycky budu mít Draca rád, jako přítele, ale Lucius není jako on. Zamiloval jsem se do něho za úplně jiných okolností. A ještě před tím, než o tom začneš: Vím, že tento Lucius Malfoy není ten samý, ale je blíž k tomu, kterého jsem poznal jako svého studenta, než ten, kterého jste poznali vy dva.“ Harry si nemohl pomoct a otočil hlavu, aby se při svých posledních slovech na toto téma díval svému milenci do očí: „Kromě toho vím, že tohoto Luciuse si bez obtíží zamilujete.“ Pouze Lucius tak koutkem oka zachytil, jak si jeho hosté vyměnili šokované pohledy. Srdečně je oslovil.

„Oba jste vítáni navštěvovat Harryho tak často, jak budete chtít, abyste se ujistili, že jsem vašemu hrdinovi neudělal nic zlotřilého. Draco sem bude s největší pravděpodobností docházet stejně často. Ale nyní, Harry a já potřebujeme chvíli klidu, abychom prodiskutovali pár věcí.“ Hermiona ten vyhazov neochotně akceptovala a po rozvláčném rozloučení odtáhla Rona ke krbu.

Harry a Lucius zůstali ve vstupní hale a dívali se na sebe, na rtech mladšího muže pohrával malý úsměv.

„Mluvíš, jako by bylo předem dané, že se sem nastěhuju.“ Lucius se ušklíbl a pak si Harryho bleskurychle, jako by byl zlatonka, přitáhl k sobě a pevně menšího muže sevřel.

„Obávám se, že v okamžiku, kdy tvá noha vstoupila na mé panství, byl jsi můj a jen můj.“ Harry se při těch slovech zachvěl, cítil vzrušení, než se mu vrátila pomstychtivost.

„Neměli bychom, jak jsem se domníval, na to jít pomaleji?“ řekl bez valného nadšení. „No vždyť víš, nejdřív si promluvit?“

„S ohledem na to, jak velký problém bylo dostat tě poprvé do postele,“ protáhl Lucius, „příliš se na mluvení necítím,“ zavrčel nakonec, přitiskl se blíž a ukázal Harrymu, co má v úmyslu. Po pravdě řečeno se Lucius vzrušil, už když slyšel Harryho profesorský tón. Hrozilo, že ho převálcují vzpomínky, takže hosty téměř vyhodil, aniž by se náležitě rozloučil. Ke zdvořilosti ho donutilo jen jeho zmijozelské sebeovládání. Harry zasténal a zabořil obličej do prohlubně mužova krku.

„Kdybys to udělal hned napoprvé, nemyslím, že bych vydržel tak dlouho.“ Náhle si uvědomil, že má přímo před očima tu velmi bledou, delikátní a hřejivou kůži. Začal ji sát a líbat jako člověk umírající žízní, potěšený každým bezdechým zasténáním, které jeho milenec vypustil.

Najednou bylo celé Harryho tělo sevřeno pevněji a v uších mu zaznělo lupnutí. Vzhlédl a zjistil, že je ve velké ložnici. Lucius mávl rukou, svíčky vzplály a plynule se vznášely vzduchem. Harry se ocitl v zelených pokrývkách na posteli, která vypadala dost luxusně pro krále, a choť nebo dvě. Zelené oči, dokonale ladící s místností, vyhledaly ty šedé, které zářily očekáváním a touhou. Harry si nedokázal představit, co by dělal, kdyby byl od Luciuse na dvacet sedm let oddělen. Ta myšlenka mu brala dech a trochu naháněla strach z toho, co by Lucius mohl udělat, ale takový ten příjemný strach, jako když letěl plnou rychlostí k zemi.

„Dovolíš mi,“ zašeptal Lucius, naklonil se a přitiskl tvář k Harryho hlavě, vdechoval vůni, „vzít si tě, potěšit tě, líbat, ochutnat, dotýkat se ...“ a políbil čelo svého milence, jeho ušní boltec a pokračoval dolů na Harryho krk, „mít tě celého ...?“ Harry naklonil hlavu na stranu, odhalil krk a slastí přivřel oči.

„Ano, vezmi si mě,“ zasyčel. Po tom všem, o čem Harry věděl, že Lucius za všechny ty roky prošel, neváhal a nechal muže dělat si, co chce, ačkoliv měl své vlastní choutky. Tentokrát však přenechal veškerou aktivitu Luciusovi, snad podvědomě jako druh omluvy za to, že kvůli němu čekal tak dlouho, i když to nebyla přímo Harryho chyba.

„Ano,“ vydechl Lucius zpátky, jeho hbité ruce Harryho efektivně zbavily šatů a nechaly je nedbale spadnout na podlahu. Nad trenkami se Lucius ušklíbl, mávl hůlkou, přičemž s ní pohnul tak rychle, že to Harry stěží zaregistroval, a kozlem roztrhal poslední protivný kus oděvu na cáry, takže Harry zůstal nahý a jeho kůže zazářila v měkkém světle svíček. Na jeho stehně byla krev, která na něj prosákla, když klečel vedle Jamese, aby se pokusil zastavit krvácení. Obličej a ruce měl také špinavé z toho, jak ležel ve Voldemortově vězení, Merlin ví jak dlouho, v bezvědomí.

„Koupel,“ prohlásil stále plně oblečený Lucius a natáhl k němu ruku. Harry ji uchopil, a když vstoupili do koupelny, pokud něco tak velkého může mít tak prostý název, měl pocit, že se dostal mnohem dál do minulosti, než kdy byl. Římané by zcela jistě také postavili něco tak dech beroucího, jako to, v čem se Harry právě ocitl.

Místnost byla očividně v magickém prostoru, protože ve starém domě by určitě nemohla být umístěna tak velká vodní nádrž, zvlášť ne ve druhém patře. Všude kolem stály velké kamenné sloupy, kromě místa vepředu, kde vedly schody do tyrkysové hlubiny. Z vody stoupla pára a voněla po něčem, co Harry nedokázal identifikovat. Na boku byla kamenná chodba do další místnosti, ve které byly sprchy a další moderní vybavení. Mezi sloupy a po stranách schodů, stály sochy a velké rostliny, které místnosti dodávaly venkovní atmosféru a vůni. Také tam stála bílá pohovka, na které mohli lidé relaxovat, a skleněný stůl se sklenicemi a karafou jakési růžové vody. Další vyšší stolek, s velkými, nadýchanými ručníky, stál u schodů.

„To je úžasné,“ uzavřel Harry, když si prohlédl i krásné dlaždice a mozaikové obrazy na stropě.

„Tohle je pýcha a potěšení Lorda Malfoye, tajné místo, kde je možné zbavit se všeho napětí uplynulého dne,“ zamumlal Lucius, když zezadu přistoupil k Harrymu, namísto místností byl zaujatý jeho tělem, každým jeho nahým centimetrem. „Dokonce ani Draco o tom neví, jinak by tu byl celý den.“ Harrymu uniklo krátké zasmání. „Tady jsem byl schopen nechat všechno jít a myslet na tebe bez obav, že by mě někdo viděl a mohl číst mé myšlenky nebo výrazy ...“ Harry se otočil a spatřil Luciuse stát tak blízko.

„Je mi líto, čím jsi musel projít.“ zašeptal.

„Není to tvá vina,“ připomněl mu Lucius. „Běž do vody.“ Harry se otočil a zadíval se do příjemné bazénu. Přešel k němu a dolů po schodech, a v okamžiku, kdy se jeho prsty ponořily, cítil uklidňující účinky vody. Když se dostal na dno, měl vodu do výše pasu, ale mohl by se vsadit, že na druhém konci by se dostal hlouběji. Ohlédl se a svůj zrak upřel na svého svlékajícího se milence. Luciusův pečlivý způsob v Harrym vyvolal přání, aby muž ze sebe oblečení prostě strhal. Lucius sledoval Harryho reakci s tichým potěšením, protože věděl, že pro jeho starého profesora by starší tělo neměl být problém.

Jakmile se svlékl, každý kousek oblečení byl jemně položen přes pohovku, vstoupil do vody. Obklopil ho známý pocit klidu, tentokrát se k němu však přidalo vzrušení z Harryho blízkosti, takže se cítil víc probuzený, než byl od svého posledního souboje.

Natáhl ruku a něco zamumlal. Z malé misky, ležící u jednoho ze sloupů, mu do ruky přiletěla velká přírodní houba. „Pojď sem,“ řekl, a když ho Harry následoval, ustupoval, dokud nenašel kamennou lavičku, která lemovala celý bazén. Byla dost široká, aby se na ni posadil a roztáhl nohy. Harry dal na jeho pobídku a posadil se zády k Luciusovi.

Když ho Lucius začal omývat, Harryho oči se znovu zavřely. Bylo jasné, že umřel a dostal se do ráje. Luciusův tvrdý penis cítil proti svému zadku, ale potlačil vzrušení a místo toho se ponořil do účinků vody.

„Je něco, na co by ses chtěl zeptat?“ otázal se tiše Lucius. „Na to, co se stalo mezi tím, kdy jsi tenkrát odešel a tvým nynějším návratem? Odpovím na všechny tvé dotazy.“ Harry usilovně přemýšlel, pak Luciuse prostě požádal, aby mu vyprávěl svůj příběh, a tak to muž udělal. Harry nechal slova a obrazy, aby proudily kolem něho, zatímco byl uctíván; bylo s ním zacházeno tak jemně, jako kdyby byl relikvií z minulosti. Příjemná atmosféra zmírňovala bolest z Luciusových temnějších zkušeností, ani jeden se v nich příliš nešťoural, ale přesto Harry cítil ze svého milence smutek z dlouhého čekání.

Lucius mu vyprávěl o své roli Lorda Malfoye a Harry postupně docházel k pochopení složitostí, jak být silná politická síla, pravá ruka kontroverzního temného kouzelníka a zvěd vůdce strany světla, a to vše současně. Když Luciusův příběh dospěl ke konci, byl Harry otočen a obkročmo posazen na vyššího muže, šedé oči si ho soustředěně prohlížely.

„Doufám, že si nemyslíš, že tě tím vším tady chci zmanipulovat.“ Harry svraštil obočí, protože to hned nepochopil.

„Máš na mysli tu uklidňující vodu? Myslíš, že bych se na tebe zlobil?“

„Myslím, že jsi ta morálně nejčistší osoba, kterou znám, tak jak bys nemohl mít námitky proti některým věcem, které jsem udělat?“ Harry zavrtěl hlavou, zvedl ruce a sevřel Luciusova ramena.

„Všichni jsme udělali věci, na které nejsme pyšní. Jak si můžeš myslet, že profesor, který spí se svým studentem, je morálně nejčistší osoba?“ Harry byl ohromený, že ještě stále dokáže souvisle mluvit, když v tom bylo zapojeno tolik nahé kůže.

„Oh, ale pracoval v můj prospěch, takže se to nepočítá,“ ušklíbl se Lucius. Harry smutně zavrtěl hlavou, usmál se na svého milence, a ten úsměv ještě více prohloubil, když mu Lucius úsměv oplatil.

„Jsi sexy, když se usmíváš,“ oznámil mu Harry. „A já si myslím, že oba o naší minulosti víme dost na to, abychom to nechali být.“ Naklonil se, nad mírným překvapením v Luciusových očích se v duchu ušklíbl, a políbil ho. Dech se mu zadrhl, když se kolem něho ovinuly Luciusovy silné paže. Muž znenadání vstal a menšího muže zvedl sebou. Harry automaticky obtočil nohy kolem Luciusova pasu.

„Teď tě musím mít,“ prohlásil Lucius a Harry si pomyslel, „konečně, dost mluvení.“ Lord Malfoy svého milence rovnou vynesl z bazénu, z vysokého stolku popadl svou hůlku a vrátil se do hlavní ložnice, kde Harryho položil na hedvábné přikrývky, třpytivé zelené od toho dne, kdy se Lucius do této místnosti přistěhoval. Avšak nikoli Zmijozelsky zelené, ale smaragdové ...

„Nezapomeň, co jsi mi slíbil,“ vydechl Harry a natáhl se po druhém muži. „Snaha potěšit mě nebo něco takového, stejně jako předtím.“ Lucius se ušklíbl a nejdřív použil sušící kouzlo, než se na svého milence položil a pohnul se proti němu. Jejich zcela očištěnou a svěže vonící kůži mezi nimi vnímal jako nebe s pekelným žárem. Když se jejich rty silně přitiskly, vzájemně si vydechli do úst.

Zdálo se, že v Luciusově mysli vítězí jen jedna myšlenka, jako kdyby Lord Malfoy propadl pouze jedinému základnímu instinktu: „Mám ho, mám ho, mám ho." Ale úplnou kontrolu neztratil. S ohledem na svou bezmeznou touhu, byl celkem vzato velmi trpělivý. Dal si načas, aby se ujistil, že Harryho přátelé vědí o tom, že je v bezpečí, aby Harryho omyl, aby si o všem promluvili. Jistě, jednou nebo dvakrát byl blízko tomu, aby se na něho vrhnul, podobně jako při té scéně ve vstupní hale, ale svou sebekontrolu si nakonec udržel. Nyní ji znovu ztrácel, ale tentokrát mu to bylo jedno.

„Chci tě,“ vydechl Lucius, když si jazykem prorazil cestičku do Harryho ucha, současně vzal do ruky jeho tvrdý penis a mámil ze svého milence jedno sténání za druhým. Dvacet sedm let a pokaždé, když jsem cítil rozkoš, představoval jsem si, že jsi to ty. Jenom ty jsi pro mě byl skutečný.“

„Ano!“ Harry zalapal po dechu, když si Luciusovy prsty našly cestu pod jeho penis. „Oh, už mi to udělej!“

„Rozhodně,“ zavrčel Lucius a přinutil se, aby svého milence správně připravil. „Tím si můžeš být jistý.“ Na své prsty a penis použil mazací kouzlo, přes rameno odhodil svou hůlku, pro tuto noc s magií skončil. Teď už to byli jen oni dva.

Harry si byl jistý, že Lucius musel od posledně vyrůst i na jiných místech, ale možná to byla jen jeho představivost. Když do něho Lucius vstoupil, cítil teplo i chlad, oheň i dokonalý mír.

„Víc, rychle, tvrdě,“ byla jediná slova, co vypustil, přičemž se k muži přitiskl a přitáhl si ho pro další vlhké polibky. Zvedl nohy, Lucius si je okamžitě položil na ramena a ohnul Harryho téměř dvojnásobně.

Lepší úhel způsobil, že oba zalapali po dechu a během chvíle se zpotili, protože Luciusův pravidelný, neúprosný rytmus, hnal Harryho do nových výšin rozkoše. V Harryho mysli to trvalo snad nekonečně, později si však vzpomínal, že ve skutečnosti přišel dlouho předtím, než Lucius, ale pocit cítit ho uvnitř byl sám o sobě příliš dobrý.

Když se Luciusova kontrola roztříštila a on dosáhl svého vyvrcholení, Harryho jméno prakticky zakřičel. Jen tohle stačilo, aby Harry znovu téměř ztvrdl, ale brzy byl příliš otupělý na to, aby udělal něco víc, než zamumlal přání dobré noci. Vzájemně se pak k sobě přitiskli, jako by se podvědomě báli, že kterýkoliv z nich může každým okamžikem zmizet.

XXX

Ráno přišlo s ostrým přívalem čerstvého vzduchu a slunečního světla, které zahřívalo Harryho tvář. Otevřel oči do nádherné ložnice a cítil se absolutně spokojeně a neuvěřitelně lehce, jako na obláčku. Protáhl se, rozhlédl se po Luciusovi a se širokým úsměvem si uvědomil, že blonďák je stále s ním v posteli, jen se v noci odkulil. Nebylo pochyb o tom, že si za všechny ty roky zvykl spát sám.

Harry si blonďatou hlavu dost dlouho prohlížel, než si uvědomil, že po tom všem, co viděl a slyšel, jak od Brumbála, tak od Lucius samotného, je už do tohoto Luciuse hluboce zamilovaný. Ten muž byl opravdu úžasný ...

Harry zaslechl měkké zaťukání a otočil se k oknu, kde venku za oknem spatřil sedící sovu. Vstal - při pomyšlení, že si nemusí dělat starosti o Luciuse, jestli se proplíží dolů dřív, než začne vyučování, se cítil svobodně - a přešel k oknu, aniž by se obtěžoval s oblékáním. Sova přinesla dopis adresovaný Harrymu, s Hermioniným rukopisem.


Milý Harry,

Doufám, že jsi v pořádku, a že jste si ty a Lucius o všem pořádně promluvili. Upřímně ti přeji hodně štěstí. Doufám, že je tu možnost, že bych později v tomto týdnu přišla? A Ron také, pokud slíbí, že se bude chovat slušně? Minulou noc jsem dostala dopis od Draca. Setkali jsme se a on mi vysvětlil, jak mu bylo líto, co se mezi vámi stalo, ale že doufal, že byste mohli být přátelé. Myslím, že si se k němu zachoval opravdu skvěle, Harry.

Nyní k pravému důvodu mého dopisu. Museli jsme Weasleyovým říct o tvém návratu, ale nic dalšího. Udržíme to striktně v rámci rodiny, ale když jsme jim o tom říkali, tak mě něco napadlo: zbytek kouzelnického světa neví, kde jsi Harry ... Možná byste si chtěli, ty a Lucius, udělat poněkud delší dovolenou, jestli mi rozumíš?

Pošli mi sovu, nebo přijď do Doupěte a promluvíme si!

Hermiona


Harry si dopis přečetl a vycítil možnosti, které se před ním otvíraly. Po tváři se mu rozšířil poťouchlý úsměv. Tohle byla jeho šance.

Rozběhl se k posteli a skočil na ni, čímž zprudka probudil Luciuse. Muž zamrkal a zaměřil se na Harryho, který tam dřepěl jako skřet, který má skutečně velmi zřejmé úmysly.

„Co jsi provedl?“ zeptal se Lucius zvědavě. Harry se usmál.

„Chtěl bych, abys mě vzal pryč ... ze země.“

XXX

Denní věštec:

Titulní strana: Jeden rok od zmizení Harryho Pottera - lidé se v upomínku shromažďují v Godrikově Dole, od Rity Holoubkové.

Společenské stránky: Lucius Malfoy si po cestě světem zřizuje trvalé bydliště ve Francii - pověsti o svatbě s neznámou nevěstou.

Exkluzivně: Úvahy Draca Malfoye nad četnými skandály. Skutečně dal "kopačky" ministrovu synovi? Žhavé detaily od muže samotného o jeho rychle se rozvíjejícím životě.

XXX

Harry si četl noviny s malým úsměvem, který se po tomto posledním roce, stráveném se svým milencem, prvním roce úplného štěstí, nenarušeném Temnými pány, cestováním v čase, nebo čímkoliv jiným, stal jeho obchodní značkou. Na jeho rameno se připlížila ruka a začala mu třít krk a záda. Povzdechl si, odložil noviny a zaklonil hlavu, aby vidět na Luciuse, který stál nad ním.

„Neměl bys číst takový odpad.“

„Tvůj syn poskytl další rozhovor,“ odpověděl Harry.

„Když slídí za novými aférami, je to tvůj přítel, ne můj syn,“ odsekl Lucius bez jakékoli vřelosti.Doufejme, že na svatbě se bude ovládat. Nebudou tam žádné ženy nebo muži, kteří by ho už neznali.“ Harry se ušklíbl, líbila se mu myšlenka na Draca, který bude pro jednou odmítnutý.

„A co ta rozlučka se svobodou, kterou pro nás pořádá s místními obyvateli?“

„Počne linii u mudlů ... myslím,“ řekl Lucius a zamračil se. Harry se zasmál jeho mírně ustaranému pohledu.

„Jsem si jistý, že nakonec někoho najde, někoho, koho nedokáže nechat jít.“ Luciusovy oči změkly, tak jako vždycky, když se na Harryho díval a z celého okolního světa viděl jen jeho.

„Příhodný konec jak pro něj, tak pro všechny Malfoye.“

„Neuslyšíš, že bych si stěžoval.“ Harry zavřel oči, když se Lucius sklonil a na jeho pootevřené rty vtiskl ty nejměkčí polibky. Když je otevřel, viděl Luciuse velmi blízko, jeho pohled byl pevný a intenzivní ... takový, jaký byl vždycky, když se na Harryho díval a z celého okolního světa viděl jen jeho ... na věčné časy.


KONEC



ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

30 komentářů:

  1. Tak tohle byl nádherný závěr naprosto skvělé povídky:-) Tenhle pár prostě miluju...a je víc než jasné, že se tahle povídka stala jednou z mých nejoblíbenějších, tudíž se k ní budu také s radostí vracet:-) Tímto děkuju autorce za úžasný nápad a samozřejmě také Tobě a Jutaki za překlad:-) Moc se těším na novou povídku, pro kterou jste se rozhodly a kterou budu moct zase spamovat svými komentáři:-D

    Jenny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já právě taky zbožňuji tohle párování, proto jsem taky hledala takovou povídku. No a tahle se mi moc líbila. Moc jich není, a těch pěkných a hlavně DOKONČENÝCH, je opravdu poskrovnu.
      Je pravda, že ta příští povídka bude ve spolupráci. Jutaki na ni dostala svolení a dohodly jsme se, že jí budu s překladem pomáhat (na střídačku, když nebude stíhat, a tak...) a hlavně budu betovat.
      Doufám, že se povídka bude líbit a těšíme se na spamíky.

      Vymazat
  2. Díky za tenhle úžasný překlad!

    Sung

    OdpovědětVymazat
  3. Já tuhle dvojici miluji, ale mám raději, když je Malfoy "starý" než mladý, to je takový více zkaženější :-) i když tady byl až nějaký moc hodný na můj vkus. Hezká povídka, ale na Vábení moci nemá !!!!
    Mám jednu oblíbenou povídku s touto dvojicí, kdyby si to chtěl někdo přečíst nebo ještě lépe přímo přeložit, bylo by to super:
    https://www.fanfiction.net/s/5091014/1/Unexpected-Things
    Bobo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zlý a zkažený Lucius, to je prostě neodolatelná výzva, to chápu. Jsem ráda, že se ti povídka líbila, a pochvala mé vlastní tvorby mě, samozřejmě, hřeje stonásobně. Děkuji. ;-)
      Na ten tvůj odkaz jsem jukla... No, jukla, už to mám přelouskané. :-D
      Moc pěkné. Zkusím kontaktovat autorku a třeba se to povede. Drž mi palečky.

      Vymazat
  4. Děkuju, děkuju, děkuju. Po Red Hills další skvělý překlad úžasné povídky. Děkuju, že pro nás překládáš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za uznání, protože se to fakt snažím neodfláknout. I když někdy je to makačka na bednu. :-D

      Vymazat
  5. Krásná povídka. Opravdu jsem si ji celou moc užila. Budu si muset po téhle zkušenosti pořídit větší zásobu kapesníků a čokolády :-D ale bude to stát za to :-D zbožňuji povídky,které se tady tak nádherně čtou. Děkuji :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čokolády není nikdy dost. :-D Uvidíme, jestli ji budeš potřebovat i u další povídky. Vynasnažíme se, abychom si udržely slušné renomé.
      Děkuji za tvou podporu. ;-)

      Vymazat
  6. Děkuji za tvůj překlad. Na začátku jsem tomu moc nevěřila, ale pak mě to chytlo a nakonec se mi moc líbila. Jen by mě zajímalo, jak to nakonec dopadlo s Dracem.. Budu se moc těšit na tvůj další překlad a doufám, že to bude taky tak skvělá povídka jako byla tahle a Red Hills...Díky moc tobě, autorce a všem, kteří se na tomto díle podíleli, bylo to skvělé....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle znám. Ale už mám tu zkušenost, že povídky, které jsou chytlavé hned od začátku, postupem času ztratí dech, nebo nejsou dokončené. To už raději ty pomalejší rozjezdy. Jak to dopadlo z Dracem, je bohužel ponecháno na fantazii čtenářů.
      Jutaki a já doufáme, že další povídka se vám bude líbit, tak jako nám.
      Díky za tvé komentíky, těším se na příště.

      Vymazat
  7. To bol veľmi krásny koniec. Takého Luciusa zbožňujem. Celkom by ma zaujímalo kto si nakoniec Draca naozaj ziska tak, že s ním bude chcieť zostať celý zvyšok života. Ďakujem za úžasný preklad a teším sa na ďalšiu poviedku:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle byl opravdu šťastný konec. Líbilo se mi, že dali na nápad Hermiony a prostě se z Británie vypařili. Prostě změnit prostředí a znovu začít na neutrální půdě. To budou všichni čučet, až se proflákne, s kým se Lucius Malfoy oženil! :-D O Dracovi se bohužel nic víc nedozvíme, ale já se o něho nebojím... ;-)
      Děkuji za tvé komentáře a chválu. Doufám, že plánovaná povídka se ti bude líbit.

      Vymazat
  8. AAAAAAch áno! Na toto sa vyplatilo čakať. Musím povedať, že už po predchádzajúcej kapitolke som sa dostala do hladiny Alfa a vydržalo mi to celý víkend - taký krásne blažený a pokojný stav, keď by ma nevytočil v práci žiaden kretén, nech by čo robil :D A ten koniec! No proste nádhera. Toto bol jeden z najkrajších príbehov s Luciusom a Harrym. Trochu tam síce špatil Volďák, ale ten náboj, to postupné zamilovávanie sa... no proste špica. Ďakujem za preklad a ak bude aj nasledujúci príbeh podobný, už sa ho neviem dočkať! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že jsi se dostala do pohody. Jo, občas je naprosto super být "nenasratelný". Dost to kazí náladu těm, co se vyžívají v prudění. :-D
      Jsem moc ráda, že se to povídka líbila, a to víš, bez Volďáka by to nemělo tu správnou šťávu.
      Taky se těším, co na nový příběh budete říkat. No... Každá povídka je trochu jiná, tak doufám, že nezklame, nebo snad dokonce mile překvapí. Uvidíme.
      Děkuji za tvé komentáře, cením si jich. ;-)

      Vymazat
  9. Úplně se roztékám blahem...Po setkání s přáteli,které jsme si naštěstí rychle odbyli,jsme se přesunuli k tomu nejočekávanějšímu,jejich konečné přivítání,ňamy :).I když mladší Lucius byl příjemnou změnou,na konci je to tenhle Lucius,kterého tak zbožňuju.Moc sem si povídku užila a všechna čest skvělé překladatelce.
    Děkuji Nade,budu se těšit na další dílko,které nám předložíš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucius je docela rychle vypakoval, což bylo fajn. Naštěstí není Hermiona pitomá a pochopila... A máš pravdu, ten vyzrálý, lstivý, protřelý a smrtelně nebezpečný Lucius je prostě BEST!
      Děkuji za projevené uznání, teď se roztékám blahem zase já. :-D

      Vymazat
  10. Ďakujem za poviedku :) ten koniec bol úžasný :) teším sa zas na nejakú ďalšiu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář a pochvalu. Snad do budoucna nezklameme. :-)

      Vymazat
  11. Málem jsem zapomněla napsat komentář, ale to i z části, protože vůbec nevím, co psát. Přijde mi to takové utnuté, nejspíše proto, že bych si ráda ještě chvíli tuhle povídku užívala, tak jsem rozmrzelá z jejího konce.
    Co říct - byla to skvělá povídka. Až na Harryho mluvu u sexu, tady mi to přišlo ještě nevhodnější (takhle mluvit před "starým" Luciem!), ale jinak jsem si čtení skutečně užila.
    Ještě jednou - a bohužel naposledy, co se týče mulliganu - děkuji za překlad. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsi sama, kdo by přivítal více detailů, a ani by nemusely být pikantní. :-)
      Co se týče Harryho keců, v téhle kapitole jsem ten jeho projev opravdu hodně, hodně zmírnila a stejně... :D Mě obecně připadalo divné, že mu ani nepřijde blbé se takhle vulgárně vyjadřovat před jemným aristokratickým mladíkem, navíc ještě v minulosti, kdy mládež měla občas ještě jakési vychování. Ale takhle ho autorka stvořila a ani sám Lucius neměl výhrady, tak co s tím nadělám. :-D Naštěstí toho nebylo tolik, takže se to trochu vsáklo.
      Celkově se však povídka vyvedla a já jsem nadšená, že se mi ji podařilo úspěšně přeložit.
      Díky za tvé postřehy a komentáře.

      Vymazat
  12. Konečne som sa dostala k tým, posledným dvom kapitolám. Skončilo to pekne, najviac bodov v poslednej kapitole by som dala Hermione, pretože mala parádny nápad...D Harry bol trochu buran, alebo taký šťastný, alebo taký odviazaný, neviem a je to jedno. :DD Starší Lucius je to pravé, čo sa mi páči. Nikdy som nečítala podobný pairing (nejako ma to nezaujalo), ale tu neľutijem. Pobavila som sa. Veľmi pekne ďakujem za preklad!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hermiona opět projevila, že má mozek a nebojí se ho použít. :-D A Lucius, takový jak ho známe, je prostě to pravé ořechové. Já osobně mám tenhle pairing moc ráda, protože mi připadá ... nejžhavější? :-D No, uznej, Lucius Malfoy je dokonalý prototyp lamače srdcí. Krásný, tajemný, chladný i vášnivý, ale hlavně ... strašně zkažený. No prostě muž snů... ale rozhodně jen snů. Ne, že bych něco takového chtěla mít doma. To probůh ani za zlaté prase! :-DD
      Jsem ráda, že se ti povídky líbila a děkuji za tvou podporu.

      Vymazat
  13. Děkuji za čas, který jsi strávila u překladu... skvělá povídka :).
    mariaa

    OdpovědětVymazat
  14. Moc díky za překlad nádherné povídky, už dlouho jsem si čtení neužila tak jako u téhle povídky. Na vaší stránku jsem narazila nedávno a po přečtení téhle povídky jsem si ji uložila do záložek. Už se nemůžu dočkat až se pustím do další přeložené povídky. Martina

    OdpovědětVymazat
  15. Túto poviedku som prečítala doslova jedným dychom. Nade, veľmi ti ďakujem, že si pre nás preložila toto skvostné dielo. Elpin má jednoducho úžasnú fantáziu. Kúzelný príbeh s krásnym koncom. Klaniam sa tak ako prekladateľke tak i autorke :) ♥
    Sonka

    OdpovědětVymazat
  16. Po dlouhé době jsem si přečetla tuto povídku :) Ačkoliv preferuji více Vábení moci, tak tahle povídka má určitě své jedinečné a výjimečné kouzlo :) Nádherná práce, strašně se mi líbí ta myšlenka "věčné a životní" lásky, je krásné v něco takového věřit! :) Děkuji za překlad povídky a za krásné strávené chvíle při jejím čtení :)
    Lu

    OdpovědětVymazat
  17. Skvělá povídka, přečetla jsem jedním dechem. Nejsympatičtější Lucius, co znám. :)

    OdpovědětVymazat
  18. Karin moc pěkné moc dík za perfektní překlad.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)