28. října 2010

Pokojská (SasuNaru)

POKOJSKÁ (autor Jutaki)

Brzy ráno kdy všichni pospíchali do práce byl mezi nimi i blonďatý kluk s modrýma očima. Nedávno si našel novou práci, protože se dostal do menší krize. Došli mu peníze a jediná práce kterou teď mohl dostat je práce v jedné luxusní ubytovně. No ale... nebyla to tak normální práce, měl dělat pokojskou jednomu zbohatlímu nafoukanci a k tomu měl mít to divný oblečení. Normálně by na tu práci zaměstnali holku, ale ten frajírek je teplouš. Platí tam slušně takže se o tu práci ucházelo docela dost lidí a on jí získal jen proto, že má blond vlasy a nebesky modré oči. Což je v Japonsku neobvyklé.
Konečně došel k budově kde měl pracovat. Vydal se dovnitř dveřmi pro pracovníky a šel se hlásit u šéfa. Někdo ho zavedl až k jedněm dveřím a zaklepal.
"Dále!" Naruto teda otevřel dvedě a vešel. Ocitl se v obrovské místnosti co byla nejspíš pracovna jeho zaměstnavatele. Pokoj byl vybavem jen přírodním dřevem a stěmy byly světle oranžové, možná trochu do žluta. Za velkým stolem seděl chlap kolem padesátky. Měl býlé vlasy a představil se jako Jiraiya.
"Ty jsi Uzumaki Naruto, že?" zeptal se.
"Ano, to jsem já. Dattebayo!" řekl a zářivě se usmál.
"Hmmm... tak běž do té skříně u dveří a vyndej si svůj pracovní úbor. Náš na něm své jméno." než to dořekl tak už Naruto stál u dveří a hrabal se v ní.
"NANI? Co to je? Vždyť je to holčičí! Dattebayo! To na sebe nevezmu!" začal řvát modroočko.
"Fajn tak tu práci dám někomu jinému a můžeš..."
"NE! Já tu práci potřebuju! Fajn! Udělám to! Vezmu si na sebe tu hrůzu! Dattebayo!" řekl a hned si jí na sebe začal navlíkat, nemohl přijít o tuhle práci. Je to to jediné co našel. Nikde jinde ho neveznou kvůli jeho nešikovnosti a jiným věcem.
"Jak chceš! Pamatuj si, že musíš mladému Uchihovi splnit co mu na očích uvidíš. Nebo poletíš, jasný!"
"HAI!" odpověděl Naruto už v tom oblečku. Měl na sobě krátké černé šaty ve kterých mu byl vidět mírně zadek. Sukně byla nadýchaná s bílíma kraječkama a s bílou malou zásteru, co byla spíš na ozdobu. Taky se přezul do černých balerým co byly u těch věcí.
"Naruto! Sundej si spodní prádlo! Bez odmlouvání!" ale Naruto na něj jen vyjeveně koukal. Vždyť mu bude vidět... všechno! Když si ale uvědomil, že mu nic jiného nezbývá tak to ubělal. Ve chvíli kdy Jiraiya schoval jeho oblečení se slovy, že ho nebude potřebovat. Někdo zaklepal na dveře a bez vyzvámí vstoupil.
Narutovi se na chvíli zastavil srdeční tep. Osoba, která právě přišla, měla černé vlasy a oči. Nejvíc Naruta udivil jeho chladný pohled a přístup je všemu. Ani o Naruta nezavadil pohedem, přistoupil až ke stolu kde seděl Jiraiya.
"Dobrý den pane Uchiho..." Naruto zaregistroval jen začátek jejich rozhovoru, ptotože když zaslech jeho jméno, upadl do tranzu. Pochopil totiž, že dotyčný bude nejspíš ten kterému bude sloužit.
"A kde je?" zeptal se chladným tónem Uchiha, při kterém by rozrály i ledovce. Byl netrpělivý, od rána už čeká, kdy k němu přijde "pokojská"! Je na nej zvědavý, prý vypadá jako anděl. Tak moc byl naštvaný, že se ráno v jeho pokoji nikdo neukázel a tak si ani nevšiml dalšího člověka v místnosti.
"Za vámi." řekl Jiraiya a usmál se. Sasuke se otočil a myslel, že špatně vidí. Před ním stál kluk v jeho věku s blond vlasy a nebesky modrýna očima. Nikdy neviděl někoho tak úchvatného. Pak si všiml jak si stahuje své šaty co nejníže. "Stidí se" problesklo Sasukehu hlavou a umál se. Což zas úplně vykolejilo Naruta.
"Doufám, že jste spokojený, protože chci pro vás jen to nejlepší." řekl Jiraiya lehce vtíravým hlasem. Ale Sasuke ho ignoroval. Chňapl po Narutovi a vedl ho do svého bytu. Jiraiya se nad tím jen usmál.
Když černovlásek konečně dotáhl do cíle. Zavřel dveře a přitiskl cudáčka Naruta na stěnu. Sám se o ní opřel rukama u jeho hlavy.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se Uchiha.
"N-naruto Uzumaki, pane." řekl tiše, skoro až šeptem.
"Naru-chan, řeknu ti pár pravidel. Vždy budeš se mnou, dokonce i venku mě budeš doprovázet. Uděláš vše co ti řeknu a ničemu se nediv. Nechám ti sem přinést nějaké věci, protože tu budeš se mnou bydlet, jasný!" dokončil černovlásek svůj monolog a sledoval s pobavením jak Naruto němě zavírá a otevírá pusu. Nejraději by si ho hned donesl do postele a tam ho pomiloval způsobem jaký ještě nezažil. Jenže mu bylo řečeno, že je jaksi na holky. "Na holky! Csssss... to je zbytečné plítvání pro ty nány!" řekl si v duchu.
"A p-pane? M-mám dotaz." řekl chvějícím se hlasem Naruto. Nelíbilo se mu jak hladově na něj koukal.
"Jaký? A říkej mi Sasuke!"
"Hai, Sasuke-dono! Já.. víte... budu mít nějaké volno?" žekl blonďáček a pod jeho pohledem se přikrčil. Samozřejmně si pořád držel šaty co nejníž, což Sasukeho začalo pomalu štvát.
"Volno mít budeš jen pár hodin týdně a zapomeň na to, že by sis začal někoho hledat! Patříš mi, víš!" to poslední řekl s takovým sebevjedomím, že Naruto o ničem co řekl nepochyboval.
"Naru-chan... přestaň si stahovat ty šaty. Tady tě nikdo až na mě neuvidí, neboj!" řekl už normálním hlasem. "No právě! Dattebayo!" řekl si modroočko a pustil konec svých šatu.
Sasuke mu šaty začal urovnávat a schválně mu dlouho přejížděl přes šaty rukou. "Je k sežrání." prolítlo hlavou Sasukemu a odstoupil od Naruta aby si ho mohl prohlýdnout.
"Naru-chan řekni..." začal Sasuke a hladově hleděl na blonďáčka. "Maš hlad?" zeptal se.
"N-ne pa-Sasuke-dono."
"Já strašný." jak to dořekl tak se přestal ovládat a začal Naruta líbat na krku. Ten ale místo toho aby prosil o víc ho kopl do rozkroku až Sasuke spadl na zem.
"Sasuke... co to sakra..." mumlal překvapený Naruto. Černovlásek mezitím klečel na zemi a kňučel bolestí. V tu chvíli měl chuť ho strestat, ale když na něj chtěl pohlédnout uvízl mu pohled na Narutových intimních partiích.
"nemá spodní prádlo!" usmál se perverzně, když zjistil, že takhle má výborný "výhled" na určitá místa. V tu chvíli ho úplně přešel vztek. Po chvilce ucítil pnutí v kalhotách a slabě zasténal.
Jako na povel Naruto zjistil na co se tak upřeně dívá a začal si zase stahovat šaty. Tím si zasloužil černovláskův vražedný pohled.
Po chvilce se Sasuke s obtížemi zvedl a Naruto ho podpíral ve snaze urovnat ten kopanec.
"Asi budu muset na tebe pomaleji, co?" řekl Sasuke a zašklebil se. S pomocí blonďáčka se posadil na pohovku.
"Mám ti na to přinýst led?" zeptal se Naruto.
"Ne! Bože... ještě mi zmrzne... hmmm... myslím že by stačilo polaskásí, Naru-chan." Naruto ztuhl. Nemohl věřit, co právě ten prasák vypustil z úst.
"A co takhle obklad?" zeptal se zoufale,ale z jeho pohledu bylo znát, že si to neromyslí. A tak se Naruto klekl s pohledem mučedníka čekajícího na popravu.
Sasuke se uchechtl tomu jak k úkolu přistupuje. Díval se na blonďáčka jak kleká na kolena a roztahuje mu nohy od sebe. Už jen to pomyšlení na to co bude následovat ho hrozně vzrušilo. Nezpouštil ho z očí a když mu rozepl poklopec a vyndal mu úd. Na chvíli vyděl hvězdičky "Už dlouho mi ho nikdo nevykouřil." řekl si v duchu a dál sledoval Naruta v jeho činnosti.
Naruto se podíval na jeho penis a začal si uvědomovat, že ho to taky vzrušuje a tak si druhou rukou sáhl do rozkroku kde si ho začal pomalu třít. Druhou rukou začal pomalu Sasukemu honit a olizovat mu při tom žalud.
"Ach... ááááááááááááno... ještě... ah... nepřestávej... ano, ano kuř mi ho... anoooo... strašně to chci..." vydával při tom Sasuke ze sebe a přejížděl si rukou po těle.
Černovláskova slova blnďáčka vrzušila natolik, že odhodil veškeré zábrany a začal mu ho divoce kouřit. Při tom si ho honil ve stejném tempu. Po chvíli se oba svíjeli v křeči orgasnu.
"Na... Naru-chan co kdyby jsme si to někdy zopakovali."
"Kdy?" zeptal se blonďáček, ale pak si uvědomil co řekl a zrudl až po kořínky vlasů.
"Hmm..... co takhle dneska večer?"

The end! xD

2 komentáře:

  1. Je to naprosto nemravná šílenost :D
    Takže super, jen mě mrzí, že podlehl, tak snadno, mohlo být zajímavé, kdyby se víc provokovali.

    OdpovědětVymazat
  2. Karin parádně uchylne.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)