Do svítání (ItaSasu)

DO SVÍTÁNÍ (autor Jutaki)

UPOZORNĚNÍ: Čtěte pomalu! Jednotlivé věty na sebe minimálně navazují!

Pohled na zavřené okno o kterém ví, že skrývá oblohu...

Sasuke pomalu zvedné své tělo aby se očistil od bolestivých myšlenek...

Until the Daybreak

(Až do svítání)

Otevře okno a věnuje malou pozornost chladnému podzimnímu vzduchu...

Nechává vychladnout své horké tělo...

"..."

Sasuke je uvolněný a v klidu vdechuje vzduch...

Tahle noc je jiná než ostatní...

Od teď nebude žít jen pro pomstu...

Ale...

"Co jsem to udělal?"...

Teplo, které člověk při tom cítí je pro něj neznámé...

Nerad ztrácí kontrolu a ten pocit při tom je mu tak neznámý...

"Jsem co jsem..."

Důvěřoval mu, líbal ho na rty a Itachi ho hladil po tváři...

"Zajímalo by mě kolik času už uběhlo..."

Sasukeho tělo se začalo chvět díky studenému vzduchu...

"Sasuke..."

"..."

Když na něj pohlédl znovu propadl kouzlu jeho temných očí...

"..."

Jejich oči se do sebe navzájem vpíjejí...

"Sasuke..." pošeptá Itachi...

Dívlal se do jeho očí a přitom se nemohl ani pohnout...

Sasuke pootevřel své rty a začal mělce a zrychleně dýchat...

Itachi natáhl své prsty směrek k Sasukemu, ale zastavily se bez dotyku...

Jako by chtěl rozbýt ty neviditelné stěny co ho oddělují od Sasukeho...

Sasuke se vydal k němu...

A jejich srdce by se pak spojili v jedno...

Oba slyšely své údary srdcí...

Mladší Uchiha jemně přivřel oči...

A Itachi propletl své prsty jeho havranímy vlasy...

"... Odpusť mi Sasuke"

V tu chvíli Sasuke pochopil všechno...

Teď už může být s Itachim...

Mezi nima žádný konec nenastane...