8.
kapitola
Bylo nedělní odpoledne a Harry s
přáteli se pustili do školní přípravy. Bylo třeba vypracovat třístránkovou esej
do hodiny přeměňování a samozřejmě tu bylo i zadání od Snapa. Věděl, že ten mu
nic nepromine, ani kdyby byl na smrtelné posteli. Vlastně byl za to i rád.
Soustředil se na učení, aby se v myšlenkách pořád nevracel k večeru. Byl z toho
trochu vyklepaný. Po včerejším večeru chtěl věřit, že Draco ho má opravdu rád,
ale jistý si nebyl. Rozhodl se však to risknout. Všechno nebo nic.
* * *
V ředitelně se zatím Brumbál
radil se Snapem, jaká učinit opatření, aby se událost předchozího dne
neopakovala. Snape ředitele podrobně informoval o tom, co stačil za tu chvíli zjistit,
a oběma bylo jasné, že Voldemort o chlapce velmi stojí. A to tím víc, čím víc
mu uniká. Včera mu doslova proklouzl mezi prsty a to ho určitě velmi rozzuřilo.
Harry byl ve velkém nebezpečí.
„Musíme rychle něco vymyslet,
protože mám informace, že Temný pán chce přistoupit k oficiální žádosti o sňatek
prostřednictvím ministerstva kouzel. Moc dobře totiž o Popletalovi ví, že udělá
všechno pro to, aby se mohl chlubit uzavřením mírové smlouvy a vytřískat tak z
toho politický kapitál. Klidně obětuje i toho vašeho Vyvoleného,“ prohlásil s
kyselým úšklebkem Snape.
„Ano, Popletal bude hledat nějaký
způsob, jak Harryho přinutit,“ připustil Brumbál. „Ale dosud žádnou páku nemá.
Přesto nemůžeme čekat, až něco vymyslí. Mohlo by to mít fatální následky.“
„Bohužel, teď už nemám přístup
mezi Smrtijedy, takže nemůžu zjistit podrobnosti. Musíme si poradit sami,“
remcal lektvarista. Probírali všechny možnosti, radili se i s ostatními členy Fénixova
řádu, ale výsledek zatím nic moc.
„Doufám, že se situace brzy vyřeší.
Nezbývá nám, než improvizovat,“ uzavřel debatu Brumbál. „Harryho budu
informovat.“
* * *
U večeře Draco pozoroval Nebelvírský
stůl. Sledoval svého miláčka, jak sedí se sklopenou hlavou a nimrá se v jídle.
Opravdu velká změna proti obědu.
Doufám,
že nebudeš chtít vycouvat,
promlouval k němu v mysli. To ti nedovolím!
Budeš můj! Dnes večer.
„Tváříš se jako mlsný kocour na
smetaně,“ drcnul do něho loktem Zabini. „Hele, celou noc jsi byl pryč a pak jsi
půl dne prospal. Řekni, kdo je ta divoženka?“
Draco se na něho zamračil.
„Nebo ne, budu hádat!“ pokračoval
spolužák. „Ze Zmijozelu není, to by se vědělo. Havraspár vylučuju, ty jsou moc
nafrněný a myslí jenom na učení. Takže nám zbývá Mrzimor a Nebelvír. Jenže mrzimorský
holky se před námi strachy málem křižujou. Takže mi zbývá jenom Nebelvír. Hádám
správně?“
Draco jenom zíral.
„Tak, která to je?“ dorážel
Zabini a pohledem sjížděl všechny holky na druhé straně síně. To už se blonďák
rozesmál.
„Nech toho, prosím tě, nemáš šanci
to uhodnout. A navíc, dovol, abych si ponechal nějaké soukromí. Já se taky
nestarám, co děláš po večerech,“ dokončil už důrazněji.
„No tak promiň,“ nafoukl se
Zabini.
„Neboj,“ houkl na něho blonďák smířlivě,
„stejně to asi brzo praskne.“ Na ta slova vstal a šel na svou kolej, aby se připravil
na rande.
* * *
Byl už čas jít, ale protože společenská
místnost byla ještě plná spolužáků, oblékl si Harry neviditelný plášť už v ložnici
a pak se opatrně prosmekl ven. Draca našel stát před komnatou, frajersky opřeného
o protější zeď. Chvíli se kochal pohledem na něj.
„Tak se konečně ukaž,“ promluvil
Zmijozel do tmy a Harry si stáhl plášť.
„Proč už nejsi uvnitř?“
„Chtěl jsem na tebe počkat,“
odpověděl blonďák a společně vstoupili dovnitř.
Komnata byla zařízená v neutrálních
barvách. Ve zdi byl velký krb se zapáleným ohněm, před ním kožešinová předložka
a stolek s občerstvením. Stranou stála velká postel s nebesy a v rohu byly úzké
dveře. Chlapci se po sobě jen koukli a odložili si hábity na věšák u hlavního
vstupu.
Harry nakoukl do menších dveří. „Koupelna,“
řekl stručně. Společně se usadili na kožešinu u krbu.
„Chceš něco jíst?“ zeptal se blonďatý
kluk. Černovlasý jen zavrtěl hlavou s pohledem upřeným do ohně. Druhý chlapec
se k němu sklonil tak nízko, jako by ho chtěl políbit na krku, ale kousek nad ním
se zastavil.
„Bojíš se?“ zašeptal svou otázku.
„Ne… ano,“ dostal šeptanou odpověď.
„Neublížím ti,“ vydechl Draco,
objal ho a konečně se přisál k té opojně vonící kůži. Pak se polibky pomalu přemisťoval
k ústům.
Harry se trhaně nadechl a přidal
se ke sdíleným něžnostem. Polibek jejich úst se prohloubil a jejich jazyky hrály
věčnou hru milenců o nadvládu, která nemá vítězů. Dotyky se staly naléhavější,
rukama bloudili, kam jen to šlo, a mazlili se. Navzájem si pomáhali s odstraňováním
přebytečného šatstva a radovali se z odhalených kousků kůže. Oslavovali je
hlazením, olizováním a polibky.
Ve chvíli, kdy byli jen ve spodním
prádle, přitiskl Draco svého milence ke kožešinové předložce a nalehl na něj.
Jednu nohu mu vmáčkl mezi stehna a celým tělem se o něho otíral. Přirážel jemně
proti rozkroku chlapce pod ním, aniž by přerušil líbání.
Harryho to přivádělo k šílenství.
Hlasitě vzdychal a vzpínal se proti němu. Svými přirozeními se třeli o sebe. V
tuto chvíli jim slipy až bolestně překážely. Draco mu zajel rukou pod okraj
slipů a tázavě pohlédl do očí. Menší chlapec kývl, že je připraven a sám začal
Draca svlékat, aby se mohl dotknout jeho chlouby. Za chvíli už oba zcela nazí
leželi proti sobě, vzájemně se rukou přiváděli do extáze a vzdychali si do úst.
V nejlepším to však Draco přerušil.
Opět se položil na Harryho a začal se polibky posouvat přes bradu a krk na
bradavky, se kterými se chvíli jazykem mazlil. Těšilo ho poslouchat vzdechy,
které tím způsoboval. Opět s líbáním se přesunul na bříško a níž.
Když se jeho rty dotkly naběhlého
žaludu, Harrymu se skoro zastavil dech a prsty sevřel kožešinu. Vykřikl
intenzitou pocitů, když ucítil, jak Draco olízl jeho penis po celé délce a pak
ho vzal celý do úst. Lízal ho a sál, a přitom mu prsty zajel mezi půlky. Nejdřív
jedním prstem a pak dvěma začal masírovat a roztahovat jeho otvor. Přitom se
nepřestával věnovat jeho penisu.
Harry už to nemohl vydržet.
Intenzita jeho vzrušení byla tak velká, že měl pocit, že exploduje.
„Draco… prosím… už… udělej to!
Chci tě! Prosím!“ žadonil mezi vzdechy a roztáhl stehna jako pozvání.
Draco vyndal prsty z jeho zadnice
a opět se hladově vrhnul na Harryho ústa. Lehl si mezi jeho nohy. Na tuhle chvíli
čekal. Zatím co ho líbal, přitiskl hlavičku svého penisu k Harryho dírce a jemně
zatlačil, aby překonal sílu svěračů. Předtím hojně použil lubrikant, který se
velmi příhodně nacházel kousek od nich.
„Uvolni se, lásko,“ zašeptal do
ucha svému milenci, který právě hlasitě vydechl, překvapen náhlým nepříjemným
pocitem. Ještě zatlačil, aby se dostal dovnitř celý a pak se zastavil. Zahleděl
se do zelených očí a čekal na souhlas. Bezeslovná odpověď přišla, když se Harry
pohnul proti němu, aby zvýšil slastné pocity, které se ho začínaly zmocňovat.
„A teď jsi můj. Jenom můj,“ zašeptal
blonďák svůj něžný výkřik a začal se v něm pohybovat.
Svět kolem nich přestal
definitivně existovat. Vášeň jimi prostupovala ve vlnách, vynášela je na vrchol
slasti a jejich zpocená těla se propletla v extatickém tanci. Když se blížili
ke konci, začal Draco přirážet rychleji a přitom rukou dráždil penis svého
milence. Svými hlasitými vzdechy dávali najevo sílu prožitku. Vyvrcholili téměř
současně s výkřikem jména toho druhého na rtech.
Okolní svět se pozvolna vynořoval
z oparu. Zhluboka oddechovali a užívali si pocit naprostého uvolnění. Pomalu se
vraceli do reality. Draco vyklouzl ven, ale dál ležel na Harryho hrudi. Ten mu
na zádech prsty kreslil tajemné obrazce a pak ho políbil na ucho. Draco
spokojeně předl.
„Miluji tě,“ řekl tiše Harry.
„Samozřejmě,“ odvětil samolibě
Zmijozel a poslouchal tlukot jeho srdce.
„Jsi strašný! A slez ze mě!“
„Ani mně nenapadne. Už nikdy tě
nepustím,“ odporoval.
„Nebudeš muset,“ začal se
chechtat Nebelvír. „Za chvíli už se asi neodlepíme.“ Poukazoval tak na svoje
sperma, které mezi svými břichy pěkně rozetřeli.
Draco jen protočil panenky. „Co
jsem komu udělal?“ a pomalu se zvedl do kleku mezi Harryho nohama. Shora shlížel
na svého miláčka, jak uvolněně leží s nohama rozhozenýma a pohladil ho po stehně.
Ten se začervenal, tahle situace byla překvapivě intimní.
„Použijeme čistící kouzlo?“
zeptal se rozpačitě a snažil se dostat do sedu.
„Říkal jsi, že je tady koupelna,“
usmál se Draco a v očích mu nemravně zajiskřilo.
>>>Všechno nebo nic - 9.>>>
Oj! To byla teda jízda :) Jen ať se teď jdou pěkně vyrachtat v té vodě - později už jistě nebude čas, až to Voldy zjistí :)
OdpovědětVymazatÁááá... nemám dych, nemám slová...
OdpovědětVymazatsnáď len krásne... Ale Draco je protiva, ako zareagoval na to vyznanie :/
_________________________________
Zuzana
to bylo jak tobogán! ^^ já tu povídku miluju *.* *tekoucí slina*
OdpovědětVymazat******
Darky
Veeeeľmi milunké! Oni dvaja sú proste - OCH! Krásny dielik :)
OdpovědětVymazat