28. října 2010

Všechno nebo nic - 8.

Autor: Nade


8. kapitola

Bylo nedělní odpoledne a Harry s přáteli se pustili do školní přípravy. Bylo třeba vypracovat třístránkovou esej do hodiny přeměňování a samozřejmě tu bylo i zadání od Snapa. Věděl, že ten mu nic nepromine, ani kdyby byl na smrtelné posteli. Vlastně byl za to i rád. Soustředil se na učení, aby se v myšlenkách pořád nevracel k večeru. Byl z toho trochu vyklepaný. Po včerejším večeru chtěl věřit, že Draco ho má opravdu rád, ale jistý si nebyl. Rozhodl se však to risknout. Všechno nebo nic.

* * *

V ředitelně se zatím Brumbál radil se Snapem, jaká učinit opatření, aby se událost předchozího dne neopakovala. Snape ředitele podrobně informoval o tom, co stačil za tu chvíli zjistit, a oběma bylo jasné, že Voldemort o chlapce velmi stojí. A to tím víc, čím víc mu uniká. Včera mu doslova proklouzl mezi prsty a to ho určitě velmi rozzuřilo. Harry byl ve velkém nebezpečí.

„Musíme rychle něco vymyslet, protože mám informace, že Temný pán chce přistoupit k oficiální žádosti o sňatek prostřednictvím ministerstva kouzel. Moc dobře totiž o Popletalovi ví, že udělá všechno pro to, aby se mohl chlubit uzavřením mírové smlouvy a vytřískat tak z toho politický kapitál. Klidně obětuje i toho vašeho Vyvoleného,“ prohlásil s kyselým úšklebkem Snape.

„Ano, Popletal bude hledat nějaký způsob, jak Harryho přinutit,“ připustil Brumbál. „Ale dosud žádnou páku nemá. Přesto nemůžeme čekat, až něco vymyslí. Mohlo by to mít fatální následky.“

„Bohužel, teď už nemám přístup mezi Smrtijedy, takže nemůžu zjistit podrobnosti. Musíme si poradit sami,“ remcal lektvarista. Probírali všechny možnosti, radili se i s ostatními členy Fénixova řádu, ale výsledek zatím nic moc.

„Doufám, že se situace brzy vyřeší. Nezbývá nám, než improvizovat,“ uzavřel debatu Brumbál. „Harryho budu informovat.“

* * *

U večeře Draco pozoroval Nebelvírský stůl. Sledoval svého miláčka, jak sedí se sklopenou hlavou a nimrá se v jídle. Opravdu velká změna proti obědu.

Doufám, že nebudeš chtít vycouvat, promlouval k němu v mysli. To ti nedovolím! Budeš můj! Dnes večer.

„Tváříš se jako mlsný kocour na smetaně,“ drcnul do něho loktem Zabini. „Hele, celou noc jsi byl pryč a pak jsi půl dne prospal. Řekni, kdo je ta divoženka?“

Draco se na něho zamračil.

„Nebo ne, budu hádat!“ pokračoval spolužák. „Ze Zmijozelu není, to by se vědělo. Havraspár vylučuju, ty jsou moc nafrněný a myslí jenom na učení. Takže nám zbývá Mrzimor a Nebelvír. Jenže mrzimorský holky se před námi strachy málem křižujou. Takže mi zbývá jenom Nebelvír. Hádám správně?“

Draco jenom zíral.

„Tak, která to je?“ dorážel Zabini a pohledem sjížděl všechny holky na druhé straně síně. To už se blonďák rozesmál.

„Nech toho, prosím tě, nemáš šanci to uhodnout. A navíc, dovol, abych si ponechal nějaké soukromí. Já se taky nestarám, co děláš po večerech,“ dokončil už důrazněji.

„No tak promiň,“ nafoukl se Zabini.

„Neboj,“ houkl na něho blonďák smířlivě, „stejně to asi brzo praskne.“ Na ta slova vstal a šel na svou kolej, aby se připravil na rande.

* * *

Byl už čas jít, ale protože společenská místnost byla ještě plná spolužáků, oblékl si Harry neviditelný plášť už v ložnici a pak se opatrně prosmekl ven. Draca našel stát před komnatou, frajersky opřeného o protější zeď. Chvíli se kochal pohledem na něj.

„Tak se konečně ukaž,“ promluvil Zmijozel do tmy a Harry si stáhl plášť.

„Proč už nejsi uvnitř?“

„Chtěl jsem na tebe počkat,“ odpověděl blonďák a společně vstoupili dovnitř.

Komnata byla zařízená v neutrálních barvách. Ve zdi byl velký krb se zapáleným ohněm, před ním kožešinová předložka a stolek s občerstvením. Stranou stála velká postel s nebesy a v rohu byly úzké dveře. Chlapci se po sobě jen koukli a odložili si hábity na věšák u hlavního vstupu.

Harry nakoukl do menších dveří. „Koupelna,“ řekl stručně. Společně se usadili na kožešinu u krbu.

„Chceš něco jíst?“ zeptal se blonďatý kluk. Černovlasý jen zavrtěl hlavou s pohledem upřeným do ohně. Druhý chlapec se k němu sklonil tak nízko, jako by ho chtěl políbit na krku, ale kousek nad ním se zastavil.

„Bojíš se?“ zašeptal svou otázku.

„Ne… ano,“ dostal šeptanou odpověď.

„Neublížím ti,“ vydechl Draco, objal ho a konečně se přisál k té opojně vonící kůži. Pak se polibky pomalu přemisťoval k ústům.

Harry se trhaně nadechl a přidal se ke sdíleným něžnostem. Polibek jejich úst se prohloubil a jejich jazyky hrály věčnou hru milenců o nadvládu, která nemá vítězů. Dotyky se staly naléhavější, rukama bloudili, kam jen to šlo, a mazlili se. Navzájem si pomáhali s odstraňováním přebytečného šatstva a radovali se z odhalených kousků kůže. Oslavovali je hlazením, olizováním a polibky.

Ve chvíli, kdy byli jen ve spodním prádle, přitiskl Draco svého milence ke kožešinové předložce a nalehl na něj. Jednu nohu mu vmáčkl mezi stehna a celým tělem se o něho otíral. Přirážel jemně proti rozkroku chlapce pod ním, aniž by přerušil líbání.

Harryho to přivádělo k šílenství. Hlasitě vzdychal a vzpínal se proti němu. Svými přirozeními se třeli o sebe. V tuto chvíli jim slipy až bolestně překážely. Draco mu zajel rukou pod okraj slipů a tázavě pohlédl do očí. Menší chlapec kývl, že je připraven a sám začal Draca svlékat, aby se mohl dotknout jeho chlouby. Za chvíli už oba zcela nazí leželi proti sobě, vzájemně se rukou přiváděli do extáze a vzdychali si do úst.

V nejlepším to však Draco přerušil. Opět se položil na Harryho a začal se polibky posouvat přes bradu a krk na bradavky, se kterými se chvíli jazykem mazlil. Těšilo ho poslouchat vzdechy, které tím způsoboval. Opět s líbáním se přesunul na bříško a níž.

Když se jeho rty dotkly naběhlého žaludu, Harrymu se skoro zastavil dech a prsty sevřel kožešinu. Vykřikl intenzitou pocitů, když ucítil, jak Draco olízl jeho penis po celé délce a pak ho vzal celý do úst. Lízal ho a sál, a přitom mu prsty zajel mezi půlky. Nejdřív jedním prstem a pak dvěma začal masírovat a roztahovat jeho otvor. Přitom se nepřestával věnovat jeho penisu.

Harry už to nemohl vydržet. Intenzita jeho vzrušení byla tak velká, že měl pocit, že exploduje.

„Draco… prosím… už… udělej to! Chci tě! Prosím!“ žadonil mezi vzdechy a roztáhl stehna jako pozvání.

Draco vyndal prsty z jeho zadnice a opět se hladově vrhnul na Harryho ústa. Lehl si mezi jeho nohy. Na tuhle chvíli čekal. Zatím co ho líbal, přitiskl hlavičku svého penisu k Harryho dírce a jemně zatlačil, aby překonal sílu svěračů. Předtím hojně použil lubrikant, který se velmi příhodně nacházel kousek od nich.

„Uvolni se, lásko,“ zašeptal do ucha svému milenci, který právě hlasitě vydechl, překvapen náhlým nepříjemným pocitem. Ještě zatlačil, aby se dostal dovnitř celý a pak se zastavil. Zahleděl se do zelených očí a čekal na souhlas. Bezeslovná odpověď přišla, když se Harry pohnul proti němu, aby zvýšil slastné pocity, které se ho začínaly zmocňovat.

„A teď jsi můj. Jenom můj,“ zašeptal blonďák svůj něžný výkřik a začal se v něm pohybovat.

Svět kolem nich přestal definitivně existovat. Vášeň jimi prostupovala ve vlnách, vynášela je na vrchol slasti a jejich zpocená těla se propletla v extatickém tanci. Když se blížili ke konci, začal Draco přirážet rychleji a přitom rukou dráždil penis svého milence. Svými hlasitými vzdechy dávali najevo sílu prožitku. Vyvrcholili téměř současně s výkřikem jména toho druhého na rtech.

Okolní svět se pozvolna vynořoval z oparu. Zhluboka oddechovali a užívali si pocit naprostého uvolnění. Pomalu se vraceli do reality. Draco vyklouzl ven, ale dál ležel na Harryho hrudi. Ten mu na zádech prsty kreslil tajemné obrazce a pak ho políbil na ucho. Draco spokojeně předl.

„Miluji tě,“ řekl tiše Harry.

„Samozřejmě,“ odvětil samolibě Zmijozel a poslouchal tlukot jeho srdce.

„Jsi strašný! A slez ze mě!“

„Ani mně nenapadne. Už nikdy tě nepustím,“ odporoval.

„Nebudeš muset,“ začal se chechtat Nebelvír. „Za chvíli už se asi neodlepíme.“ Poukazoval tak na svoje sperma, které mezi svými břichy pěkně rozetřeli.

Draco jen protočil panenky. „Co jsem komu udělal?“ a pomalu se zvedl do kleku mezi Harryho nohama. Shora shlížel na svého miláčka, jak uvolněně leží s nohama rozhozenýma a pohladil ho po stehně. Ten se začervenal, tahle situace byla překvapivě intimní.

„Použijeme čistící kouzlo?“ zeptal se rozpačitě a snažil se dostat do sedu.

„Říkal jsi, že je tady koupelna,“ usmál se Draco a v očích mu nemravně zajiskřilo.



4 komentáře:

  1. Oj! To byla teda jízda :) Jen ať se teď jdou pěkně vyrachtat v té vodě - později už jistě nebude čas, až to Voldy zjistí :)

    OdpovědětVymazat
  2. Áááá... nemám dych, nemám slová...
    snáď len krásne... Ale Draco je protiva, ako zareagoval na to vyznanie :/
    _________________________________
    Zuzana

    OdpovědětVymazat
  3. to bylo jak tobogán! ^^ já tu povídku miluju *.* *tekoucí slina*
    ******
    Darky

    OdpovědětVymazat
  4. Veeeeľmi milunké! Oni dvaja sú proste - OCH! Krásny dielik :)

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář. :-)